Země: Austrálie Žánr: doom metal Datum vydání: 1.9.2014 Label: Rotedoom Records Hodnocení: 5/10 Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Against PR

Nemám tušení, jak to působí na vás, ale podle mě je u skupiny jako Lucifer’s Fall hned na první pohled jasné, jak bude její tvorba znít, aniž byste slyšeli byť i jen jediný tón. Mně se stačilo podívat jen na obálku bezejmenné debutové desky, abych měl okamžitě jasno, o čem hudba této australské dvojice bude. Už samotný artwork totiž do světa doslova křičí, že od “Lucifer’s Fall” by člověk neměl očekávat nic jiného než naprosto dřevní tradicionalistický doom metal v tom nejoldschoolovějším podání, jaké si jen člověk dovede představit.

Ne, že bych se chtěl nějak vytahovat, občas však nezaškodí, když člověk sám sebe veřejně pochválí – ano, měl jsem absolutní pravdu. Poslech “Lucifer’s Fall” totiž do puntíku potvrdil přesně to, co jsem od tohoto alba předem očekával – skutečně zde nenajdete vůbec nic jiného než to, co jsem popsal na konci předcházejícího odstavce. Otázkou zůstává, jestli má vůbec cenu vám tu vykládat, že Australané drhnou hrubé, pomalé a dřevní riffy s heavy metalovým vokálem a že jim z toho vliv starých pardálů jako Black Sabbath nebo Saint Vitus táhne víc, než by bylo zdrávo, protože hádám, že to byste si jistě dokázali domyslet sami.

Snad už jsme si dostatečně vyjasnili, že jakoukoliv originalitu zde nenajdete ani pod drobnohledem, což však automaticky neznamená, že ta muzika musí být nepovedená i co do kvality. Skutečně musím uznat, že to, co Lucifer’s Fall předvádějí, není vyloženě retardované a dá se tvrdit, že to nějakou hlavu a patu má. Na nahrávce se vyskytují i povedená místa a solidní momenty – kupříkladu se mi líbí melodie v “The Summoning” nebo některé riffy v desetiminutové “A Sinner’s Fate”. To v překladu znamená, že se počínání Lucifer’s Fall poslouchat rozhodně dá. Na druhou stranu se zde vyskytují i docela hluché až nudné chvilky, jichž také není přehlédnutelné množství. A co si budeme povídat, albům jako “Lucifer’s Fall” láme vaz i to, že ve své podstatě nejde o nic jiného než variaci na to, co Black Sabbath s mnohonásobně větší invencí předváděli už začátkem 70. let.