Země: Irák Žánr: black metal Datum vydání: 22.2.2013 Label: Unmerciful Death Productions Hodnocení: H. – 9/10 Ježura – 8,5/10 Průměrné hodnocení: 8,75/10 Odkazy: facebook

První pohled (H.):

Seeds of Iblis jsou hned na první pohled výjimeční jednou věcí – myšlenkovým pozadím své hudby udělali něco, co si snad ještě nikdo v takové míře nedovolil – začali píchat do vosího hnízda ortodoxního islámu, což je vzhledem k zemi jejich původu docela o krk, protože Irák zrovna není státem, kde by si hudebníci mohli říkat všechno, co chtějí, ale o to víc si Seeds of Iblis za tu odvahu cením. Tím spíš, že polovinu sestavy navíc tvoří ženy, což už je doslova vztyčený prostředníček islámu. Úplně nejlepší je na tom ale to, že i po hudební stránce jde o naprosto excelentní záležitost.

Z “Anti Quran Rituals”, dlouhohrajícího debutu Seeds of Iblis, je totiž ta nenávist a pohrdání místní nábožensky založenou společností opravdu cítit a je jednou z věcí, které jsou na té desce nejzajímavější. Zatímco u evropských nebo amerických skupin se člověku občas zdá, že je ta agrese místy předstíraná, zde nemůže být pochyb o tom, že to ti lidé tak opravdu cítí – a na výsledku je to opravdu znát. “Anti Quran Rituals” je tím pádem nesmírně agresivní a zároveň s tím i nesmírně silná nahrávka. Jde o black metal toho nejhrubšího zrna s řezavým špinavým soundem, který se proplétá s orientálními mezihrami a blízkovýchodní atmosférou, nezřídka se rovněž objevuje lehký klávesový podmaz v pozadí, který ovšem člověk díky zvukovému marastu mnohdy vnímá spíš podvědomě. Výsledek je však doslova dech beroucí…

I pokud odhlédneme od pozadí alba, čistě po hudební stránce ten materiál doslova zabíjí, žádná skladba zde není slabší nebo navíc, naopak do sebe všechno zapadá s až podivuhodnou lehkostí. Atmosféra je obrovsky mocná, ohavná a skutečně působivá. A právě v tom tkví největší síla “Anti Quran Rituals” – že i přes svou zdánlivou primitivnost dokáže uhranout. Komu black metal nic neříká, ten si asi poklepe na čelo, že “Anti Quran Rituals” dostává 9/10, protože mu to nejspíš přijde jen jako bordel, pokud jste ale fanoušci black metalu, pak tohle musíte bezpodmínečně slyšet. Teď hned.

Druhý pohled (Ježura):

Na rovinu přiznávám, že klasický true black metal moc v oblibě nemám a vyznávám spíše jeho sofistikovanější formy, které mají jak hudební, tak myšlenkový přesah. Proč? Snad proto, že jsem v raných devadesátých letech ještě tahal kačera a dělá mi tak trochu problém všechna ta blasfemická zvěrstva muzikantům uvěřit, ačkoli jsem ochoten uznat, že to hudebně není špatné. Jediný důvod, proč jsem tedy Seeds of Iblis a jejich řadovému debutu vůbec věnoval pozornost, je jejich myšlenkový základ – radikální antiislamismus, který však nepochází z xenofobních myslí médii zmasírovaných západních hlav, ale od rodilých Iráčanů, kteří v muslimském prostředí vyrostli a důvěrně ho znají. A světe div se, najednou do sebe všechno zapadlo, deska “Anti Quran Rituals” si mě získala a já konečně poznal na vlastní kůži, jaké emoce prostupovaly evropskou black metalovou scénou v době jejího největšího významu. Seeds of Iblis totiž (a to slovo je zvoleno velmi pečlivě) válčí stejnými prostředky a stejně urputně, jen si za cíl místo křesťanstva vzali Alláha a jeho následovníky. “Anti Quran Rituals” je nemilosrdná výprava proti všemu, co je muslimům svaté, a útočí chytrými bicími party a silnými mrazivými riffy, které jsou nezřídka kdy protknuty typicky východními melodiemi, zpěvem muezinů či dokonce citáty čehosi, co by klidně mohlo být útržky Koránu. Výsledkem je hudebně velmi silný, atmosférou a poselstvím však zcela strhující počin, který navíc ani přes svou vrcholnou syrovost není nijak zvlášť nepřístupný a ocenit by jej mohlo i netrénované ucho.

“Anti Quran Rituals” je jasným důkazem, že myšlenkově i výrazově ortodoxní black metal není jen doménou dvacet let staré historie, ale ve vhodných podmínkách může i dnes fungovat s pořád stejnou silou. Bylo otázkou času, kdy z těžce islámského prostředí vzejde obdobně vyhraněné hudební hnutí a troufám si tvrdit, že Seeds of Iblis už nyní nemají daleko ke kultovnímu statutu. Jestli začne arabský svět plodit další podobné kapely, máme se na co těšit!