 |
| Země: Rumunsko Žánr: black metal Datum vydání: 16.2.2014 Label: Loud Rage Music Hrací doba: 33:25 Odkazy Akral Necrosis: Odkazy Marchosias: K recenzi poskytl:
|
Na splitku „(Inter)section“ se potkávají dvě rumunské blackmetalové formace Akral Necrosis a Marchosias. Obě dvě již za sebou něco málo – kde „něco málo“ znamená pár let fungování a pár počinů na kontě – mají. Těmi zkušenějšími jsou v tomto případě Akral Necrosis, kteří letos hrají již jednu dekádu a na rozdíl od svých kolegů už stihli vydat i jedno dlouhohrající album.
Já osobně jsem však ani o jedné z těchto dvou kapel doposud nevěděl, a tudíž logicky neznám ani předcházející tvorbu. Poslech „(Inter)section“ jsem tím pádem pojal jako první seznámení s oběma skupinami, které by mohly být potenciálně zajímavé. Nicméně potenciálně znamená pouze to, že tu existuje nějaká možnost toho, že půjde o dobrou muziku, nikoliv však jistota. A jak se záhy prostřednictvím „(Inter)section“ ukázalo, o nic vyloženě dobrého se zde nejedná – a to ani v jednom případě.
V případě splitek je většinou záhodno počin při hodnocení rozdělit na samostatné části příslušné jednotlivým zúčastněným kapelám. Nicméně u „(Inter)section“ to snad ani není třeba, protože bude plně stačit, když prohlásím, že jak Akral Necrosis, tak i Marchosias hoblují úplně obyčejný black metal. Obě kapely to sice hrají tak, že to člověka neurazí, ale to je pomalu všechno, protože jinak jde prostě o nefalšovaný průměr. A vlastně jsou si obě formace docela podobné, takže tím pádem se už vůbec celý počin trochu slévá a těch 33 minut subjektivně působí delším dojmem, protože to díky nezáživnosti ubíhá pomalu. Konkrétně třeba Marchosias o sobě tvrdí, že hrají experimentální black metal, ale nevěřte tomu ani za mák. Přinejmenším na „(Inter)section“ tomu tak není a jde standardní a neobjevné podání žánru. Pár kytarových melodií fakt není experiment, sorry.
Akral Necrosis i Marchosias nejprve představí dva vlastní nové tracky (u Akral Necrosis je ten druhý, „The Purge“, koncertním záznamem, ale upřímně to moc poznat není, a kdyby mi to nikdo neřekl, ani by mě nenapadlo, že jde o živák) a navrch pak přihodí předělávku od druhé zúčastněné kapely. Paradoxně právě jeden z těchto coverů je na celém „(Inter)section“ nejzábavnější. Jmenovitě mám na mysli „Slay the Whore“ původně od Akral Necrosis, zde v podání Marchosias. Což je jen tak mimochodem song, který Akral Necrosis asi docela ždímají, jelikož se prozatím objevil na úplně každém počinu, jaký tihle Rumuni doposud vydali. Úsměvné je, že ta verze Marchosias je díky přidané povedené melodii v refrénu lepší než originál, který jsem pro srovnání zkusil.
Celkově vzato je „(Inter)section“ úplně obyčejná placka, jež za moc pozornosti nestojí. Poslouchat to jde, ale je to jednoduše neviditelný a ničím nevybočující standard, který nemá co nabídnout a čím zaujmout. Na rovinu – je to prostě nuda.