Země: Česká republika Žánr: heavy / thrash metal Datum vydání: 17.5.2013 Label: selfrelease Tracklist: 01. MayDay 02. Potopa 03. Beznaděj 04. Předtuchy 05. Je to v nás 06. Proč věštírny mlčí 07. Smrťák 08. Zpovědník pekla 09. Strach 10. Vox Mortis 11. Metuzalém 12. Kletba Hodnocení: 3,5/10 Odkazy: facebook / bandzone K recenzi poskytl: Thorax

Nemůžu jinak, než takhle zkraje recenze počinu “Proč věštírny mlčí” české bandy Thorax uvést kapelu parafrází názvu slavného seriálu a přestavit je jako “mladí a nezkušení”. Takhle to vypadá, i když, jak už to tak bývá, pravda je nakonec někde jinde. Vznik pražských Thorax se totiž oficiálně datuje k roku 2012, takže se samozřejmě nabízí asociace s nezkušenou kapelou plnou skladatelské naivity a průhlednosti. Kapela však vznikla jako spojení pětičlenného komanda, jehož členové již za sebou mají zkušenosti ze svých předešlých působišť, takže se mě záhy zmocnila naděje, že bych od jejich debutového alba mohl dostat porci slušného heavy metalu, ke kterému svádí ne zrovna povedený obal.

Což o to, ten heavy metal, který se občas sklouzne na vlně thrash metalové agrese, tam je. A v míře vrchovaté. Ačkoli o drtivou část onoho melodična se stará především zpěvák Luboš “Rex”, takže na nějaké kytarové kudrlinky plné líbivých momentů, jakožto kontrast k drsnému podkladu rovnou zapomeňte. S tím očekáváním slušného hudebního zážitku už je to však slabší. Nepopírám, že hudebně se v řadách Thorax sešly zkušené a vyhrané individuality, kterým nedělá žádný problém přenést vlastní hudební nápady do praktické podoby, ale skladatelsky nepřináší “Proč věštírny mlčí” nic, co by tady už nebylo. I když to by se ještě dalo zkousnout, ale vlastní hudební náplň má nemalý problém, aby vůbec dokázala zaujmout, takže jsem při poslechu dvanácti skladbového alba měl co dělat, abych jej vůbec doposlouchal do konce. Teoreticky to není špatné, protože skladby frčí v rychlejším tempu na řízných kytarách, o některých refrénech se dá říct, že jsou vzletné, chytlavé a nápadité, ale momentů, kdy si řeknete, že tohle je super, nebo že tahle pasáž má grády, je strašně málo. A to je při dlouhé, skoro padesáti minutové stopáži vražedné.

Upřímně řečeno se mi moc nechce do popisování jednotlivých skladeb, protože bych ve většině případů skončil ve slepé uličce, v níž bych se nechal obklopit výrazy jako zoufalé a nudné. Začnu tedy tím lepším, co se na “Proč věštírny mlčí” vyskytuje, protože toho je míň. Za opravdu vydařené skladby považuji následující čtveřici v sestavě “Potopa”, “Beznaděj”, “Vox Mortis” a “Je to v nás”. “Potopa” potěší kombinací thrashem načichlého heavy metalu s klasickým hevíkovým zpěvem. Tomu nechybí variabilita, protože od zemitější polohy se zpěvák Rex dokáže vyšplhat až k uřvaným výškám. Ty by v některých skladbách mohl klidně vypustil, ale v “Potopě” díky agresivnějšímu hudebnímu základu zní docela na místě a utvrzují nádech celé skladby. V “Beznaději” se ubere z nastaveného rychlejšího tempa, ale to neznamená, že by to bylo špatně. Ústřední řízný riff, který v ostřejších pasážích zhutní, není špatný. Naopak bych řekl, že velmi povedený. Škoda krátkého kytarového sóla, jehož táhlá melodie mi velmi šmakuje a mohla být rozvedená na širší ploše. Vrcholem celé desky se pro mě stala “Vox Mortis”. Skladba možná sama o sobě působí dost jednoduchým dojmem, protože celá stojí na přímočarém riffu, ale je to slušná šlapavá hitovka, v níž se vokál posune do hlubší, agresivnější polohy, která Rexovi sluší a klidně by se do těchto vod mohl pouštět častěji.

Možná si říkáte, jaký že je rozdíl mezi skladbami, jež jsem se snažil vyzdvihnout jako povedené, a těmi, které bych opakovaně slyšel jen nerad. Možná to bude znít paradoxně, ale v podstatě žádný. Je pravda, že některé mají v sobě víc thrashových vlivů (“Předtuchy”, “Kletba”), některé zase dopadly víc jako klasický heavy metal (“MayDay”, “Smrťák” nebo titulka), ale o žádné z nich nemůžu říct, že by měly tu sílu, aby zaujaly. Výše uvedené skladby tak chápejte čistě jako můj subjektivní názor, kdy jsem si na podprůměrné desce dokázal najít nějaké záchytné body, které mi zpříjemnily jinak nezáživný poslech. Jako celek prostě album nefunguje a víc mi dávalo smysl jen jako soubor jednotlivých a samostatných písní, z nichž zaujme jen malý zlomek, ale i tak není problém si pustit slabou “Strach” vytrženou z kontextu, lepší než se k ní propracovat osmičkou obdobných kousků, z nichž nejeden trpí hudební impotencí, což je problém.

Já vám nevím, asi nemá smysl to dál protahovat, protože z výše uvedeného je evidentní, že se mi Thorax netrefili do noty a jejich prvotina propadla. “Proč věštírny mlčí” si určitě najde své posluchače, kteří budou nadšení, ale obecně vzato není ničím jiným než dalším z kupy bezejmenných a podprůměrných děl, pod kterými se země neotřese a na které se rychle zapomene. Mít album poloviční stopáž, tak bych možná mluvil jinak, a ještě před tím, než by mi tahle hudba začala lézt na nervy, by byl konec, ale takhle je to málo povedeného rozmělněno na strašně moc vaty. Bohužel.