Země: USA Rok vydání: 1984 Žánr: slasher Originální název: Friday the 13th: The Final Chapter Český název: Pátek třináctého 4 Režie: Joseph Zito Hrají: Ted White, Kimberly Beck, Corey Feldman Hrací doba: 90 min Odkazy: web / facebook Zdroj fotek: IMDb.com

(Budou spoilery.)

Dvojka až čtyřka „Pátku třináctého“ na sebe navazují zcela plynule a napřímo. Nejprve vždy proběhne krátká rekapitulace minulé části, až se dojde do bodu, kdy tato skončila, a odsud se rovnou pokračuje dál. Jak si pamatujeme od minula, trojka skončila zabitím nebohého Jasona. Však víte, sekera do palice neudělá dobře na zdravíčku ani takovému frajerovi, jakým je mistr Voorhees. Není ale všem krvavým dnům konec…

V márnici se totiž Jason probere (vysvětlení nečekejte, to byste od tohohle filmu chtěli trochu moc), okamžitě si spraví náladu na odpravení dvou místních zřízenců, kteří si kousek od jeho mrtvoly chtěli dát opáčko z kopulačních pohybů, a hurá zpátky domů, do lesů okolo jezera Crystal Lake. Na uvítanou zde odpraví jednu macatou stopařku, až se jí z toho rozmáčkne banán (v tom nehledejte žádnou metaforu ani jinotaj, fakt při své smrti rozmáčkne banán), a pak už jen stačí počkat, než dorazí nová dávka mládeže na popravu. Ta obsadí sousedství vedle stálých obyvatelů oblasti, k tomu ještě okolo pobíhá zálesák, jenž přišel najít pana Voorheese a vyřídit si s ním, že mu ve dvojce sejmul sestru. Ale Jasonovi nic z toho nevadí – čím víc krků na podříznutí, tím lépe.

Ani čtyřka nijak nemění zaběhnuté schéma, které zavedly již předcházející části. Nejprve pomalejší rozjezd s bezstarostnou mládeží. Bezstarostnost ovšem trvá jen do chvíle, než na mejdlo vtrhne Jason Voorhees a stane se hlavní hvězdou večera. Jak vidno, i s hokejovou maskou na ksichtě může být člověk lvem salónů, po jehož opíchání řvou všechny roštěnky. V tomhle si ten jinotaj už klidně najděte.

Začátek je opětovně nutnou omáčkou, kterou člověk musí vytrpět, než na scénu vtrhne Jason. Pomalejší a nudnější rozjezd opět vyváží závěrečná půlhodina, kdy se Jason rozjede a vykuchá (skoro) všechno, co mu přijde pod ruku. K nejzábavnějším smrtím čtyřky bych zařadil rozmačkání hlavy v koupelně, vraždu v kuchyni (nikdy se neptejte na otvírák na víno, když je poblíž Jason, nebo vám ho opravdu podá) a také zabití výše zmiňované drsňáka, jenž si přišel pro pomstu, protože během umírání hodí naprosto dokonalou hlášku: „He’s killing me!“

Za zmínku možná stojí, že gore efekty v tomto díle opět stvořil Tom Savini, jenž pracoval už na jedničce. K sérii se prý vrátil z toho důvodu, že Jason na konci zemře a že mělo jít o poslední díl, díky čemuž také v originále nese podtitul „The Final Chapter“. Jak už dnes dávno víme, dlouho tenhle záměr nevydržel. Ostatně i trojka měla být původně poslední a Jason na jejím konci dostal po papuli. Zajímavostí ovšem je, že díky tomuhle bijáku se „Pátek třináctého“ stal teprve druhou filmovou sérií v historii, která se dostala ke čtyřem navazujícím pokračováním. Prvenství v tomto ohledu má jen tak mimochodem Agent 007.

Čtyřka také uvádí na scénu postavu Tommyho Jarvise, jenž se posléze objevuje i v následujících dílech. Zde přichází na scénu ještě jako dítě a je to právě on, komu se podaří na konci zabít Jasona Voorheese ve známé scéně s mačetou do hlavy. Což je jen tak mezi námi trochu paradoxní, jelikož čtyřka je první a jednou ze dvou částí celé série (nepočítaje jedničku, kde nevraždí on), kde Jason nikoho nezabije svou trademarkovou mačetou, aby tu s ní nakonec sám dostal naloženo.

„Pátek třináctého 4“ je společně s trojkou nepochybně ztělesněním toho, o čem celá slavná série je, má všechny trademarky na svém místě (paradoxně až na mačetu) a stal se etalonem toho, jak by měl „pravý“ „Pátek třináctého“ vypadat. Což je asi i důvod, proč je mezi fanoušky tolik ceněný a proč se v žebříčcích série pravidelně umisťuje na předních pozicích (ačkoliv svého času byl kritikou těžce strhán). Osobně si ale myslím, že většina „Pátků třináctého“ je docela vyrovnaná a že ani čtyřka není zas tak výrazně lepší než ostatní. Ale fajn vyvražďovačka, jíž klasicky vévodí finální půlhodina, to bezesporu je.