Nejočekávanější album měsíce: Behemoth – Blow Your Trumpets Gabriel

H.: Behemoth – Blow Your Trumpets Gabriel Index očekávání: 5/10 Ježura: Panychida – Grief for an Idol Index očekávání: 7/10 Kaša: Behemoth – Blow Your Trumpets Gabriel Index očekávání: 7/10 nK_!: Behemoth – Blow Your Trumpets Gabriel Index očekávání: 5/10 Stick: Alghazanth – The Three-Faced Pilgrim Index očekávání: 5/10 Atreides: Kauan – Pirut Index očekávání: 8/10 Zajus: Alghazanth – The Three-Faced Pilgrim Index očekávání: 3/10 Skvrn: Kauan – Pirut Index očekávání: 7/10

Nepříliš štědrá nabídka nových desek je už takový prosincový evergreen a nejinak je tomu už letos. Když pomineme dva sraby, kteří volí to samé co v listopadu, protože se jim to album přesunulo, tak nakonec všichni skončili u EP Behemoth nebo aspoň u přemýšlení, že tam EP Behemoth dají. Je pravda, že v některých případech nakonec padla volba třeba na domácí Panychidu nebo finské black metalisty Alghazanath, ale je to právě polská death/black metalová stálice, kterou ve svém textu až na jednu výjimku zmiňují úplně všichni. Tak jako tak to v prosinci žádná slává není, a jak trefně poznamenal jeden z redaktorů, spíše se bude dohánět, co kdo během roku nestihl poslechnout…

H.:

Tak klasika… je prosinec a vychází pěkné lejno. Z toho mála, co se přece jenom objeví, je nejlepší asi finská melodic black metalová formace Alghazanth se svou sedmou řadovkou “The Three-Faced Pilgrim”. Album je dost kvalitní a zábavné, rozhodně mu nechybí patřičná syrovost a atmosféra, to vše navíc kořeněné povedenými klávesovými momenty. Žádná vyložená extratřída, ale hodně poctivá práce, která mě dost baví. Jak vám ale asi došlo z toho, jak o té nahrávce mluvím, už ji díky klasické protekci poslouchám nějaký ten pátek, takže je mi trochu blbé tu vykládat, jak se na ni těším. Jinak by to asi byla jasná volba. Kromě nich tu toho už moc není… určitě si poslechnu novinku “Grief for an Idol” od plzeňské Panychidy a také album “Pirut” od Kauan, jež bylo přesunuto z listopadu, ale ani jedno mě nerajcuje natolik, abych nemohl dospat, ačkoliv bych se v obou případech divil, kdyby z toho nevylezly desky přinejmenším slušné. Stejně tak si hodlám počíhat i na dva počiny z produkce Hypnotic Dirge Records – desku “Nowhere” od Ekove Efrits a kompilačku “Wild Years of Remorse and Failure” od stroszek. Obě kapely mi až doposud unikaly, takže vydání novinek bude vítanou příležitostí se jim konečně podívat na zoubek, ale právě neznalost předchozí tvorby je důvodem, proč ani zde nemůžu mluvit o nějaké velké natěšenosti. Nakonec tedy vítězí ípko Behemoth, což z hlediska mého očekávání také není nějaký trhák, a zcela upřímně říkám, že kdyby byl lepší výběr, asi jen těžko by mělo “Blow Your Trumpets Gabriel” šanci v mém eintopfu vyhrát, ale když ten výběr není, tak nakonec proč ne… ostatně i přitom lepším výběru bych si to také pustil s relativní chutí…

Ježura:

