Blood Tyrant - Aristocracy of Twilight

Blood Tyrant – Aristocracy of Twilight

Blood Tyrant - Aristocracy of Twilight

Země: Nizozemsko
Žánr: raw black metal
Datum vydání: 16.12.2016
Label: Iron Bonehead Productions

Tracklist:
01. Dawn of a New Supremacy
02. The False Heresy
03. Undying Iron Will
04. Barbaric Wampyrism
05. Clandestine Bloodmists
06. Engulfed by Purifying Flames
07. Inertia Meditation

Hrací doba: 29:28

Odkazy:
bandcamp

„Aristocracy of Twilight“ je deska, již by ti, kdo nejsou hodni vnímat a chápat temné umění, mohli okamžitě odsoudit jako strašnou, až neposlouchatelnou. Ale myslím, že tak je to zcela v pořádku; je správně, že hudba jako tato není určena každému a všem.

Produkce Blood Tyrant je nepochybně syrová až běda. Na to je nutno upozornit hned dopředu. Nepřijde-li vám lákavá vidina extrémně mrazivých kytarových riffů a odporného skřehotu pod rouškou zadušeného soundu, pak byste se asi měli od „Aristocracy of Twilight“ držet dál. Pokud si naopak ceníte toho, když hudba zní jako otvírání pavučinami opředeného víka kamenné hrobky, pak je Blood Tyrant formací, jež by vám mohla – měla! – navodit pocity, jaké umí jenom tento žánr a žádný jiný.

Jistěže, formálně je „Aristocracy of Twilight“ nahrávkou vysoce zpátečnickou, zamrzlou kdesi v časech dávno minulých, nejen zvukem, ale i svou kompozicí a atmosférou. Vlivů by šlo vystopovat hned několik, počínaje například Satanic Warmaster, konče třebas nihilismem Černých legií. Negativum to je ovšem skutečně pouze a jenom z formálního hlediska. Stěžejní je totiž atmosféra a feeling, přičemž obé z „Aristocracy of Twilight“ tryská v proudech. Předkládaná půlhodina je kurevsky silná, temná a špinavá, fanatická a místy až nefalšovaně strhující.

Možná, že papírově se skutečně jedná jen o další porci chladných riffů, která nijak nevybočuje z řady podobných nahrávek, jichž už za svůj život jistě slyšeli dost. Nicméně… přesně v souladu s názvem desky z „Aristocracy of Twilight“ vyzařuje jakýsi majestát a – v tom dobrém slova smyslu – elitářství. Velkou měrou tomu napomáhají ambientní klávesové tóny skryté za kytarovým bzučením. Hlavní roli mají pouze na úplném začátku první skladby „Dawn of a New Supremacy“ a pak na samém konci v podobě intra „Inertia Meditation“. Jinak se ovšem po celou dobu jede ve výše popsaných kolejí zaprášeného black metalu.

To ovšem v žádném případě neznamená nudu či pocit mdlé jednotvárnosti. Už zmiňovaná atmosféra sama o sobě je natolik dobrá, aby „Aristocracy of Twilight“ táhla kupředu, a když na to navíc není sama, tak album už tuplem funguje jedna báseň. Hudba Blood Tyrant je dostatečně pestrá, riffy dostatečně pravé a vokál patřičně jedovatý, aby vyhrazená půlhodinka času ubíhala raketovou rychlostí. Nadto mám po konci posledních tónů „Inertia Meditation“ vlastně vždy chuť dát nahrávku přinejmenším ještě jednou, což kolikrát dopadlo tak, že jsem „Aristocracy of Twilight“ hrál třeba i pětkrát za sebou. Že je to vážně až tak dobré? Vskutku ano. Jen těžko se lze ubránit oddanosti vůči takovým hymnám zla jako „The False Heresy“, „Barbaric Wampyrism“ či „Engulfed by Purifying Flames“.

Blood Tyrant

Snad netřeba dodávat, že „Aristocracy of Twilight“ je navzdory možným formálním výhradám výborná záležitost. To, co by mnozí mohli považovat za její slabinu, je ve skutečnosti její největší předností. Syrovost a pravověrnost mohou nakrásně fungovat i dnes, jsou-li podány s odpovídajícím zápalem. Dle mého tvorba dvojice Baron Yrch MalachiThe Wampyric Specter nabízí vše, co může člověk od tohoto druhu hudby chtít a požadovat, tak jen těžko lze být s výsledkem nespokojen. Je pravda, že první demosnímek „Night of Blood Moon“ zněl ještě hnusněji a podzemněji, přesto si dovolím tvrdit, že „Aristocracy of Twilight“ nezklamalo. Povinná koupě.

I navzdory kvalitám debutové desky bych ale netvrdil, že Blood Tyrant mají našlápnuto nebo že na ně čeká velká budoucnost. Neočekávám – a také doufám, že se tak nestane – že by se na tuhle skupinu sesypali posluchači, jako se tomu stalo v jiných případech; myslím, že jméno Blood Tyrant zůstane skryto a objeví jej pouze věrní uctívači černého metalu. A to je jenom dobře. Nakročeno by však mohlo být ke kultovní záležitosti, tedy takové, kterou hodně miluje malý počet lidí. A to je poloha, jaká by záležitosti typu Blood Tyrant slušela ze všech nejvíce.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.