Larva - Where the Butterflies Go to Die

Larva – Where the Butterflies Go to Die

Larva - Where the Butterflies Go to Die
Země: Španělsko
Žánr: dark electro / EBM
Datum vydání: 24.6.2013
Label: Advoxya Records

Hodnocení: 6/10

Odkazy:
web / facebook / bandcamp

Elektroniku sice v poslední době poslouchám docela hodně, ale zas tolik tu o ní nepíšu, a když už se tak stane, vždycky je to v pozitivním duchu, až by se mohlo zdát, že to dobré hodnocení u mě ty diskotéky mají předplacené. Dnes si tedy dáme jedno dark electro, které zas tak slavně nedopadlo… ne, že by to byla sračka, jistá zajímavost v tom určitě je, ale není to úplný majstrštyk…

Španělský projekt Larva vznikl už někdy na konci 90. let pod jiným názvem, pod tím současným funguje od roku 2003 a nějakých pár desek už za sebou má, takže by se určitě dalo čekat, že novinka s nádherným titulem “Where the Butterflies Go to Die” (to nebyla ironie, fakt je ten název super) nějakou úroveň mít bude, což sice vlastně i má, přesto se zde najde několik mušek, jež celý počin táhnou dolů a jinak relativně solidní album to díky nim nedotáhne dál než jen do lehkého nadprůměru.

Problém vidím ve dvou věcech, které spolu tak trochu i souvisí. Tou první je značná nevyrovnanost materiálu, který se na “Where the Butterflies Go to Die” nachází. Máme tu opravdu povedené písničky jako třeba “Fuck the Poor”, “Inner Fear” nebo “My Own Hell”, ale na druhou stranu i pár dost nudných kusů, z nichž nejvíce vyčnívá unylá “Solo pido que me recuerdes durante un instante”, jejíž natažení na osm a půl minut a zařazení hned na první pozici v tracklistu je asi největší přešlap desky.

Tím druhým problémem je pak délka, která se vyšplhala na bez pár vteřin rovných 70 minut, což by v zásadě problém nebyl, kdyby ty minuty byly vyplněné smysluplně, jenže náplň “Where the Butterflies Go to Die” na takovou dobu prostě nestačí, což už asi vyplynulo z předchozího odstavce. Povyhazovat pár songů, zkrátit to minimálně o 20 minut, spíš ale o 30, vyextrahovat nejlepší nápady, trochu je zahustit na kratší plochu a hned bychom se tu bavili o skvělé desce. Vždycky mě mrzí, když přemrštěná délka zabíjí jinak dobrá alba, a tohle je přesně ten případ…


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.