Země: USA Žánr: crust Datum vydání: 17.3.2015 Label: Sentient Ruin Laboratories Odkazy Augurs: facebook / bandcamp Odkazy Deathgrave: bandcamp K recenzi poskytl: Sentient Ruin Laboratories

Split alb vychází obrovská spousta a nějaký zvláštní důvod, proč ze všech podobných nahrávek, na nichž se podílejí nějaké neznámé smečky, věnovat pozornost zrovna tomuhle kousku, asi není. Přesto je tenhle bezejmenný nosič, který společně okupují dvě zámořské (v obou případech oblast Bay Area) smečky Augurs a Deathgrave, nakonec zábavnější a lepší, než co jsem očekával, než jsem si to pustil poprvé.

Jako první se slova ujmou Augurs, kteří na tento split přispěli jedním songem dlouhým čtyři a půl minuty, jehož název zní „From Maggots to Flies“, a hned na začátek mohu říct, že právě ten je tím nejzajímavějším, co celý split nabízí. První půle skladby se nese v duchu grind/black/crustové rubanice, která sice není až zas tak extrémně zběsilá oproti jiným obdobně laděným smečkám, ale jinak je pořád agresivní jak parta ožralých neonacistů, nicméně není bezhlavá. Kromě toho stojí za speciální zmínku skutečně zběsilý jekot, protože to je vážně lahůdka pro všechny milovníky extrémních vokálních eskapád. Ještě zajímavější však Augurs budou v druhé polovině „From Maggots to Flies“, kdy se píseň zlomí, zvolní se tempo, nastoupí melodie, které doprovází stále nádherně slyšitelná baskytara, a agresi vystřídá atmosféra.

Já sám jsem to předem taky nepředpokládal, ale ta věc je skutečně mnohem silnější a působivější, než by člověk čekal od kapely, jež má za sebou doposud jen jeden demosnímek a jedno ípko a celkově i s „From Maggots to Flies“ vydala jen nějakých dvacet minut muziky, ale je to tak a vážně je to skvělé. Jestli se nějaký případný dlouhohrající počin Augurs ponese v podobném duchu jako „From Maggots to Flies“, pak si to poslechnu s obrovskou chutí, protože při zachování kvality tohoto songu po celé délce by šlo o jednoznačného černého koně na poli extrémní muziky.

Kolegové z Deathgrave na split nasypali celkem tři vály, jejichž souhrnná hrací doba je však ještě o pár vteřin kratší než příspěvek Augurs. Tím pádem je asi zřejmé, že půjde o kraťoučké agresivní vypalováky – a světe div se, vážně to tak je. Oproti Augurs jsou Deathgrave čistší grind/crust, možná trochu powerviolence, ale určitě tam nenajdete black metalový nádech. Z toho asi nepřímo plyne také to, že právě strana Deathgrave bude ještě o něco agresivnější, a ono to tak fakt je. Naštěstí ani tahle kapela nehraje jen tupou řezanici do nástrojů a opětovně se jedná o zábavný poslech. Je to sice krátké a hodně úderné, ale pořád docela zábavné a vůbec nic proti tomu nemám.

Split je tedy poměrně povedenou jednohubkou – pokud prahnete po ne úplně blbé, přesto však stále extrémní muzice, a chcete mít poslech po devíti minutách za sebou, pak není důvod nesáhnout právě po tomhle. Pro mě nahrávka zafungovala spíše jako solidní ukázka toho, co obě přítomné skupiny dokážou, a vzhledem k tomu, že se mi to obzvláště v případě Augurs líbilo, myslím, že si obě jména zapamatuji. Což je na splitko dvou v podstatě úplně neznámých band pěkný výsledek.