 |
| Země: Česká republika Žánr: grindcore Datum vydání: 2011 Label: Coyote Records Tracklist: Hodnocení: 6,5/10 K recenzi poskytl:
|
Milovníci knedlíků na tisíc způsobů, nechť si připraví příbor. Nastal čas oběda. Ne, nemám tu pro vás report z nějakého gurmánského festivalu. Mám tu pouze recenzi jedné podivné kapely, která si na svou debutovou desku vymyslela originální koncept. Tzv. knedlíkový koncept. Zvláštní, říkáte si? Souhlasil bych, za předpokladu, že by dotyčná kapela hrála heavy metal. Jenže tihle týpci hrají grindcore, ve kterém nějaké hranice, co se textů týče nebo i hudby, prakticky neexistují. Takže Smashing Dumplings nám na svou desku naservírovali českou přílohu num. 1, hned na čtrnáct způsobů. Zdali uvařili dobře, je na osobním posouzení. Mně však jejich pokrm zachutnal.
Jak určitě všichni víme, grindcore je hlavně o zábavě. A přesně o tom jsou i Smashing Dumplings. Pobavil mne už název kapely, který evokuje slavné americké alternativně rockové Smashing Pumpkins. S nimi ovšem nemají společného nic. Ani hudbu, ani smysl pro humor nebo plešku Billyho Corgena. Prostě nic. Takže s nimi je srovnávat rozhodně nebudu. A vlastně bych je neměl srovnávat s ničím, protože srovnávání je k ničemu. Tak si alespoň můžeme říct, že kapelu Smashing Dumplings tvoří čtyři chlápci, kteří mají už zkušenosti s jinými spolky a vystupují v následujícím složení: Pervert (basa), Frante (kytara), Bális (bicí), Kícr (vokál).
Úvod desky obstará největší česká klasika “Knedlík se zelím”. A je to pořádná grindová sypačka. Všem musí být hned jasné, že tito chlapíci nejsou žádní mladí párci, co nezahrají ani notu. Bící obstarávají neskutečný náklep, který vede celou desku, a kytary si tam řežou brutální riffy. Do toho skvělý vokál Kícra, který střídá polohy svého hlasu od prasečího chrochtání, přes šílené kvičení až po brutální growling. Opravdu paráda. Člověk neposlouchající grindcore by sice řekl něco jiného, ale takový člověk by se k Smashing Dumplings zřejmě ani nedostal. Během poslechu desky jsem se několikrát přistihnul, jak zběsile kývám hlavou do rytmu. Například u skvělé pecky “Knedlík s vajíčkem” s parádním ústředním riffem. Přesně takové riffy pro mne znamenají záchytné body, které jsou tam zjevně proto, abych se v celém tom masakru úplně neztratil. A opravdu jsem se po třetím poslechu desky, dokázal skvěle orientovat v tom zdánlivém chaosu, který kapela Smashing Dumplings vytváří.
Další pro mne perfektní záležitostí je hned následující skladba “Švestkový knedlík”. Prasátko nám hezky kvičí a kapela do toho řeže. Nevyhledávám takovou hudbu pořád, ale jednou za čas to člověku pěkně vyčistí palici. Samozřejmě se na desce najde pár hluchých míst, ale je to celkem jedno. Do dvou minut to hluché místo končí a příchazí další skvělá sypačka. A tou nejlepší je v pořadí desátý song “Jahodový knedlík”. Kdyby pánové nehráli grindcore, tak bych dokonce řekl, že tato skladba má hitový potenciál.
Po většinu času se vám dostane skvěle odklepaného grindu, který nijak nezaostává za konkurencí a ukazuje sílu české grindcorové scény. Tolik kvalitních grindových kapel v jedné zemi byste jinde hledali těžko. A je úplně jedno, že jsme opravdu malá zemička a grindcore je výhradně záležitostí undergroundu. Smashing Dumplings českému grindu ostudu rozhodně nedělají a jejich hudba má vážně koule.
Takže se pokusím “Gastrogrind” nějak zhodnotit, ačkoliv musím uznat, že grindcore se hodnotí dost těžko. Přesto klidně napíšu i číselné hodnocení desky. Protože mě vážně bavila a některé songy jsem si dost oblíbil. Dlouho jsem měl za to, že albu “Gastrogrind” dám 6/10. No, nakonec jsem to ještě jednou zvážil a dám 6,5/10. Změna je to kosmetická, ale nemohl jsem si ji odpustit. A co by se hodilo napsat na závěr? Snad jen – dobrou chuť.