Země: Itálie Žánr: progressive black metal Datum vydání: 24.3.2014 Label: Flicknife Records Hodnocení: 5,5/10 Odkazy: web / facebook / twitter K recenzi poskytl: Against PR

Italské progresivní black metalisty Hortus Animae jsem měl v hledáčku již před hodně dlouhou dobou, ale k samotnému poslechu jsem se nikdy pořádně nedostal. Poté se skupina rozpadla a přesně dle hesla sejde z očí – sejde z mysli jsem na tuto formaci z města Rimini tak trochu zapomněl, abych se po pár letech mohl opětovně rozpomenout s ohlášením obnovy činnosti v loňském roce. A z této obnovy vzešla i comebacková deska “Secular Music”, s níž jsem se k poslechu Hortus Animae konečně dostal i já.

Vždy jsem tak nějak žil v přesvědčení, že Hortus Animae je sice nepříliš známá, nicméně kvalitní skupina, jejíž muzika bude jistě zajímavá. Přesně s tímhle jsem šel do poslechu “Secular Music” – že dostanu nahrávku, která bude inteligentní, nápaditá a bude mít sílu mě pohltit. Tím pádem to vlastně měli Italové předem trochu usnadněné, ale o to větší bylo zklamání, když jsem si “Secular Music” pustil poprvé a zjistil, že onu inteligenci a nápaditost album sice splňuje, avšak jen formálně.

Hortus Animae opravdu hrají členitou a progresivní hudbu, v níž se střídá množství zajímavých motivů, ale i přes všechnu snahu, kterou jsem “Secular Haze” věnoval, jsem se nedokázal dostat do bodu, kdy by mě to opravdu bavilo. Jsou momenty, v nichž Hortus Animae umí nabídnout i excelentní nápady… třeba jeden motiv v “Dystopian Apocalypse” je doslova úžasný, čisté vokály v “The Poison of the Naga” stejně tak a i v dalších skladbách není problém najít poutavé pasáže. Na druhou stranu je tu však i spousta momentů, které mi prostě nelezou do uší a takřka vůbec mě nebaví. Jinde mi zase vadí až násilné zlomy, což je případ právě “The Poison of the Naga”, kde se výtečné chvilky s čistým zpěvem a klávesami doslova bijí s přechody do extrémního metalu. Úplně stejný pocit však mám třeba i z hned úvodní “God and His Disgusting Children”.

Ačkoliv jsem albu věnoval dost času, stále jsem si k němu nedokázal najít cestu a je pro mě zklamáním. Třeba to někoho z vás zaujme více, to je klidně možné, protože jalová hudba to není ani omylem, já však půjdu zkusit štěstí ke starší tvorbě… třeba si potykáme víc.