Země: Polsko Žánr: black metal Datum vydání: 8.1.2019 Label: selfrelease Hrací doba: 14:46 Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Against PR

Poroniec patří k těm kapelám, které není nutné nijak zásadně představovat. Prostě a jednoduše jde o další začínající formaci. Pochází z Polska, v sestavě najdeme nějaké dva kořeny, kteří jsou z hlediska hráčských zkušeností evidentně nezajímaví, a před sebou máme jejich pilotní demosnímek zcela originálně nazvaný „Demo“. Nic před ním a zatím ani nic po něm.

Úvodní „Zaległości“ začíná krátkým klavírním intrem. A nejen ona. Jak jsem hned vzápětí zjistil, i zbylé dva songy „Codzienności“ a „Niedorzeczności“ otvírá krátké klavírní intro. Podobně si určité sladěnosti můžete povšimnout i v názvech jednotlivých stop. Obojí svědčí o nějaké promyšlenosti a snaze dát i demosnímku určitý tvar a odpovídající vyznění.

V předstihu jsem tak trochu čekal, že půjde o nějakou ortodoxní rubačku, proto mě překvapilo, jak demo zní, a to myslím hudebně i zvukově. Nečekejte žádný demáčový zvuk, nahrávce lze toho z technického hlediska vyčítat asi máloco, protože její sound snese i přísnější parametry. Až mi to skoro přijde škoda, že to nešumí a zvuk není jak z prdele, haha.

Na druhou stranu, k tomu, co se Poroniec rozhodli hrát, to není zas tak od věci. Jejich black metal je dost čitelný a co do struktury poměrně učesaný. Poláci se nebojí ani melodií a právě ty jsou na demu asi tím nejlepším, protože v některých případech jsou ty melodické kytarové motivy opravdu dobré a i tady můžeme prohlásit, že to snese přísnější parametry. V pasážích, kdy se jen riffuje, to nijak pamětihodné není, ale ty stěžejní nápady ukazují, že Poroniec něco umějí.

Budeme-li se bavit o konkrétních písních, asi nejznatelněji jsou ty dobře udělané melodie slyšet v „Zaległości“. Něco do sebe má ale také „Niedorzeczności“, v níž se objeví i nějaké to „zaříkávání“. Prostřední „Codzienności“ mi z celého dema přijde nejslabší a jako jediná mi v paměti nijak neutkvěla.

Celkově bych řekl, že muzika Poroniec by mohla zaujmout posluchače, jimž se líbila poslední deska Deus mortem. Jisté zalíbení by tu mohli nalézt i příznivci kapel jako Blaze of Perdition nebo Mgła. Hloupé to rozhodně není už nyní a v budoucnu by to teoreticky mohlo být i zajímavé. Klidně si dokážu představit, že pokud by Poroniec dostali prostor v éteru, mohla by jejich popularita výrazně růst podobně jako u posledních dvou zmiňovaných skupin.