Země: Švédsko Žánr: melodic death metal Datum vydání: 27.5.2011 Label: Century Media Records Hodnocení: Seda – 6/10 H. – 7/10 nK_! – 7/10 Průměrné hodnocení: 6,7/10 Odkazy: web / facebook / twitter

Arch Enemy se po dlouhé době vydávání všeho možného, jen ne nového materiálu, opět vrátili k tomu, co je nejdůležitější – a to ke studiové desce. Posledně se kapela prezentovala se znovunahranými songy na “The Root of All Evil”, které podle mě dopadly docela dobře. Ač se znovunahrávání spoustě lidí nelíbílo, myslím, že to byl docela povedený krok. Přiblížila se starší tvorba nové generaci, která s tím nemusela přijít do styku. Dále pak Arch Enemy do světa vydali DVD se záběry z koncertů. To jsem bohužel neviděl, takže sloužit nemohu. Nic tedy, co by musela přímo kapela tvořit sama (že by nebyly nápady?). Dočkali jsme se až teď a čekání to bylo zbytečné. Proč? Dozvíte se níže.

První, co mě ihned překvapilo, je počet songů a délka alba. Je to strašně dlouhé! Dohromady to má 14 písní (+ bonusy) a vydá skoro na hodinu, konkrétně 54 minut. To je opravdu moc. Můj odhad je, že po dlouhém čekání nám asi musí naservírovat dvakrát více, než by bohatě stačilo. Délka samozřejmě zabíjí i hudbu samotnou, po čase se prostě začne nudit každý. Tedy kromě těch, co mají plakáty Arch Enemy všude po bytě a nad fotkou Angely provádí… no, víte co. Producenti zde prostě přepískli, v klidu bych dokázal vyškrtat spoustu zbytečností a “Khaos Legions” by na tom bylo mnohem lépe. Takhle je to všechno moc zdlouhavé a poslouchat pořád to samé dokola? Koho by to bavilo… Arch Enemy přehrávají staré jistoty a vydali něco, co si poslechnete a málokdy to otevřete znovu. Spoustu věcí jste prostě mnohokrát slyšeli a ne jen z historie Arch Enemy; s tím, kolik hudby dneska vychází a jak snadno se dá sehnat, je to zkrátka omleté furt to stejné dokola. Vyzdvihnout však musím výkon Angely Gossow, její vokály jsou prostě radost poslouchat. Přijde mi ještě brutálnější než dříve. A to je dobře. Z ženského pole, které se tomuto zpěvu věnuje, patří stále ke špičce. A trumfne i několik mužských zpěváků. Písně jednotlivě se hodnotit nedají, mění se to jen sporadicky.

“Khaos Legions” představuje to samé, co každý už několikrát slyšel. Já se u toho docela dost nudím, už po pátém songu mám tendenci vypínat a pouštět něco, co se dá poslouchat celé. Tato deska se podle mě vůbec nevyvedla, protože není nijak originální a nijak dokonalá. Je to prostě práce, nic navíc. Lépe se snad “Khaos Legions” nazvat nedá. Bohužel začínám mít pocit, že se toto stává většině kapelám, že radši než to, aby připravily opravdu pořádný materiál a vydávaly desky jen málokdy, tak každý radši bude vydávát furt to stejné každé dva roky. Peníze…

Další názory:

Novinka Arch Enemy není vůbec špatná muzika, to ne, a nekritiční fanoušci z ní budou jistě u vytržení, přesto má “Khaos Legions” několik mušek, které mi vcelku vadí. Jednak mi přijde, že se kapela začíná docela opakovat. Tím nemám na mysli, že by “Khaos Legions” nepřinášelo nic nového do diskografie Arch Enemy – což doopravdy nepřináší, ale čert to vem, to by ještě nebyl tak hrdelní zločin -, spíše mi vadí, že se zde vyskytují motivy, jež opravdu silně evokují některé starší skladby. A to jsem člověk, který Arch Enemy určitě nemá naposlouchané skrz naskrz! Druhá věc – album je na můj vkus možná až moc dlouhé, díky čemuž mu v druhé polovině docela dochází dech. Rozhodně bych se nebál vyhodit klidně i celé dva songy a srazit hrací dobu o deset minut na rovnou třičtvrtěhodinku (v základní verzi). Podle mého názoru by to nebylo tak úplně na škodu. Pokud ale pominu tyto záležitosti, zbude mi nahrávka, která je jistě kvalitní. Ano, svým způsobem čisté řemeslo, ale pořád dobré. Pokud vám k hudební extázi stačí další kytarové hrátky bratrů Amottových (riffy a melodie tihle chlápci sypou z rukávu, to se jim musí nechat) a growling Angely Gossow, budete jistě spokojeni. Za mě úplně normální sedmička.
H.

Arch Enemy mám osobně zaškatulkované v krabičce “srdcová záležitost” a po vynikajících posledních albech jsem byl na “Khaos Legions” velice zvědav. Po řádném naposlouchání musím říci, že se v žádném případě nejedná o špatnou desku, ale na druhou stranu ničím nepřekvapí a Angela se svým ansámblem si jedou víceméně pořád to svoje. To znamená hlavně hutný kytarový zvuk a ultraenergická živá vystoupení, o čemž jsme se mohli přesvědčit začátkem měsíce v Plzni. Za vrchol desky považuji vály “No Gods, No Masters” a “Bloodstained Cross”, které živě zní dokonce ještě lépe. Zbytek materiálu je také slušně poslouchatelný, ale chybí mi nějaká vyložená pecka, která by nahrávce dominovala, jako tomu bylo naposledy u “I Will Live Again” z “Rise of the Tyrant”. Říkám to také proto, že když si člověk sjede “Khaos Legions” jen zevrubně a nevěnuje mu větší pozornost, pluje celé v jednom tempu a jednotlivé skladby se od sebe těžko dají rozeznat. To je trochu škoda, proto tohle album řadím mezi lehčí nadprůměr a těším se, s čím přijdou naši nepřátelé příště.
nK_!