Prosinec, měsíc nákupních horeček, hnusného počasí, obžerství… a také měsíc, během kterého dlouhodobě vychází suverénně nejmíň desek hodných ohlédnutí. Letošní prosinec z tohoto trendu rozhodně nevyčnívá, takže ještě pár týdnů nazpět to vypadalo, že do eintopfu vyšlu německé gothic metalisty Ewigheim. Proč? Sice s jejich tvorbou nemám prakticky žádnou zkušenost, ale zpívá (a nejen zpívá) tam Tobias Schönemann známý spíše jako Allen B. Konstanz, tedy jeden z ústředního dua mých oblíbených The Vision Bleak. Znáte to, prostě takový ten lehký dojem, že by to třeba mohlo být slušné, když tam funguje můj oblíbenec… Ewigheim to ale nebudou. O privilegované místečko v tomto eintopfu se totiž před mými zraky nakonec utkali slovutní Poláci Behemoth, kteří mají v plánu namlsat své fans ukázkou z chystané řadovky “The Satanist” v podobě EP “Blow You Trumpets Gabriel”, a plzeňští pagan metalisté Panychida, kteří mezi lidi vypustí svou třetí desku “Grief for an Idol”. Jeden by řekl, že je to dost jasné. Behemoth jsou kult a navíc půjde o první nový materiál od roku 2009, kdy jim vyšlo ceněné album “Evangelion”. Jenže jak jsem sám s překvapením zjistil, už mě zase tak moc netáhnou a můj zájem o Behemoth se upírá spíš k plnohodnotnému albu než ke kratičkému ípku. Panychida mě proti tomu dostala na svou stranu výtečnou skladbou “Krasatina (Grief for the Idol)”, a jakkoli jsem od novinky čekal už dřív docela dost, “Krasatina” tato moje očekávání ještě umocnila. Doufám tedy, že mě pánové nezklamou!

Kaša:

Může se zdát, že jsem se do prosincového eintopfu rozhodl nasadit jako svou jedničku Behemoth s chystaným EP “Blow Your Trumpets Gabriel” jenom proto, že seznam v prosinci vydaných alb je opravdu chabý. Ostatně jak jinak ke konci roku, tohle už je každoroční evergeen, na nějž je potřeba si zvyknout. Jasně, velkou roli toto v mém rozhodování hraje taky, ale já se na novinku Behemoth těším opravdu hodně, takže bych je dost možná volil i v silnějším měsíci. Nějakou dobu živě prezentovaná skladba “Blow Your Trumpets Gabriel” zatím splňuje mé očekávání v pokračování epičtějších válů z “The Evangelion”, jako byly “Alas, Lord Is Upon Me” či “Lucifer”, takže pokud by celá deska byla orientovaná tímto směrem, vůbec bych se nezlobil. Uvidíme, s čím se Nergalova parta tentokrát vytasí, ale žádné faux pas nečekám, protože si je určitě sám vědom velikosti, v jakou jeho kapela vyrostla. Z dalších prosincových jmen mi nejsou cizí ještě Mastodon, kteří chystají svůj druhý živák “Live at Brixton”, ale Behemoth jsou přeci jen vyšší váhová kategorie a vyvážit je není jednoduché.

nK_!:

Další vánoční období a jako obvykle každý rok na hudební scéně nic moc zajímavého. Všechna vydavatelství vystřílela veškerou podstatnou munici již během říjnových a listopadových dnů, a tak nezbývá nic jiného, než kvůli eintopfu sáhnout do vod ne úplně z nejočekávanějších. Behemoth nikdy nezklamou, a ačkoliv se nejedná o pro mě jakkoliv zásadní srdcovku, vždy si je rád poslechnu a ještě raději zajdu očíhnout živě. Čtyři roky po poslední řadovce “Evangelion” vyjde “Blow Your Trumpets Gabriel” pouze jako třískladbové EP pojmenované podle titulní písničky, kteroužto z těch obsažených vyhlížím asi nejvíce. Letos na Brutal Assaultu zněla totiž parádně, tak uvidíme, jak dobrá bude pěkně doma při ničem nerušeném důkladném poslechu.

