 |
| Země: Finsko Žánr: gothic / doom / death metal Datum vydání: 1.8.2014 Label: Inverse Records Tracklist: Hodnocení: 5/10 K recenzi poskytl:
|
Fractured Spine je klasický příklad kapely, o jejíž muzice se rozhodně nedá tvrdit, že by snad byla vysloveně špatná nebo rovnou úplně marná… přesto však nefunguje. Mnohdy i takovým způsobem, že není od věci hovořit o promarněném potenciálu, protože jistou myšlenku na albu “Memoirs of a Shattered Mind” cítím, stejně tak bych se nebál tvrdit, že to Fractured Spine chytili ze správného konce a formálně se jedná o poměrně zajímavou záležitost. Přesto všechno to ovšem bohužel není tak úplně ono…
Než se ale pustíme do trochu podrobnějšího popisu toho, co na “Memoirs of a Shattered Mind” je nebo není špatně, podívejme se nejprve na trochu té obligátní omáčky okolo. Fractured Spine pocházejí z města Hämeenlinna v jižním Finsku a jedná se o dvoučlennou formaci. Tedy, původně to byl jednočlenný projekt pod vedením Anttiho Kirjavainena, který ovšem k sobě brzy přibral kolegu Timo Kirjavainena (jestli jde jen o shodu jmen, nebo se opravdu jedná o nějaké příbuzné, to věru netuším a nikde jsem se této informace nedopátral). Slovo dalo slovo, demo dalo demo, vzniklo pár pravěkých počinů a v loňském roce pak dvojice přišla s dlouhohrajícím debutem “Songs of Slumber”, na nějž nyní navazuje druhou deskou s již zmiňovaným názvem “Memoirs of a Shattered Mind”.
Žánrově se Fractured Spine pohybují někde na hranici mezi gothic metalem a doom/death metalem s občasným lehkým dotekem experimentu. Na jednu stranu je dozajista chvályhodné, že se Finové pokoušejí znít alespoň trochu netradičně, ale když tak o tom přemýšlím, nejspíš právě onen experiment (ačkoliv vlastně nejde o nic velkého a o nějaké opravdové experimentování se nejedná) je tím důvodem, proč jim ta muzika nefunguje. Co si budeme v některých případech je holt lepší znít tradičně, než násilně zkoušet něco netradičního, výsledkem čehož pak bývá paskvil.
Problém netkví v tom, že by snad Fractured Spine neměli vůbec žádné nápady. Naopak se dá bezpečně tvrdit, že s nějakým tím solidním motivem přijít dokážou, jak je to vidět kupříkladu na zajímavé vokální lince v “This Dying Soul”, povedených melodiích v “Clock That Ticks” či v jedné velmi dobré pasáži v závěrečné “Suicide Patterns”. Problém je v momentech, kdy snad díky oné snaze o experiment začne muzika znít zcela nesourodě a chaoticky. Fractured Spine navíc nijak neotálejí a takovýhle chaos vám s klidným svědomím předvedou hned na úvod – po vcelku pěkném intru “…and Now You’re…” se rozjede první regulérní skladba “Dead to Me”, přičemž její začátek patří právě mezi takové chaotické momenty – jako kdyby ty nástroje hrály každý něco jiného a přes sebe byly naházené bez ladu a skladu. Jakmile se po tři čtvrtě minutě Fractured Spine uklidní a zvolní, najednou se hudba vyčistí a začne to dávat smysl.
Tohle byl sice jen jeden příklad, ale takových pasáží, kdy Fractured Spine znějí takhle divně, tam je bohužel mnohem víc, a co je horší, na finální dojem z “Memoirs of a Shattered Mind” mají větší dopad než těch několik solidních momentů. Výsledek je tím pádem poměrně jasný a naneštěstí i poměrně nepříznivý – budete mít pocit, že by to klidně mohlo být fakt dobré album… akorát není. Určitě se Fractured Spine nedá upřít jistý potenciál, protože jak již padlo hned zkraje recenze, marná jejich muzika v žádném případě není, ale evidentně by potřebovali ještě o krapet víc odstupu od své vlastní tvorby. Nicméně rozhodně netvrdím, že by bylo nutné nad tímto jménem lámat hůl, protože není vyloučeno, že s trochu většími zkušenostmi budou tito Finové schopni s přehledem natočit počin, který fakt dobrý opravdu bude…