Země: Velká Británie Rok vydání: 2009 Žánr: cave horror Originální název: The Descent: Part 2 Český název: Pád do tmy 2 Režie: Jon Harris Hrají: Michael J. Reynolds, Shauna Macdonald, Jessika Williams Hrací doba: 94 min

(Budou velké spoilery.)

„The Descent: Part 2“ je přesně tím druhem pokračování, o nějž se nikdo neprosil, nikdo jej nechtěl a nikdo jej nepotřeboval. Přesto vzniklo. Dokonce i za účasti lidí od prvního dílu – vrátily se herečky a střihač Jon Harris se tentokrát ujal režie.

Výsledek sám o sobě špatný není a na poměry na sílu dělaných dvojek „The Descent: Part 2“ vlastně dopadlo ještě docela dobře. Aby ale mohlo vzniknout pokračování tak uzavřeného snímku jako „The Descent“, padla za oběť část logiky a konzistence. Pachuť zbytečnosti se pak s „The Descent: Part 2“ táhne už z definice. Tak či onak, návrat do jeskyně, jejímiž útrobami se prohánějí zdegenerované lidožravé oblůdky, přesto proběhl.

Začněme hned první věcí, jež fandu prvního dílu určitě namíchne. „The Descent“ dopadlo špatně a šestice dobrodružných holek v neprobádaném jeskynním komplexu zařvala. Alespoň tedy v původní verzi. Existují nicméně různé sestřihy a na americký trh jednička doputovala bez poslední scény, v níž se ukázalo, že zdánlivý útěk z podzemí poslední přeživší ve skutečnosti neproběhl a jen jí trochu jeblo. V americkém vydání tohle chybí, tudíž v téhle verzi „The Descent“ dopadlo dobře – hlavní postava přežila a unikla.

„The Descent: Part 2“ navazuje právě na ten optimističtější americký konec, kde Sarah přežila. Zároveň se dozvíme, že naše šestice z jedničky strávila v podzemí dva dny, během nichž se spustila pátrací akce. Akorát ve špatné jeskyni, protože jak víme, Juno tehdy nahlásila výlet do turistické jeskyně, ale nic netušící kamarádky zavlekla do neprobádaného komplexu. Sarah trpí ztrátou paměti a nic nedokáže říct, ale policejní pes dokáže vystopovat, odkud z podzemí vylezla. Dá se dohromady záchranná mise tří jeskyňářů, dvou policistů a… no, samotné Sarah.

Tady už to začíná haprovat. Holka vylezla kdoví odkud a ve špatném fyzickém i psychickém stavu, ale oni ji vezmou s sebou. Jedná se o jeden z prvních lapsů, které mi na „The Descent: Part 2“ vadily nejvíc. Většina z nich se manifestuje skrze postavu šerifa, jehož mentální pochody jsem tedy nechápal ani za kokot. Právě on Sarah zatáhne zpátky do jeskyně a není to jeho poslední přešlap.

Ačkoliv jej na to kápo speleologů upozorní, šerif si s sebou stejně vezme pistoli. Člověk zrovna nemusí mít nějaké zásadní povědomí o jeskynních, aby věděl, že střelba v takovém prostoru přímo žadoní o to, aby se někomu zřítil strop na palici. Hádejte co. Debil střelí a skupině se zasype cesta zpátky. No, a co uděláš, když utíkáš před rychlými žravými zmetky? Samozřejmě tu holku, kterou jsi do jeskyně přitáhnul, k sobě připoutáš klepety, aby ti neutekla, a odmítneš je odemknout i v momentě, kdy se chtějí přelézat dost vratké šutry nad propastí. A pak se strašně divíš, že váhu dvou lidí to fakt neunese.

Stručně a jednoduše, šerif byl kardinální vemeno a někdy v mládí dostal mentální klystýr. Anebo to jen někdo z přítomné trojice scénáristů (jedním z nich je mimochodem i James Watkins, jenž má na triku skvělé „Eden Lake“) přehnal.

Bohužel, s negativy jsme ještě neskončili. Nikdy mi příliš nevoní, když se pokračování snaží okatě vykrádat svého předchůdce. Asi tušíte, že přesně tohle se v „The Descent: Part 2“ děje. První film přinesl několik poměrně známých výjevů jako třeba nadupaný souboj v krvavém jezírku nebo vyhrabání Sarah z podzemí. Dvojka přesně tyhle známé scény nebo záběry přebírá a s lehkou obměnou (z jezírka krve se stalo jezírko hoven) s nimi pracuje znovu.

Na rozdíl od jedničky však v „The Descent: Part 2“ chybí i hustá klaustrofobická atmosféra a napětí, které v předešlém filmu fungovalo. Dvojka se ve finále prostě a jednoduše smrskla na krvavou akční naháněčku ve tmě.

Na druhou stranu, „The Descent: Part 2“ pořád není průser v tom smyslu, že by se jednalo o vyloženě špatný počin. Úroveň šla oproti jedničce prakticky ve všech ohledech strmě dolů, ale právě jako ta akční řežba v jeskyni film pořád jakž takž funguje, když divák přimhouří oko nad několika logickými faily, kanonizací debilního amerického konce a dalšími divnými řešeními plynoucími z toho, že se dvojka točila prostě na sílu.

Smutné (pro samotný biják naopak spásné) je to, že i navzdory všem jmenovaným negativům je „The Descent: Part 2“ pořád lepší o úroveň lepší než spousta dalších jeskynních hororů à la „The Cave“ nebo podobné pičoviny. Ještě víc to ale vypovídá o tom, jak vysoko si v rámci subžánru stojí původní „The Descent“.