Země: USA Žánr: electro deathcore Datum vydání: 1.10.2013 Label: Earache Records Hodnocení: H. – 7,5/10 nK_! – 8/10 Průměrné hodnocení: 7,75/10 Odkazy: facebook / twitter

Američané The Browning mě před dvěma lety opravdu hodně zaujali svým debutem “Burn This World”, který spojil energii moderních metalových žánrů s velmi našlapanou elektronickou složkou, což se mi v době, kdy zrovna rostl můj zájem o jakoukoliv elektronickou muziku, setsakra trefilo do noty. Nešlo ovšem o nějaké chvilkové pobláznění, jelikož mě “Burn This World” velmi bavilo i s odstupem času a v průběhu všech měsíců od vydání až dodnes jsem si to album čas od času s obrovskou chutí pustil. Nabízela se samozřejmě otázka, jak The Browning dokážou na svojí parádní prvotinu navázat další deskou, která nakonec nedávno vyšla pod názvem “Hypernova”…

Po hudební stránce se toho moc nezměnilo, vlastně až na výjimky v podobě dvou písní skoro vůbec nic, přičemž právě tenhle naprosto minimální posun je asi tím největší nedostatkem “Hypernova”. Nutno ovšem dodat, že vzhledem k tomu, že jde teprve o druhé album, to v současné době ještě nijak nevadí, spíše by to mohl být problém do budoucna, jestli se The Browning budou i nadále chtít nevyvíjet.

Hlavní slovo má tedy materiál, který je naštěstí opět super a opět se jedná o vysoce energickou šlehu, jež s člověkem zamete. Mými favority mezi konkrétními skladbami se staly “Gravedigger” (škoda, že tak krátká, kapela ji v tom nejlepším utne), “Breaking Point”, “Type 1A” se skvělou diskotékovou složkou a pak dvě výše zmiňovaná vybočení, která nahrávku hodně dobře ozvláštňují. Tím mám na mysli drtivou “Industry”, u níž se mi zdá, že The Browning uhodí na trochu vážnější notu, a zejména hodně překvapivou “Slaves” s orientálním (!) nádechem. Jinak mi ale přijde, že je novinka semknutější a víc funguje jako deska.

O chlup u mě stále vede “Burn This World”, a jakkoliv se může zdát, že “Hypernova” veškeré postupy z debutu dotáhla na ještě vyšší a lepší úroveň, poprvé je prostě poprvé. Nicméně i tak je “Hypernova” bezesporu velmi povedenou a zábavnou nahrávkou, která minimálně potvrzuje to, že před dvěma lety to nebyla náhoda a že The Browning vážně umí.

Druhý pohled (nK_!):

Ačkoliv k samotné elektronické muzice nemám ani zbla kladný vztah, v kombinaci s rockovou či metalovou hudbou mi vůbec nevadí – kupodivu právě naopak. The Browning jsou toho zářným příkladem a dva roky zpět jsem se s jejich debutem “Burn This World” hodně dlouho poměrně slušně bavil. A jak dopadla novinka z jejich dílny jménem “Hypernova”?

Základem je opět drsný deathcore doprovázený stejnou měrou elektronickými prvky. Ty jsou ve všech písních použity tak umně, že nepůsobí pouze jako kulisa či moderní doplněk jinému stylu, ale stojí samostatně a jsou prakticky nenahraditelné. Každý jeden song je komponován tak, aby poměr mezi elektronikou a metalem byl co možná nejvyrovnanější a postaven způsobem, že tyto dvě složky se vzájemně bez sebe nemohou obejít. Jedno bez druhého by bylo jednoduše nudné, nezáživné a nic moc objevné, ale dohromady tvoří geniální kombinaci, která se navíc ještě výborně poslouchá. Co chtít víc?

Snad nejvíce se mi líbí hned skoro-úvodní “Save the World” a následující “Gravedigger” (kteroužto skladbu je možné najít na konci alba též v remixované verzi). Perfektní je také dýza rubanice “Type 1A”, jejíž elektronická složka by mi samostatně asi brzy začala lézt na nervy, ale společně se zbytkem písně tvoří ucelený celek a jako taková má vážně grády. “Black Hole” a “Planet Hate” taktéž stojí za to.

The Browning neusnuli na vavřínech a nástupce své prvotiny náležitě vyšperkovali. Nejsem si zatím úplně jist, zda mě baví více, ale určitě se jedná o kvalitní materiál hodný více než několika málo poslechů. Kdyby tak takhle hrála každá nově vzniknuvší kapela, bylo by na světě nádherně.