Země: USA Žánr: black metal / punk Datum vydání: 22.9.2015 Label: Broken Limbs Recordings / Prison Tatt Records Hrací doba: 09:48 Odkazy Human Bodies: facebook / bandcamp Odkazy Leather Chalice: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: The Black Birch

Abych řekl pravdu, ani jednu z kapel, které se účastní tohoto splitu, jsem až doposud neznal. Nicméně se není moc co divit, jelikož obě formace prozatím žádnou velkou díru do undergroundové scény neudělaly…

Human Bodies i Leather Chalice jsou na tom vlastně docela podobně. Obě kapely vydaly své první, demáčové počiny v roce 2013, obě mají na kontě jeden řadový počin z loňského roku („No Life“ v případě Human Bodies, „Sweet Perfume of Coffin Air“ v případě Leather Chalice), ale vzhledem k počtu odkroucených let je diskografie obou relativně bohatá díky množství demosnímků, splitek a dalších neřadovek. I stylově jsou si obě skupiny blízké, protože obě produkují špinavý a neurvalý black metalový underground, který své vlivy chlemtá i z misek s nápisy punk nebo crust. Snad jediný rozdíl tedy tkví v tom, že Human Bodies dle všeho fungují jakožto regulérní kapela s vícečlennou sestavou, zatímco Leather Chalice je jednočlenný projekt, za nímž stojí Jann z Ramlord (což už na crust/blackové scéně není neznámý pojem, ačkoliv já osobně jsem se z jejich poslední fošny „Crippled Minds, Sundered Wisdom“ na zadek moc neposadil).

Od všech čtyř přítomných songů (každá kapela přispěla dvěma) lze tedy očekávat jen jedno – syrový, primitivní a rychlý pankáčský black metal. Ani nemá cenu doufat v nějaké budování atmosféry nebo tak něco, protože splitu vládnou triviální akordy, splašená rytmika, uvřískané vokály a – samozřejmě! – zahuhlaný garážový sound. Všechno cca dvě a půl minuty dlouhé, nemilosrdné vypalovačky, přesně dle hesla „žádné sraní s mladou paní“.

O něco lépe z pomyslného splitového souboje vycházejí Human Bodies. Jejich „Only the Sigh“ ani „Malice Prepense“ sice nejsou žádné vyložené majstrštyky, ale nedá se tomu upřít, že to má docela koule a třeba bicí v „Malice Prepense“ docela zodpovědně nakopávají prdele. A v neposlední řadě, to jejich podání není až taková primitivnost – myšleno tedy „primitivní“ ve smyslu „hloupý“. Jasně, fakt pochybuju, že se k tomu budu někdy v budoucnu vracet, ale poslouchat se to určitě dá.

Strana Leather Chalice mě ovšem moc nezaujala. Což o to, nějaký malý potenciál v tom cítit je a musí se nechat, že se Jann vytasil s – na poměry žánrového směřování – trochu nezvyklou kytarovou melodikou, ale celé snažení v mých očích sráží a veškerý potenciál už v zárodku zabíjí technická stránka. Zní to totiž… no, prostě amatérsky. Nejvíc mě tedy na příspěvku Leather Chalice baví desetivteřinové finále druhého songu „Last Gifts of Worship (Coming Home II)“, které se nese v noisovém duchu. Ale to je trochu málo, zvlášť když ta kapela jaksi nehraje noise…

Split Human Bodies a Leather Chalice je sice učiněná špinavost, ale nejedná se o nic zvláštního. Je to prostě to prostě poměrně obyčejný a nijak zvlášť pamětihodný UG split, jichž po světě vycházejí stovky ročně.