Země: Česká republika Žánr: avantgarde metal Datum vydání: 13.8.2013 Label: selfrelease Tracklist: 01. Právo 02. Boubelovo životakončení 03. Lotrova pomsta 04. Kokarda pýchy 05. Demokratické řešení 06. Vítat 07. Marš pucfleku! 08. Lizzie 09. Konec kontinentálního kontejneru [new version] 10. Z terária do kolumbária [new version] 11. Aura & Ziata [new version] 12. Pošťák [new version] 13. Instrumental Hodnocení: 7/10 Odkazy: web / facebook / bandzone

Asi málokdo by nesouhlasil s tvrzením, že mezi českými extrémně metalovými skupinami patří !T.O.O.H.! k absolutní špičce. Nebál bych se dokonce tvrdit, že jde v rámci žánru o legendární kapelu. Jejich počin z roku 2005, geniální a naprosto šílené dílo “Řád a trest”, si dokonce troufnu označit za své nejoblíbenější české album vůbec. O problémech, které nastaly ohledně jeho vydání, asi slyšel každý fanoušek kapely, následný rozpad skupiny pak znamenal velkou ztrátu pro všechny příznivce avantgardní hudby. Asi tudíž nemusím popisovat, jakou radost ve mně vyvolalo zjištění, že se kapela dává dohromady, pracuje na nové desce a plánuje i koncertní činnost. Bohužel, koncert se odehrál jen jeden, po němž !T.O.O.H.! oznámili, že další živá vystoupení již neplánují a provozovat kapelu jako studiový projekt nehodlají. A tak jediným hmatatelným výsledkem jejich krátkého obnovení bude album nazvané “Democratic Solution”. Jak si tedy legendární kapela poradila se svým vlastním epilogem?

Jak se dalo čekat, tak nějak po svém. “Řád a trest” bylo stvrzením unikátního zvuku, který !T.O.O.H.! dlouho budovali. S agresivitou grindcoru, brutalitou death metalu, nepředvídatelností avantgardy a navíc krásou v podobě skvělých melodií, tedy zvukem, který kapela na “Řád a trest” vypilovala k dokonalosti, se můžeme rozloučit. Novinka “Democratic Solution” je metalové album, o tom není pochyb, hlavní roli na něm však hraje elektronika. Změna je to tak razantní, že první vypuštěnou skladbu “Právo” považovali fanoušci za pouhou demoverzi, na rychlo postavenou za účelem zaznamenání myšlenek, které budou později nahrány “pořádnými” nástroji.

Tak tedy dobrá, rytmická kytara byla nahrazena elektronikou, která je stále spíše zamaskovanou kytarou, takže jde jen o “efekt”. Jenže tak tomu není. Elektroniky je zde více, tvoří podklad skladeb, nahrazuje baskytaru (která tam někde může také být, ale kdo ví?). Ve výsledku je tak na “Democratic Solution” prolnuta kytara s elektronikou takovým způsobem, že často není možné najít přesné hranice, kde jedno končí a druhé začíná. Obvykle se k samotnému zvuku dostávám až na konci recenze, protože vedle samotného obsahu písní není ani náhodou tolik důležitý, ale tentokrát prostě nemůžu jinak. Zvuk mi poslech alba znesnadňuje a bylo by naivní si nalhávat, že je to jen kvůli nenaplněným očekáváním.

Po rozpadu !T.O.O.H.! v roce 2005 se baskytarista Freedom a kytarista Wokis vydali hledat štěstí ve vlastním projektu Duobetic Homunkulus (který shodou okolností letos vydal v pozměněné sestavě skvělé debutové album) a na “Democratic Solution” tudíž figurují jen zbylí dva ústřední členové, bratři Schizoid (bicí) a Humanoid (vše ostatní). Neměl by tak chybět klasický Humanoidův šílený jekot, ale i ten novinka postrádá. Místo něj dostaneme čistý zpěv hodně netradičního vyznění. Ze štěkání odporných textů se tak stalo spíše hulákání hospodských zpívánek, ale to koneckonců ničemu nevadí. Texty každopádně zůstaly stejně nechutné, jako tomu bylo dříve, což berte jako pozitivní zprávu, protože co by bylo album !T.O.O.H.! bez textů o análních radovánkách, to si ani neumím představit.

Až doteď se mohlo zdát, že jsem s “Democratic Solution” těžce nespokojen a musím mu tak vystavit jedině nízké hodnocení, ale to by byla mýlka. Ještě přichází jedna kapitola, a to ta nejdůležitější – hudba samotná. A zde !T.O.O.H.! dopadli o mnoho lépe. Devítka nových skladeb (včetně dvou instrumentálek), jež album přináší, je drtivá, mozek vypatlávající, různorodá a hlavně hrozně zábavná. Jakmile se dostanete přes šok se zvukem, což může být záležitost mnoha poslechů, zjistíte, že dobrými nápady kapela opět nešetřila. Tak třeba zmíněná skladba “Právo”, která desku otevírá, zaujme třeba nápaditým textem, popěvkem, který z hlavy nevyženete (“lá-lá-la-lá, droždí!”) a jedním z mála kytarových sól. Jednoduše všude lze nalézt silné momenty.

Z instrumentálek zaujme hlavně dvouminutová “Lizzie”, která zní jako nic jiného na desce. Její jemná a krásná kytarová melodie by měla album uzavírat a fungovat tak jako uklidnění pocuchaných nervů. Že album neuzavírá, způsobuje čtveřice předělávek starších písní, mezi kterými nalezneme například i “Konec kontinentálního kontejneru” z předchozí desky. Obecně mám za to, že předělávat jakoukoliv hudbu je ošemetné, a tak můžu jen konstatovat, že !T.O.O.H.! oblékli staré písně do nového kabátu důstojně, ovšem stejně mnohem raději sáhnu k jejich původním verzím.

Většina kapel trpí ztrátou vlastní identity, jejich hudba zní jako hudba někoho jiného, úspěšnějšího, málokdo si troufne tvořit něco nového. !T.O.O.H.! do této kategorie nikdy nepatřili a vždy měli vlastní ksicht a co je obdivuhodné, i přes nešetrný chirurgický zásah (nebo těžkou autonehodu, nazvěte si změnu zvuku, jak je libo), která je zbavila většiny původních identifikačních znaků, je stále dokonale poznáte. To je známka pořádného charakteru, který je třeba ocenit. Že je výsledek spíše na půli cesty a skladatelská stránka tu zvukovou překonává o několik tříd, s tím nic nenaděláme. Možná, že kdyby se Schizoid s Humanoidem rozhodli přeci jen nahrát další album, bylo by opět o krok blíže ke kvalitám starších počinů. Koneckonců, k dokonalosti alba “Řád a trest” se také propracovávali mnoho let. Jestli má ale “Democratic Solution” být posledním počinem v historii kapely, je možná trošku škoda, že nezní o něco více jako jeho předchůdce.

Sbohem, a díky za všechny riffy.