The Clearing (2020)

The Clearing (2020)

The Clearing (2020)

Země: USA
Rok vydání: 2020
Žánr: zombie horror

Originální název: The Clearing

Režie: David Matalon
Hrají: Liam McIntyre, Aundrea Smith

Hrací doba: 88 min

(Budou velké spoilery.)

K loňské zombie úrodě se mimo jiné rozhodl přispět svou nemrtvou troškou do mlýna také biják s názvem „The Clearing“. Kdybych chtěl brát titul snímku doslovně (cosi jako „Vyčištění“), očekával bych nějaký krvavý masakr, kde se budou štípat lebky oživlých mrtvol o sto péro, mozky budou létat vzduchem a všechny tyhle další blbosti, které si určitě dokážete domyslet sami.

Naštěstí jsem ale název „The Clearing“ doslova nebral, takže jsem ani nebyl zklamaný z toho, že jde spíš o komorní počin, jenž se prakticky celý odehrává na jednom místě a stojí primárně na jednom herci. Žádný velký masakr se tam neobjevuje… bitky se zombies se sice najdou, ale nesou se spíš v cudnějším podání.

Docela oukej mi přišel způsob, jímž „The Clearing“ řeší vzhled nemrtvých, jimž z držek a ran lezou nějací červíci nebo podobný fujtajbl. Bohužel si jich člověk zas tolik neužije, protože masky stejně jako tu decentní trošku krve skryje rozklepaná kamera. Prostě klasika, kdy kameraman při každé akčnější scéně chytne takového parkinsona, že kdyby s tím šel na hajzl, tak se třikrát udělá, než se jednou vychčije. Tím pádem se z hlediska gore nejedná o žádný zázrak, přestože film hned na začátku nabídne rozprsknutý hrudník. Užijte si to, protože lepší už to do konce nebude.

Uznávám, že jsem vás do toho trochu hodil, ale úplně stejně hodí i „The Clearing“ diváka do dění. To se mi vlastně zdálo fajn, aspoň nemusím čekat, než se biják rozjede a vyběhnou zombies. No, záhy se ukáže, že šlo ze strany tvůrců trochu o alibismus, protože po akčním intru se vracíme o kus dopředu a začne se vyprávět příběh předtím až do bodu úvodní scény, takže dvaceti minutám povinných pindů se beztak nevyhnete.

Každopádně, ve středu dění je taťka běloch, co to má rád tmavé, takže si nabrknul černošku, která jej donutí vzít jejich multikulturní dceru na víkend na kempovačku. Na výletě je dle očekávání postihne zombie apokalypsa a karty se rozdají následovně: fotr zůstane uvězněný v karavanu, zatímco holka někam zdrhne.

Celý film pak sledujeme zoufalého tatíka, jak se snaží vymyslet, jakým způsobem by zachránil milovanou dcerušku běhající někde venku mezi lidožravými dobytky, případně jak se utápí v depce. Rutinu marných pokusů a sledovačky ze střechy karavanu mu ozvláštní jen jedna epizoda s jiným přeživším, jenž dorazí autem.

I navzdory komornímu podání se nejedná o nějakou zásadní nudu, o což se ve velké míře přičinil Liam McIntyre (můžete znát ze seriálu „Spartacus“) v hlavní roli. Na jednu stranu mi přišlo ok i to, že se frajer snaží něco vymyslet a že když se něco začne srát, zvládne reagovat vesměs hbitě a rozumně. Teda jen do doby, než si vzpomene na dceru, pak se začne chovat jak dement.

The Clearing (2020)

Jenže všechny klady, co jsem zmínil, bohužel platí jen za dílčí klady, které krutě a nekompromisně bijí mnohem větší problémy. Vynalézavost a štěstí hlavního hrdiny postupem času dosahuje absurdních rozměrů. Několikrát za biják se stane, že se týpeček ocitne v obklopení zombies, kteří na něm visí jak ozdoby na vánočním stromečku, přesto jej za celou dobu ani jeden zmetek ani jednou nekousne. Nejvíc obskurně to vypadá na konci, kdy hrdina odpálí plynovou bombu. Výbuch zabije všechny nemrtvé široko daleko, ale on jediný se zvedne a bez sebemenšího škrábnutí pokračuje v hledání dcery. Nechápu, že tohle nikomu při tom natáčení nepřišlo divné a pustili to takhle ven, poněvadž je to nebetyčná píčovina, jejímž prostřednictvím „The Clearing“ dělá z diváků voly.

Nespokojenost z podobných hovadin, jichž se postupem času kupí víc a víc, a také znechucení z kreténských rodinných flashbacků podtrhne závěr na sílu dotlačený do přeslazeného happyendu. Nejenže ten jouda dokáže přežít všechno, jak už jsem zmiňoval výše, ale i jeho ratolest (holce může být tak… dvanáct?) přežije venku bez prostředků, bez pomoci a bez jídla mezi armádou zombies, aniž by ji kdokoliv kousnul. Na konci se pak oba shledají a padnou si do náruče. Ach jo.

The Clearing (2020)

Na „The Clearing“ jde samozřejmě hodně poznat, že se jedná o malou produkci bez většího finančního zázemí. To mi ale nutně nevadilo, protože i přesto výsledek mohl být fajn, kdyby si David Matalon, scénárista a režisér v jedné osobě, odpustil pár fakt strašných bot, kdyby byl snímek v některých ohledech uvěřitelnější (tj. hrdina a jeho dcera neměli takovou z prdele kliku vždycky a všude) a kdyby se to netlačilo do tak odporného happyendu. Na kdyby se ale nehraje, takže ve výsledku je „The Clearing“ podprůměrný a lehce zapomenutelný počin, o jehož zhlédnutí by měli seriózně uvažovat jen ti největší příznivci zombie subžánru.


1 komentář u „The Clearing (2020)“

  1. Mi na těch zombie a post-apo filmech baví prakticky jen dějové zvraty, jakože ústřední postava v opuštěné odlehlé oblasti nachází někoho, kdo ještě žije a taky je ve sračkách, tak fajn, už jsou dva, případně si ještě střihnou soulož, hetero většinou (jo bylo to naposledy v Planetě teror), nebo dokonce koření ve formě přátelství člověka a zvířete atd. Po namaskování a intelktu zombíků fakt nejdu, a to už vůbec ne po úplných happy koncích.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.