Stick:

Letošní prosincová úroda je opět trochu chudá. Vychází sice pár zajímavých EP kapel jako Impaled Nazarene, Hooded Menace nebo Behemoth, ale to mě tak úplně nevytrhne. Chystá se novinka britských veteránů Doom a pár heavy metalů. Pro mě je však nakonec nejzajímavější nový počin finských Alghazanth. Na druhou stranu upřímně řečeno, ani z této strany neočekávám bůhvíjaký zázrak, ale třeba budu překvapený. Jinak asi budu vánoční svátky věnovat poslechu oblíbených desek a těch, které jsem přes rok zanedbával.

Atreides:

Psát prosincový eintopf? Za trest. Nikde žádné pořádné album na obzoru a jediné, co mě vyloženě zajímá, je přesunuté album Kauan. Mí industrialoví oblíbenci Seth.ETC z Turecka sice slíbili někdy na prosinec nové EPčko, nicméně bližší informace o datu vydání jsou zřejmě v nedohlednu. Cosi se rýsuje i v dílně doomařů Doom:VS, informace jsou ale podobně kusé. Panychida mě sice dokázala navnadit ukázkou z nadcházející třetí řadovky, ale že by byla ve středu mého zájmu, to se vážně říct nedá – a podobně na tom jsou i Behemoth. Na jejich EP představující aktuální polohu kapely jsem sice zvědav, ale že by to bylo něco, co bych nutně musel mít, to vážně ne. Naproti tomu, prosinec je vyloženě koncertní měsíc nabitý akcemi od sklepa až na půdu, které vyvažují nedostatek nových desek: svoji šňůru k nové desce jedou Heiden, v Praze se ukáže Jarboe nebo třeba živoucí legenda experimentálního hip-hopu WWW, v Brně zase Therion. Abych se ale vrátil k doporučení na prosinec: nakonec jsem se přeci jen rozhodl pro trapnou opakovačku a do urny opět šoupnu “Pirut” od Kauan, které by snad už měl konečně vyjít 15. prosince. A doporučoval bych pánům, aby konečně desku vypustili do světa, protože v lednu si brousím zuby na novinku Alcest…

Zajus:

Povím vám, dámy a pánové, že po napsání více než dvaceti eintopfů jsem poprvé v situaci, kdy opravdu nevím, jaké album zvolit. A není to proto, že vyjde tolik dobrých alb, že si nemůžu vybrat. Prosincová nadílka je totiž neskutečně chudá. Zajímavá alba vyjdou až na počátku příštího roku (koneckonců, alba z prosince si jen těžko najdou cestu do závěrečných seznamů nejlepších alb roku), a tak nyní není z čeho vybírat. Zaujala mne jen dvě alba. Black metalisté Alghazanth vydají nástupce dva roky staré desky “Vinum Intus”, která sice zaujala obalem více než obsahem, ale i tak jsem si ji párkrát zvědavě poslechl. S novinkou to asi bude podobné, každopádně za pokus to jistě stojí. A dohánět domácí resty mi umožní Panychida, jejíž tvorba je dlouhodobě oblíbená jak u fanoušků, tak u kritiků. Sám jsem si k Panychidě cestu zatím nenašel, novinka “Grief for an Idol” má tak šanci tuto skutečnost změnit. Jinak ale bude prosinec zejména měsícem poslouchání zapomenutých desek z celého roku a balancování nejlepších počinů, a tak to má být.

Skvrn:

Kdyby ukrajinští Kauan nepřesunuli vydání svého nového alba “Pirut” na prosinec, bylo by to vybírání vskutku hodně složité. Takže jen ve zkratce. Rozepisovat se, jak se na tuhle desku těším, nemá smysl, jelikož jsem tak učinil již v listopadovém eintopfu, kdy “Pirut” mělo původně vyjít. Mimo Kauan tu opravdu není věc, po které bych se nějak zásadně pídil. Maximálně minialbum Behemoth přichází v úvahu, ale tihle Poláci mi nikdy nebyli příliš blízcí, což zřejmě nezmění ani nové EP. Zkrátka prosincová nadílka je bída bídoucí a nebýt Kauan, index očekávání by byl zatraceně nízko.

---