Země: USA Rok vydání: 2000 Žánr: sci-fi Originální název: Battlefield Earth: A Saga of the Year 3000 Český název: Bojiště Země: Sága roku 3000 Režie: Roger Christian Hrají: John Travolta, Barry Pepper, Forest Whitaker Hrací doba: 117 min Zdroj fotek: IMDb.com

(Budou spoilery.)

Nedávno jsme mohli pozorovat bitvu mezi „Avengers: Endgame“ a „Avatarem“ o titul nejvýdělečnějšího filmu všech dob, jejž si pro sebe nakonec urvali komiksoví superhrdinové od Marvela, kteří z kapes diváků v kinech vytáhli víc jak dvě a tři čtvrtě miliardy amerických dolarů. Což jsou pro většinu z nás naprosto nepředstavitelné prachy. Ale bylo to jen otázkou času, vždyť si stačí uvědomit, že ještě před deseti lety byla miliarda v kině výjimečná událost, zatímco dneska už je to běžné a pro velký blockbuster jde skoro o povinnost.

Ne vždycky jsou ale filmová čísla jen o výdělcích. Pořád se jedná o investice a ty se nemusejí vyplatit. Na opačné straně spektra máme i prodělečné snímky, z nichž některé své investory stály sakra hodně. Když se mluví o největších finančních průserech na stříbrném plátně, asi všichni si vzpomenou na dva mimořádně známé případy: „Cutthroat Island“ (1995) a „Battlefield Earth: A Saga of the Year 3000“ (2000). Nejde ani tak o to, že by tyhle kusy prodělaly nejvíc v historii, v tomhle ohledu už je mnohé další předběhly (titul největšího propadáku vůbec si před pár měsíci přisvojilo fantasy „Mortal Engines“). Proslavily se ale tím, že díky jejich masivnímu neúspěchu zbankrotovala celá studia.

Zatímco u „Cutthroat Island“ šlo „pouze“ o špatný odhad pro uvedení pirátského filmu v kombinaci s produkčními problémy, u „Battlefield Earth: A Saga of the Year 3000“ je to ještě vtipnější, poněvadž šlo o vysněný a vydupaný projekt Johna Travolty. Ten dokonce sám přispěl do rozpočtu vlastními miliony (konkrétně prý pěti) a docela známá je i historka, jak na plac povolal svého osobního kuchaře, protože si štáb stěžoval na špatnou stravu. Až takhle mu na tomhle bijáku záleželo. O to víc je humorné, jaká arci-mega-sračka z tohohle vylezla. Aby té srandy nebylo málo, tak Travolta údajně chtěl, aby to celé režíroval Quentin Tarantino, s nímž se potkal při natáčení „Pulp Fiction“ (1994).

Není těžké se dopátrat důvodů, proč byl Travolta ve výrobě „Battlefield Earth: A Saga of the Year 3000“ tak zainteresován. Patří totiž mezi neznámější členy scieontologické církve. A snímek vznikl na základě stejnojmenné knihy, již v roce 1982 vydal L. Ron Hubbard, což je – dramatická přestávka – zakladatel scientologické církve. A jak víc chcete lézt do prdele kápovi svého náboženství, než že natočíte monstrózní sci-fi spektákl podle jeho literárního vejblitku. Projektu se dokonce věřilo tak moc, že byl rovnou v plánu i druhý díl, protože tenhle film zachycuje události pouze první poloviny knihy. Nicméně vzhledem k tomu, že „Battlefield Earth: A Saga of the Year 3000“ nakonec prudce prodělalo (přes sedmdesát miliónů dolarů) a největší „útěchou“ mu bylo sesbírání úctyhodného počtu Zlatých malin (na několik let dopředu stanovilo rekord), pokračování nikdy nevzniklo. Ne snad, že by to člověka nějak zásadně mrzelo.

Oukej, teď seriózně. „Battlefield Earth: A Saga of the Year 3000“ je fakt hrozná blbost. Celý film vypadá, jako kdyby během jeho natáčení prakticky nikdo neměl žádnou soudnost. Ještě by se daly překousnout nic moc triky, ale odredovaný Travolta na chůdech a neandrtálci ve stíhačkách… to je fakt moc silný kafe na to, aby tenhle brak vážně kdokoliv vyjma samotných tvůrců. Ono to totiž vypadá, jako kdyby si všichni mysleli, že natáčejí seriózní konkurenci „Star Wars“, ale reálně to má blíž spíš k brakům z osmdesátých let. Akorát to vzniklo v roce 2000, stálo to velké prachy a hrají tam známí herci (kromě Travolty ještě třeba Forest Whitaker nebo Barry Pepper).

Aby to navíc celé mělo opravdový říz, prakticky po celý film je kamera nakřivo (takzvaný dutch angle). Asi někdo chtěl, aby výsledek vypadal kurevsky cool, ale když se to používá nonstop skoro kompletní stopáž, je to spíš směšné a lehce debilní – jako ostatně skoro cokoliv na téhle perle.

Pojďme nicméně k příběhu. Máme zde post-apokalyptickou budoucnost, kdy planetu Zemi ovládla mimozemská rasa Psychlonů, která zbytky lidstva využívá jako otroky pro dolování surovin. Svobodně přežívají jen primitivní kmeny v odlehlých oblastech a v jednom takovém bydlí i jistý Jonnie Goodboy Tyler (tak se ta postava fakt jmenuje). Toho už nebaví modlit se ke starým bohům (což má být původní lidská civilizace), takže se vydá do světa, aby ty bohy našel. Najde ledva hovno a skončí jako otrok v psychlonském táboře. Co by to ale bylo za hrdinu, kdyby nevyvolal rebelii a nevedl lidstvo ke svobodě, že jo.

Dost často platí, že čím je nějaký film horší, tím větší má potenciál vyvolávat záchvaty smíchu, kór když si k tomu člověk dá nějaký ten alkohol. V tomto ohledu „Battlefield Earth: A Saga of the Year 3000“ jednoznačně exceluje. Takovéto bijáky ve své době těžce propadnou, ale postupem času se stanou kultem, jemuž se smějí nové a nové generace vyznavačů filmového škváru. Není divu, že k takovým případům „Battlefield Earth: A Saga of the Year 3000“ patří, protože splňuje všechno, aby jej určitá část filmových maniaků milovala právě za to, za co jej většina nenávidí. Jednoduše podobná situace a podobné důvody, proč dodnes uctíváme legendární zářezy jako „Robot Monster“ nebo „Plan 9 from Outer Space“. „Battlefield Earth: A Saga of the Year 3000“ na tom není o moc jinak, jen pochází z mladšího roku.

Komu lze tedy „Battlefield Earth: A Saga of the Year 3000“ doporučit? Samozřejmě těm z vás, komu zasvítily oči a povyskočilo srdce, když jsem zmínil obě kultovně špatná sci-fíčka z padesátých let. Pokud vás láká seriózní science fiction nebo space opera, určitě byste se měli poohlédnout jinde.