Země: Německo Tracklist: Hrací doba: 58:09 Odkazy:
|
Dark Fortress jsem vždycky považoval za to lepší, ne-li rovnou to nejlepší, co se dá najít v rámci „mainstreamového“ black metalu. Nikdy jsem sice kapelu neřadil ke svým skutečným oblíbencům, ale její tvorba se mi zdála sympatická a měl jsem k ní docela respekt. Což nemohu tvrdit o mnoha skupinách, které se věnují melodičtějším formám black metalu stravitelných i mimo okruh žánrových fanatiků. Dané vytyčení okruhu posluchačů Dark Fortress nepochybně splňují, neboť již téměř patnáct let patří do stáje německých Century Media Records, v jejichž portfoliu undergroundový black metal typicky nenalezneme.
Dark Fortress si se svou letošní novinkou „Spectres from the Old World“ připsali na konto osmý dlouhohrající počin. Dokud jich bylo venku jen sedm, dalo se docela v pohodě tvrdit, že Němci prozatím neudělali přešlap a s každou řadovkou si drželi uspokojivou úroveň kvality. První dvě alba „Tales from Eternal Dusk“ (2001) a „Profane Genocidal Creations“ (2003) byla ok. Následující dvojice „Stab Wounds“ (2004) a „Seance“ (2006) se mohla pochlubit výbornou náladou a právě jejich prostřednictvím se Dark Fortress definitivně vyprofilovali jako zajímavá formace. „Eidolon“ (2008) a „Ylem“ (2010) uhnuly lehce jinam, ale pořád jde o výborné věci a tahle čtveřice nahrávek podle mě tvoří to zásadní, co skupina pustila do světa. Druhé jmenované album považuji za to kompozičně nejzajímavější, co Dark Fortress doposud udělali.
Minulá deska „Venereal Dawn“ (2014) se mi vstřebávala docela těžko a z dlouhodobého hlediska pro mě znamená pokles oproti předešlé tvorbě. Přesto si myslím, že se pořád jedná o slušnou nahrávku, která přinejmenším v době své aktuálnosti nakonec dokázala na chvíli zabavit a své právo na existenci si obhájila.
Když tedy „Spectres from the Old World“ zpočátku nelezlo moc do ucha, nepokládal jsem to za příznaky toho, že by snad Dark Fortress měli konečně šlápnout vedle. Vlastně právě naopak. Jak jsem se kdysi do poslechu „Venereal Dawn“ moc nehrnul, u „Spectres from the Old World“ jsem tak nějak nepochyboval, že si Němci to své odehrají bez zaváhání. Zvlášť když novinka lákala na snad nejhezčí obálku, jakou kdy Dark Fortress na řadovém počinu měli. Přesto se stalo. „Spectres from the Old World“ mi přijde jako nejméně záživné album kapely za hodně dlouhou dobu.
Samozřejmě by bylo asi příliš hysterické vykřikovat, že „Spectres from the Old World“ je vyložený průser a že se to nedá poslouchat. Řemeslně je všechno v naprostém pořádku, najdou se i docela povedené momenty. Vyloženě špatně na celé nahrávce není prakticky nic. Podobně ale nedokážu najít ani nic, co by mě nadchlo a výrazněji zaujalo.
Když si vzpomenu třeba na „Eidolon“ či „Ylem“, tak tu prostě byly skladby, které dokázaly strhnout. Někdo by si mohl myslet, že od těchto alb uplynulo už hodně času, tudíž je možné, že jsem se od té doby posunul a dneska by mě to nevzalo o nic víc než „Spectres from the Old World“, ale na to můžu říct jediné: když si tyhle starší věci pustím, pořád mi přijdou hodně dobré a ne jenom z nostalgie.
V tracklistu „Spectres from the Old World“ mě asi nejvíc zaujaly stopy „The Spider in the Web“, kde se mi hodně líbí hutné pasáže podbarvené atmosférickými klávesami. Tady jsem si vzpomněl na staré dobré Dark Fortress hodně jednoduše. Potom bych vyzdvihl „Pazuzu“, kde mě baví pasáž znatelně ovlivněná „De mysteriis dom Sathanas“ a místy také zajímavá rytmická práce. Některé další písně rovněž mají sem tam slušný nápad, což je případ třeba „Isa“, „Pulling at Threads“ nebo „Swan Song“, ale v menší míře i některých dalších. Naopak nejslabší se mi zdá videoklipová „Pali Aike“, jejíž ústřední riff už mě začal lehce srát.
V obecnosti pak mohu říct, že „Spectres from the Old World“ bojuje ještě s jedním neduhem, ačkoliv zrovna s tímhle Dark Fortress trochu zápasili vždycky. Desce by slušela menší hrací doba. Tentokrát se sice Němci dokázali vejít do hodiny, což se jim naposledy podařilo u „Eidolon“, ale bylo to jen těsně a osobně bych si dokázal představit, že by se ještě ubralo. Za současného stavu totiž „Spectres from the Old World“ nabízí příliš mnoho skladeb, mezi nimiž sice není žádná vysloveně hloupá, ale všechny jsou tak nějak nastejno dobré, díky čemuž velká část z nich nic zásadního nepřináší.
To o nepřinášení čehokoliv zásadního pak mohu říct také o celém „Spectres from the Old World“. Dark Fortress si nedělají ostudu, ale nemůžu se zbavit dojmu, že si tentokrát odvedli jen svůj standard bez přidané hodnoty. A to „Spectres from the Old World“ řadí v žebříčku desek kapely dost nízko.
Ten klip je otřesný. Pět minut dokola jeden otravně stupidní riff, sladké klávesy a nudné ksichty. Už chybí jen kotlety ala Crematory a zkáza jest dokonána.
Tato deska mne nezajímá. Upozorňuji raději na bandu Écorché. Na jejich LP z r. 2015 Necrotic Minds jsi napsal lehce pochvalnou recenzi se závěrečným varováním, že jejich experimentální BM by se mohl zvrhnout do sebeopakování. Podle mě je to názor zcela mylný. Poslechněte si na bandcampu jejich tvorbu a hlídejte si huby, aby vám do nich nenalítaly mouchy. Écorché jsou vynikající!!!
V době jeho vydání jsem poslouchal to ípko Playing with Dead Things a moc mě nezaujalo…
“Tato deska mne nezajímá. Upozorňuji raději na…” – takhle budu odteď začínat každej komentář hahahha
Tento komentář mne nezajímá. Upozorňuji raději na … LP Sepultury Quadra …
Třeba jen nechtěl, aby ho někdo seřval, že píše do něčeho, co je pět let staré.:D
Videoklip mi nepřipadá technicky otřesný, jen je úplně bez nápadu. Jako kdyby dostali za povinný úkol natočit nějaký klip, tak nějaký natočili.