 |
| Země: USA Žánr: symphonic black metal Datum vydání: 30.4.2014 Label: selfrelease Tracklist: Hodnocení: 6/10 K recenzi poskytl:
|
Infernal Awakening. “Enlightened by Lucifer’s Flame”. Co asi tak můžete čekat od kapely, která si dá takovýhle název a své album pojmenuje takhle? Že ještě tápete? Tak se podívejte na ten obal napravo… Hm, že by black metal? Pěkně ostrý, ortodoxní, bafomety kam se podíváš, pentagramy jakbysmet? Inu, to jsme na tom stejně, já taky očekával něco podobného… akorát pravda je trošku jiná.
Ono tedy ne, že by snad Infernal Awakening nehráli black metal – já říkal, že ta pravda je jiná jen trošku. Jde pouze o to, že tahle smečka z Arizony nakonec není zas až tak moc ortodoxní a ve skutečnosti hraje symfonický black metal. Nebo také řečeno polopatičtěji – black metal s dost velkým přispěním kláves.
Pokud byste chtěli vědět něco z historie Infernal Awakening, tak vlastně není moc o čem povídat, jelikož “Enlightened by Lucifer’s Flame” je jejich prvním pořádným počinem. Kapela samotná vznikla někdy před třemi lety a před aktuálním EPčkem (které je venku od dubna letošního roku) vydala jen dva demosnímky.
Nyní by se mohlo zdát, že tedy nadešel ten pravý čas, abychom tedy přistoupili k samotné muzice, nicméně si neodpustím ještě jednu věc, jež mě zcela upřímně pobavila. Budu citovat z Bandcampu kapely: “Infernal Awakening schvalují a podporují užívání tvrdých drog, alkoholu, modifikaci/zmrzačení těla, vraždu a všechny další formy zhýralosti, které mohou vést k uspokojení.” Nevím, jestli by se chlapci cítili uspokojení, kdyby chtěl někdo zamordovat třeba je, ale proti gustu… Infernal Awakening mají přece jenom hodně daleko k misantropům typu Horde of Hel, takže dost pochybuji, že jim někdo bude podobné vejšplechty věřit. Působí to spíš jako pozérství, čemuž odpovídá i striktní užívání tvrďáckého “ov” namísto “of”… takovéhle shity jste si, pánové, mohli odpustit…
Hudební stránka je naštěstí trochu solidnější než podobné pošukané cancy. Infernal Awakening na “Enlightened by Lucifer’s Flame” nabízejí pětici skladeb, které ovšem nepatří mezi nejkratší, díky čemuž je stopáž nahrávky na poměry minialb nadprůměrná, a kdyby to kapela označila jako první řadovou desku, asi nikdo by vzhledem k více jak půlhodinové délce moc neprotestoval. Samotný přednes Američanů je i přes nemalé využití kláves stále dostatečně black metalový a nejde o nějaký kýčovitý cirkus, což je sympatické.
Obecně vzato Infernal Awakening na “Enlightened by Lucifer’s Flame” nepředvádějí žádné zázraky a mluvit o nějakém albu roku by bylo asi tak stejně utopické jako představa, že se naše kompletní redakce zamiluje do hlubokomyslné tvorby Rytmuse. Na druhou stranu ovšem Američanům rozhodně nejde upřít nadprůměrná úroveň a také fakt, že je jejich EP ve skutečnosti lepší, než by se mohlo zdát. Výsledný dojem z nahrávky zlepšuje především několik opravdu hodně kvalitních momentů, mezi něž lze zařadit třeba finále druhé “The King ov Hell Has Arrived”, prostřední pasáž “The Baphomet ov Mendes” (i když v ní jsou i chvilky, jež mi úplně po chuti nejsou… třeba bez klišovitého skandování “Hail Baphomet!” v textu bych se bez problémů obešel) nebo některé parádní motivy v závěrečné “Transcending to Shadows”.
Od počinů jako “Enlightened by Lucifer’s Flame” asi člověk nečeká žádné velké věci, takže může být jen příjemně překvapen – a to se v případě Infernal Awakening stalo. Určitě bych víc ocenil, kdyby se kapela zbavila přebytečného klišé a také zbytečného drsňáctví, které jim beztak nikdo, kdo se v metalu pohybuje víc jak týden, věřit nebude. Budeme-li se ovšem bavit čistě o hudební stránce, pak to vůbec není marné a příznivcům symfonického black metalu se to dá bez problémů doporučit.