![]() |
Země: Švédsko Tracklist: Side B – Evil: Hrací doba: 36:57
|
„When the sacred oath is broken
and the lie is spoken out loud
when the angel is POSSESSED
and the virgin is stolen her pride
When the flame of love and pureness
have turned to BESTIAL LUST
when the walls of gold in heaven
close in and turn to dust
When THE WIND OF MAYHEM whispers
through the vale of tears and death
when the golden river is empty
and the SADIST tear the angels flesh
When the SON OF THE DAMNED strides the earth
and THE RITE OF DARKNESS is done
when the REVELATION OF DOOM comes closer
and the battle just begun
When the beauty is BORN FOR BURNING
and the TOTAL DESTRUCTION draws Nera
when the disciples under the sign of the black mark gathers
and the REAP OF EVIL is here
Then the clouds of death shall gather
then the night shall allways burn
then the ancient prediction comes true
and the bells of fate chaime
THE RETURN……“
Originální vydání „The Return……“, druhé desky Bathory, na zadní straně gramofonové desky neuvádělo seznam skladeb. Na jeho místě se nacházela výše citovaná báseň, v níž se objevují názvy všech písní na albu. Původně byl záměr dokonce takový, že báseň bude přednesena během intra „Revelation of Doom“, ale z toho nakonec sešlo, jelikož se ani s přidávanými efekty nepodařilo najít hlas, jenž by k ní pasoval. Navíc již bylo rozhodnuto, že nahrávku otevře song „Total Destruction“, zatímco verše zněly spíš jako úvod k „The Return of the Darkness and Evil“, která se nachází až na konci desky. Ze všech těchto důvodů nakonec se nakonec nápad neuskutečnil a slova se objevují jen na zadní straně.
Tak či onak, „The Return……“ se pro skupinu stalo zlomovou deskou, která Bathory vyslala nahoru a zajistila jim (zde je skutečně ještě pořád na místě množné číslo – druhé album bylo natočeno ve tříčlenné sestavě) pozornost fanoušků metalu z celého světa. Jen v předobjednávkách se prý udalo 10 000 kopií a celkově prodeje přesáhly 25 000 kusů, což jsou na dnešní poměry nepředstavitelné cifry, tím spíš na undergroundovou kapelu vydávající teprve své druhé album.
Hudebně je „The Return……“ takříkajíc ještě víc black metal než předešlé „Bathory“. Nikoliv v tom smyslu, že by snad bylo agresivnější. Naopak, debut je díky znatelnějšímu punkovému feelingu takový víc neurvalý, zatímco dvojka je víc „heavy“. Dokonce bych řekl, že „The Return……“ je – navzdory tomu, že jde stále o lo-fi garážovku – kompozičně o něco propracovanější. Druhé album však ještě znatelněji sahá po krystalické podstatě black metalu. Asi ne nadarmo je jistým okruhem lidí považováno za etalon toho, jak by měl black metal ve své prapůvodní formě vypadat. Nakonec například i sám Fenriz z Darkthrone se v tomto duchu nechal několikrát slyšet.
Samozřejmě ani zde není nouze o další hromadu legendárních songů, jejichž riffy by měl každý správný fanda black metalu poznat po dvou vteřinách, i kdyby mu to někdo pustil ve tři ráno hned po probuzení. Vály jako „Total Destruction“, „Born for Burning“, „The Wind of Mayhem“, „Bestial Lust (Bitch)“, „Possessed“ nebo „Reap of Evil“ jsou učebnice svého žánru, který se možná v průběhu následujících dekád vyvinul do značně odlišně znějící podoby, ale to nic nemění na faktu, že tohle je prostě základ. Kdybych měl ovšem zvolit vrchol, asi bych po chvíli rozmýšlení ukázal na „titulní“ vypalovačku „The Return of the Darkness and Evil“ s nezapomenutelným refrénem, jehož prostřednictvím se ukazuje, že v jednoduchosti je síla. Že skutečným pohonem pravého metalu není technika ani vytříbený sound, ale fanatismus, feeling a autenticita. A toho všeho má „The Return……“ na rozdávání.
Trochu paradoxně teď může znít subjektivní názor, že z (ne)svaté trojice prvních desek Bathory je u mě „The Return……“ až na třetím místě. Vůbec nechci znevažovat význam nahrávky, protože je to pořád majstrštyk jak svině a klasika nejvyššího kalibru, ale předchozí „Bathory“ a následné „Under the Sign of the Black Mark“ si cením ještě o chloupek výše. Nicméně plně rozumím tomu, pokud je pro někoho právě „The Return……“ vrcholem rané éry Bathory. Ale ono je to ve finále jedno, poněvadž se nakonec stejně všichni doufám shodneme na tom, že všechny tři fošny si zaslouží fanatické uctívání.
Příjemný počtení – mám rád tyhle nostalgický recenze. Od Bathory mám jednoznačně nejradši až Under the Sign of the Black Mark; teprve tam jsou podle mě agresivita a rafinovanost v ideálnim poměru.