Země: Finsko Žánr: melodic metal Datum vydání: 27.5.2011 Label: Nuclear Blast Records Tracklist: 01. Battle for Light 02. Mermaid 03. My Enemy 04. You I Need 05. Song of the Sage 06. Three Words 07. Reformation 08. Soothsayer 09. On a Stranded Shore 10. Escape 11. Crack in a Stone 12. Beginning of Time 13. Heart’s Song [bonus] Hodnocení: 7,5/10 Odkazy: web / facebook / twitter

I když mám Amorphis velice rád, nikdy jsem z nich nebyl na samotném vrcholu extáze a na našem jediném setkání naživo jejich vystoupení zastínili předskakující Orphaned Land. Zákonitě se tak neřadím k natěšeným fanboyům a novinku jsem očekával spíše s obavou, aby kapela neupadla do tvůrčího stereotypu a neutrpěla přílišnou snahou pokračovat ve směru, který nabrala po příchodu Tomiho Joutsena za mikrofon a jehož naprostý vrchol shledávám v albu minulém, nesoucí název “Skyforger”. Moje pochyby navíc podpořilo zjištění, že se veškerý tvůrčí personál nezměnil ani v jediném případě – producentem počínaje a tvůrcem artworku konče. Jenže ono nakonec není zdaleka tak zle, jak jsem si to ve svých chmurných představách maloval…

…a to to po prvních pár posleších vypadalo na solidní průser. Z celého alba mě zaujala akorát otevírací “Battle for Light”, naopak singl “You I Need” mě naplnil marností a dojmem totální sebevykrádačky říznuté prvoplánovou vyměklostí. Jak ale čas plynul, pokusy přijít albu na chuť (a jak jsem postupně zjišťoval, tak především na kloub) začaly nést sladké plody prozření. Na “The Beginning of Times” se totiž nelze dívat jako na klasické album Amorphis, kde většinu stopáže tvoří návykové pecky à la “Skyforger” nebo “The Smoke”, pro zpestření proložené tklivou baladou na způsob “Her Alone” nebo zemské desky lámající “Majestic Beast”, to vše ale tvořící značně kompaktní celek, jehož jednotliviny nijak extra nevybočují z celkového konceptu. Tím sice nechci říct, že by “The Beginning od Times” zcela postrádalo jakékoli jednotící faktory a šlo by tedy o bezmyšlenkovitě poskládaný playlist. Je však pravda, že u některých skladeb jejich příslušnost k novince posluchač odhadne především díky tomu, že na předchozí alba by prostě nepasovaly.

Řeč je tu především o písních, jako třeba “Mermaid”, “On a Stranded Shore” nebo již zmíněné “You I Need”. Skladbu stavěnou tak, jako je stavěná libovolná z téhle trojice, jsem od Amorphis ještě neslyšel a s odstupem musím říct, že z téhle novinky zrovna nadšený nejsem. Jedná se totiž o mimořádně (i když ten výraz nerad používám) měkké a na poměry Amorphis až podbízivé hitovky, útočící na jemnocit náctiletých slečen (v téhle souvislosti mě napadá určitá paralela k tvorbě HIM). To sice nemusí být nutně na škodu, když se to provede s grácií a nápadem, ale téhle metě se blíží snad jen “Mermaid”, kterou jsem si po úvodním šoku vcelku oblíbil a na albu působí jako milé a v rámci možností i důstojné zpestření. Co se ale týče zbylých dvou, nijak bych netruchlil, kdyby se na album nedostaly. Opačný pól alba pak představují skladby “Battle for Light”, “Escape” a “My Enemy”, které se drží osvědčených kolejí, ale přesto alespoň v prvních dvou případech nepůsobí okopírovaně a osobně sázím, že se v následujících letech stanou koncertní jistotou.

Je tu však ještě třetí nosná kategorie, která celé album celkem znatelně zvedá nad průměr. Songy “Crack in a Stone”, “Reformation” a “Beginning of Time” totiž dýchají značně progresivní atmosférou, která je mně velice po chuti a v jejím rozvíjení vidím budoucnost kapely. Je až s podivem, jak odlišně a o kolik zajímavěji, přitažlivěji a vznešeněji tyto skladby působí proti vzpomenuté “Mermaid” a jí podobným. Když o tom tak přemýšlím, ona se ta progresivní nitka proplétá dobrou polovinou alba, ale povětšinou není moc výrazná a ne vždy to dopadá tak skvěle jako v případě fantastické “Beginning of Time”. Vzato kolem a kolem, průniky progrese a zažitého Amorphis soundu tvoří vesměs slušný základ s mnoha výbornými pasážemi, které však samotné nestačí na to, aby posluchači přivodily stavy konstantního nadšení.

Jestli jste se v tom trochu zamotali, pak vězte, že to není vůbec žádná hanba, protože “The Beginning of Times” je skutečně zvláštní album, kterému je i podle samotného Tomiho Joutsena věnovat dostatek času. Kdo tak učiní, zjistí, že se dost možná jedná o první nesmělý krok k nové éře Amorphis. Na první poslech to sice není poznat, ale i přes naprosto zřetelné a nezaměnitelné trademarkové melodie se rozhodně jedná o posun, a to hned ve dvou směrech. Který z nich preferuji, je nasnadě a doufám, že v několika písních zřetelný příklon k popovému projevu do budoucna uctivě vyklidí cestu modernímu, ale přesto tradice ctícímu zvuku v duchu skladby “Beginning of Time”. Jestli na to skutečně dojde, máme se na co těšit…