 |
|
Země: Nizozemsko Hrací doba: 34:38 Odkazy: – K recenzi poskytl:
|
Za holandským jednočlenným (další členové jsou jen koncertní výpomocí) projektem Cultus stojí jistý Arjan Peeks, což je jeden z těch docela činorodých týpků. Je totiž majitelem Heidens Hart Records a vedle Cultus dále hraje v Heimdalls Wacht a u krajanů Countess (byť zde není zas tak dlouho), dříve se mihnul v Pest (v těch německých) a živě vypomáhá ruským Blackdeath, což je jen tak mimochodem oboustranná výpomoc, jelikož kompletní sestava Blackdeath je právě tou koncertní sestavou Cultus.
Než se pustíme do vlastní muziky, bude nutné se ještě pozastavit u toho, co je letošní novinka „Gezeteld in zegeruïnen“ vlastně zač. Ve skutečnosti to totiž až zas taková novinka není. Jedná se o přepracovaný a znovunahraný debut „A Seat in Valhalla“ z roku 2004. Byť to tak na první pohled nemusí vypadat, protože skladby mají jiné názvy (původně měly skutečně názvy, nově jsou jen očíslovány) a jsou na albu v jiném pořadí. Oproti originálnímu vydání je rozdíl slyšitelný hned na první poslech. „Gezeteld in zegeruïnen“ je sice taktéž docela špinavou nahrávkou a vypulírovaný sound od ní nečekejte ani omylem, ale přesto zní plněji a s ohledem na běžného smrtelníka snad i poslouchatelněji, jelikož „A Seat in Valhalla“ bylo dost „raw“.
Po samotné hudební stránce Cultus patří spíš k takovému tomu žánrovému plebsu, který čistě z logiky věci prostě existovat musí, protože ne každý může být génius a plodit působivá veledíla. V tomhle případě to ale nemyslím zas až tak negativně, jak to možná vyznělo. Jasně, „Gezeteld in zegeruïnen“ rozhodně není žádný zázrak, ale pořád je to poctivá blackmetalová nahrávka, v níž je cítit nějaké zapálení. Jisté momenty jsou sice mírně jalové a určitě bych si dokázal představit i lepší vokál, ale vzato kolem a kolem se pořád jedná vcelku pohodovou záležitost. Příjemně se to poslouchá, některé kytarové melodie jsou dokonce povedené a celkově nemůžu tvrdit, že bych se při poslechu nějak extrémně nudil nebo že by mě snad „Gezeteld in zegeruïnen“ rovnou iritovalo. Od toho tu jsou přece jen jiní experti.
Jinými slovy řečeno, „Gezeteld in zegeruïnen“ je vlastně vcelku sympatický (lepší) průměr. Určitě si z toho nesednete na prdel, ale máte-li rádi syrovější black metal s pagan feelingem a nebudete-li na Cultus klást stejné nároky jako na špičky žánru, pak si tuhle záležitost klidně poslechněte. Láska na celý život z toho asi nebude, ale pár relativně příjemných schůzek z toho kápnout může. A to se taky počítá.