Země: USA Rok vydání: 2020 Žánr: werewolf horror Originální název: The Wolf of Snow Hollow Režie: Jim Cummings Hrají: Jim Cummings, Riki Lindhome, Robert Forster Hrací doba: 83 min

(Budou velké spoilery.)

Vlkodlak patří ke klasickým hororovým motivům už odnepaměti, a to i ve filmovém světě. Ne náhodou patří Vlčí muž k pilířům slavné éry Universalovského klasického hororu. Najít však mezi novějšímu počiny nějaký vlkodlačí biják, který by skutečně stál za to, je sakra těžký úkol. O dobrý snímek s vlkodlakem se snaží také letošní počin „The Wolf of Snow Hollow“ a vlastně na to jde z určitého úhlu pohledu docela dobře. Neznamená to však, že by se tím pádem jednalo o dobrý film. „The Wolf of Snow Hollow“ má pár dobrých nápadů, povedených momentů i sympatických řešení, zároveň ale trpí na zásadní problémy, které mu nekompromisně brání v tom, aby se dostal do vyšší třídy.

„The Wolf of Snow Hollow“ se odehrává v prostředí, jež je pro řádění pořádně vlkodlačí potvory jako stvořené. Film začíná záběry krásnými záběry na zasněžené majestátní hory a lesy. Někde mezi nimi se v údolí nachází městečko Snow Hollow. Za mě v pořádku, tohle se vcelku povedlo, kulisy dobré.

Také samotné řádění vlkodlaka je natočeno poměrně zručně. První vražda vypadá ještě trochu komorněji, ale v těch dalších už se chlupáč předvede v celé kráse a vypadá docela fajnově. Mordům by nepochybně slušelo víc krve, ale dá se to. Spíš mi vadilo, že těch smrtí je tam… vlastně strašně málo.

Poměrně pozitivně lze hodnotit také závěrečné rozuzlení, to se mi docela líbilo. I tady ovšem najdeme problém. Pointa do filmu spadne jako by ze vzduchoprázdna, strašně náhodně, zčistajasna. Přesto nebo možná právě proto nezapůsobí tak šokantním dojmem, jak asi měla. Obojí je škoda, protože se jedná o poměrně svěží zakončení vlkodlačího snímku.

Jak tedy vidno, „The Wolf of Snow Hollow“ má svoje nedostatky a určitě by se na něčem dalo zapracovat. Zmiňované problémy nicméně výsledek nepotápí, protože je všechny vysoce převyšuje ještě větší problém. Nepamatuju si, kdy jsem naposledy viděl, aby celý biják takhle extrémně pohřbívala hlavní postava.

Zástupce šerifa, okolo něhož se to celé točí, je naprosto nesnesitelný, hysterický a afektovaný kretén a s přibývajícími minutami mě sral čím dál tím víc a víc. Hrůza. Postupem času navíc zjistíte, že „The Wolf of Snow Hollow“ je ve skutečnosti právě o něm. Vraždy, vlkodlak a dokonce i vyšetřování se přesunou do role sekundárních zápletek a většinu času sledujeme právě tohohle uřvaného vola, jenž se v každé situaci zachová naprosto nepochopitelně. Jediná potenciálně zajímavá linka v podobě vztahu s umírajícím otcem a zároveň šerifem navíc zůstane nevyužita a vyšumí do ztracena asi tak stejně rychle, jak rychle do filmu na konci spadne už diskutovaná pointa. Naopak příšerné lince o randící náctileté dceři se věnuje víc času, než by si zasloužila.

Odkud tenhle problém plyne, je evidentní. Zástupce šerifa totiž hraje Jim Cummings (jméno jak do porna), jenž se zároveň postaral i o režii a scénář. Z „The Wolf of Snow Hollow“ si Jim udělal vlastní one man show. Titul slibuje vlkodlaka, ale ve skutečnosti je to film o tomhle idiotovi. Z nějakého důvodu se borec rozhodnul, že napíše šíleně otravnou hlavní postavu a sám se jejího ztvárnění ujme zběsilým přehráváním.

„The Wolf of Snow Hollow“ podle mělo potenciál a mohlo se jednat o výbornou žánrovku. Námět by se však musel soustředit na to, co mělo být zajímavé, a vybodnout se na to, co ve vlkodlačím filmu beztak nikoho nezajímá. Mělo se přitlačit na pilu v hororové složce a větší důraz na vyšetřování by to také sneslo. Především měl ale slibnou látku dostat do pařátů někdo, kdo nemá potřebu se takhle předvádět, a když už, tak neměl dostat volnou ruku, což Jim Cummings evidentně dostal. Kdyby se toho ujal nějaký úchyl, dopadlo by „The Wolf of Snow Hollow“ podle mě mnohem lépe, a to by se ani nemusel opouštět nastavený tón, kde nechybí prostor i pro nějaký ten humor. Takhle se ale bohužel jedná o promarněnou příležitost. A to svým způsobem zamrzí víc než regulérní sračka.