Země: USA Žánr: thrash / industrial metal Datum vydání: 28.4.2014 Label: Steamhammer Tracklist: 01. Turnover 02. The Barriers 03. Windows Shut 04. Remove, Separate Self 05. Ruining Lives 06. Absence of Light 07. The Book of Change 08. Self Will Run Riot 09. Come to Realize 10. Chamber of Thought 11. Limitations and Validations Hodnocení: 7,5/10 Odkazy: web / facebook / twitter / bandcamp

Neřekl bych, že se na nové album Prong bude čekat pouhé dva roky, když poté, co se tahle americká veličina v roce 2002 vrátila na scénu, si dávala pravidelně hezky načas. “Scorpio Rising” sice přišlo záhy v roce 2003, ovšem na “Power of the Damager” už se čekalo čtyři roky a na minulé “Carved into Stone” dokonce pět. Letos je ale čas na změnu. Jako by Tommy Victor vycítil, že se zrovna nachází ve skladatelské pohodě a jistotě a rozhodl se tak svojí aktuální formu využít a rychle přišel s devátým zářezem “Ruining Lives”. Pokud jste se, stejně jako já, zprvu báli, že (relativně) krátká pauza mezi minulým a aktuálním albem se nějakým způsobem podepíše na jeho kvalitě, tak Prong si pro nás všechny nachystali jasnou ránu mezi oči, že tohle není jejich případ.

Přestože si myslím, že ty nejlepší roky už má tahle kapela za sebou a trojice počinů ohraničená posledním “klasickým” “Rude Awakening” a “Power of the Damager” stojí za starou bačkoru, tak v posledních letech jako by se Tommy Victor nechal polít živou vodou a tahá z rukávu jedno eso za druhým. Stylová změna (asi by se v tomto případě hodil spíš vývoj) oproti prvním albům je zřetelná, takže přibylo industriálních rytmů, Victorův vokál je melodičtější a rozmanitější a právě kombinací kytarových riffů s někdy až velmi vlezlými vokální melodiemi v refrénech se tvorba Prong stává posluchačsky přístupnější, ovšem nikoli na úkor kvality. Pokud tedy patříte mezi ty, co novinku, ani předešlý počin neslyšeli, nemusíte se bát, že by se s Prong v uších dalo díky jednoduchým rytmům a hitovým momentům tančit jako na diskotéce, protože kytarová orientace je stále dostatečná natolik, aby bylo jasné, kdo za touhle hudbou stojí.

Snad jediný ohled, o němž jsem se domníval, že v něm Prong předešlá alba nepřekonali, je absence vyložené hitovky, která by se ihned na první poslech stala jakýmsi středobodem celého alba. Stačilo mi však několik málo poslechů, aby funkci “Revenge… Best Served Cold” z “Carved into Stone” nebo “No Justice” z “Power of the Damager” zastoupilo hned několik válů, díky čemuž působí letošní zářez oproti minulejšku ještě vyrovnaněji. “Remove, Separate Self” a “Turnover” jsou jedněmi z nich. Jakožto fanouškovi chytlavých refrénů se mi samozřejmě líbí víc prvně jmenovaná, kterou bych viděl jakožto aspiranta ke klipovému zvěčnění, protože zní, jako by byla napsána pro rocková rádia. Ovšem ani “Turnover”, která skvěle kombinuje právě onu přístupnost a kytarovou agresi, není k zahození a je to takový ten správný otvírák, který posluchače nakopne a nabudí na zbylou hrací dobu.

Přestože jsem tady hovořil o hned několika výrazných písních, které v sobě pojí hitový potenciál, tak pro jistotu rychle dodávám, že “Ruining Lives” netrpí na přílišné výkyvy kvality jednotlivých skladeb a nedá se tak říct, že by začátek nebo naopak závěr desky byl slabší. I na první poslech méně nápadné věci typu “The Barriers”, “The Book of Change” a “Chamber of Thought” mají co říct, jen to nedávají na odiv tak výrazně jako výše zmíněné vály. Mně se kupříkladu hodně zalíbila punková nálada “Chamber of Thought”, kde Tommy Victor zní, jako by do této scény patřil odjakživa. Mimochodem, jeho vokál je s každým dalším albem lepší a charakterističtější, že se už dávno vypracoval v ten typ zpěváků, které si za žádnou cenu nespletete a za sebe říkám, že ten jeho příklon k melodiím je mi velmi po chuti a častější řev příznačnější pro starší počiny mi ani moc nechybí a jsem rád za polohu, v níž se Victor našel.

Abych ale jen nechválil, tak si nemůžu pomoct a jmenuji jediný song, který mi vážně nesedl. Jedná se o trojku “Windows Shut”. Ten přerod mezi různými aspekty tvorby Prong, kdy se přechází od atmosférické sloky přes tvrdý přelom mezi refrénem a slokou až k melodickému refrénu, se mi zdá v tomto případě až příliš násilný a lámaný přes koleno. A variabilní Victor, jenž si na malé ploše slušně zařve a rovněž melodicky zapěje, to bohužel nezachraňuje. Ale to je jen kapka v moři, takže výsledný dojem tímto nijak netrpí. Navíc je to způsobeno spíš mým pocitem, protože obecně vzato ta píseň za zbytkem nijak nezostává co do chytlavosti nebo naopak kytarové výbušnosti, ale jednoduše řečeno bych se bez ní v klidu obešel.

Až nezpečně často jsem v celém textu recenze zmiňoval přídomky jako melodický, hitový, vlezlý a jiné obdoby výrazů, které pořádný metalový fanoušek neslyší rád, ale Prong si při zachování svého vlastního ksichtu dokázali posunout hranice, kam všude se můžou vydat a neznít při tom jako karikatura sebe sama a aniž by jim někdo mohl předhazovat přílišnou vyměklost, protože pokud je ponávratová tvorba něčeho důkazem, tak jedině faktu, že Tommy Victor zúročil své působení v Danzig a Ministry tím nejlepší způsobem. Z Prong učinil na “Runing Lives” jednotku, která má co říct jak skalním příznivcům, tak má schopnost oslovit posluchače nové. A protože to Prong dělají bez očividné snahy zavděčit se každému, tak nemám problém jim za velmi dobrý počin udělit velmi dobrou známku. Jen tak dál…