Země: Norsko Žánr: hard rock / heavy metal / rock’n’roll Datum vydání: 6.5.2011 Label: Nuclear Blast Records Tracklist: 01. Bulldogs Unleashed 02. 7 G-Strings 03. Join the Ride 04. Unholy Roller 05. Zombies and Monsters 06. Fight 07. The Magic Man 08. Long Distance Call Girl 09. Ghost Riders in the Sky [Johnny Cash cover] 10. Satisfy My Soul Hodnocení: nK_! – 7/10 H. – 5/10 Průměrné hodnocení: 6/10 Odkazy: facebook / twitter

Téměř all-stars projekt Chrome Division působí na hudební scéně pod křídly Nuclear Blast již téměř pět let a není tedy divu, že za těch několik globálně nevýznamných oběhů Zěmě kolem Slunce stihli vydat již tři řadová alba. O tom aktuálním si teď popovídáme trochu více.

Proč “téměř” all-stars projekt? Inu, protože hlavním reklamním tahákem uskupení je jednoznačně kytarista Shagrath, kterýžto momentálně působí také ve veleznámých Dimmu Borgir. Nějakou chytrou hlavu asi trklo, že taková ikona, kterou momentálně Shagrath bezesporu je, má šanci ze svých fanoušků vytřískat ještě nějaký ten dolar navíc. Nebo několik milionů dolarů navíc. Ostatní členové bandu proti Shagrathovi pomalu nestojí ani za zmínku (ne že by oproti jeho partům hráli zcela bezvýznamně, ale jednoduše proto, že nejsou tak známí), snad jen Tony White kdysi mlátil do škopků v Old Man’s Child. Jenže kdo si to dneska pamatuje?

Řekněme si hnedka na rovinu: od tohoto alba nečekejte žádný převratný milník v oblastni heavy metalové hudby ani kolekci toho nejlepšího, co se na scéně za posledních několik měsíců stihlo urodit. Chrome Division si už od začátku vůbec, ale vůbec na nic nehrají a na celkovém vyznění nahrávky je to sakra znát. Stejně jako na minulých fošnách na nás vybafnou “hlubokomyslné” texty s tématy točícími se převážně kolem ženských, chlastu a rock ‘n’ rollu. Nic nového a nic, co ještě minimálně tisíckrát neuslyšíme jinde. Problém je ale v tom, že i nesčetněkrát ojeté klišé může znovu bavit, a právě tím, že kapela moc dobře ví, jak moc obehraný styl má v repertoáru, se dá i docela dobře poslouchat. Jde sice jen o zábavu a čisté odreagování, ale není to přesně to, po čem průměrný posluchač prahne?

Hudba Chrome Division je energická a víceméně poslechově nenáročná. Žádné ultrasložité kytarové riffy ani přepísklé bicí, prostě takový standard. Líbí se mi hlavní vokál, který perfektně sedí do celkového vyznění jednotlivých písniček. Už jsme řekli, že produkce Chrome Division je spíše hospodská odreagovačka, to ale nic nemění na tom, že některé songy mají své silnější chvíle, a to hlavně v refrénech. Třeba taková “Satisfy My Soul“. Sice refrén dokola opakuje tři slova, ale nějakým záhadným způsobem mě prostě baví a zrovna tenhle kousek nemůžu poslední dobou dostat z hlavy.

Tak se pomalu dostáváme k výčtu jednotlivých kousků. Album otevírá klipová a poměrně rychlá “Bulldogs Unleashed“. O jejích kvalitách nebo nekvalitách se můžete sami přesvědčit v přiloženém videu. Dětinsky jednoduchý text kdekdo přehlédne. Následuje “7 G-Strings“, takový standard Chrome Division. Není špatná, ale nic veleúžasného. Následuje “Join the Ride” s megaklišé refrénem, až se musím pro sebe usmát. “Unholy Rider” se dobře poslouchá, i když se od svých předchůdců víceméně vůbec neliší. Jedna z nejzábavnějších písniček “Zombies and Monsters” je pěkně chytlavá a obzvlášť v refrénu pekelně zábavná. “Fight” při poslechu přecházím obvykle bez většího pozastavení. “The Magic Man” na vás dýchne baladickou atmosférou a donutí rozhoupat se v rytmu pomalé kytary a příjemného retro vokálu. “Long Distance Call Girl” není nijak zvlášť zajímavá, ale neurazí. Oproti tomu “Ghost Riders in the Sky” a hlavně závěrečná “Satisfy My Soul” jsou doslova balzámem na heavy metalovou duši.

Po přečtení několik posledních odstavců a letmém přehlédnutí výsledného hodnocení se musíte chytat za hlavu a nechápete, proč něco popisuji a něco jiného hodnotím? Inu, album je sice totálně klišoidní a vlastně ničím moc zajímavé, ale prostě mě baví dostatečně na to, abych sáhl po šťastné sedmičce. Nenáročná a zábavná hudba, vhodná na odregování po náročné zábavě nebo do auta. A o to tady přeci od začátku jde, nebo ne?

Další názory:

Strašně přeceňovaná záležitost. Zajímalo by mne, jestli by měli Chrome Division alespoň polovinu pozornosti, jaké se jim dostává, kdyby v jejich sestavě nefiguroval Shagrath z Demon Burger a kdyby neměli za zadkem největší metalový label současnosti. “3rd Round Knockout” je sbírka toho největšího a nejprovařenějšího hard rockového klišé, na které si jen můžete vzpomenout, v nijak extra záživném podání; celé se to navíc snaží tvářit tak cool, až to ani není vtipné. Nuda od začátku do konce.
H.