Země: Portugalsko Žánr: black metal Datum vydání: 9.10.2020 Label: Signal Rex Tracklist: 01. Omnipresent Abominations 02. Our Altar of Murderous Fanaticism 03. Numinous Negativity 04. A Dagger to Worship Hrací doba: 24:53 Odkazy: bandcamp K recenzi poskytl: Signal Rex

Portugalský black metal a Signal Rex v kolonce vydavatele – to je poslední dobou fest lákavá a osvědčená kombinace, jíž se většinou vyplatí věnovat pozornost. Bohužel se mi ovšem začíná zdát, že v posledních měsících Signal Rex vydají prakticky cokoliv, co zní trochu syrově a pochází to z Portugalska, což s sebou nutně přináší i průměrnější počiny. Obzvlášť když jde tenhle stát ve sféře black metalu dost nahoru a podzemní smečky se tu rojí jako houby po dešti. Přesto si myslím, že nelze popírat, že tahle firma se svým štemplem pustila do světa i zkurveně dobré nahrávky a pořád občas vyhrábne něco dost zajímavého.

Motivace k poslechu Ventr respektive jejich debutového minialba „Numinous Negativity“ je snad tedy zřejmá. Samotný výsledek pak podle mého názoru vůbec není špatný, takže jestli máte tuhle sortu skupin rádi, dovolím si tvrdit, že poslechem Ventr nic nezkazíte. Nedoufejte ale nic, co by vás mělo posadit na prdel.

Nehodlám tvrdit, že „Numinous Negativity“ patří někam na špici portugalského raw black metalu, protože tak to rozhodně není. O solidní počin se však myslím jedná. Ventr se soustředí především na obligátní tremolo, na jehož takřka konstantním používání jsou skladby postavené. Už jen z toho vyplývá, že byste od těchto Portugalců neměli čekat nic dosud neslyšeného nebo originálního. Ventr se drží zajetých žánrových postupů, ale chápou se jich důstojně. Proč ne. Dobře udělaná poctivá žánrovka, která ctí zavedená pravidla, může taky udělat radost, mnohdy dokonce větší než na sílu hnaná snaha o něco novátorského.

Tím spíš se mi ale zdá dost paradoxní, kolik času jsem potřeboval na to, aby se mi „Numinous Negativity“ zalíbilo. Nějakou dobu jsem totiž v prvotině Ventr slyšel jen vlažný průměr a pořád jsem se do minialba nedokázal dostat. Nebo ještě lépe řečeno – z nějakého důvodu jsem se na „Numinous Negativity“ prostě nezvládnul soustředit, takže EP vždycky jen tak bezbolestně prohučelo kolem, aniž by mě jeho obsah jakkoliv výrazněji zaujal. Uznávám ovšem, že problém se nejspíš nacházel celou dobu na mém přijímači; dokonce tuto možnost považuji za tu pravděpodobnější.

Nechci, aby to vyznělo tím způsobem, že jsem „Numinous Negativity“ poslouchal, dokud jsem si na něj prostě nezvyknul a nezačalo se mi to takzvaně líbit, abych nemusel vypičovat vydání od labelu, jehož práce je mi obecně vzato sympatická. Takhle to určitě není, protože nemám potřebu fungovat takovým alibistickým způsobem. I kdyby album vydával Satan osobně, tak jej klidně zprcám, pokud se mi to nelíbí. V případě „Numinous Negativity“ jsem měl nicméně stále pocit, že nahrávku pořád neznám dostatečně na to, abych už o ní mohl psát. Toť vše.

Jasně, ani po téhle anabázi vás tu nebudu přesvědčovat o tom, že „Numinous Negativity“ je nějaká šleha. Jde o „jenom“ dobře udělaný standard, který dokáže dobře posloužit těm, kdo ještě nemají dost syrového portugalského black metalu. Chápu, že tahle zformulované to nezní stoprocentně lákavě, ale ne všechno je genialita a i dobře udělaný standard může mít svoje kouzlo, což Ventr podle mě splňují. Pro fanatiky tedy určitě ok ípko.