Země: Německo Žánr: black metal Datum vydání: 19.5.2017 Label: Geisterasche Organisation Tracklist: 01. Davor 02. E.V.A. 03. Enso 04. Bürde 05. Alpha 06. Kokytos Hrací doba: 46:24 Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Grand Sounds PR

F41.0 je lékařské označení pro panickou poruchu. Jde o psychickou poruchu, která se projevuje náhlými záchvaty strachu bez zjevné příčiny. Za těžkou panickou poruchu se považuje stav, kdy se takové záchvaty u člověka objevují alespoň čtyřikrát týdně.

Přesně toto označení si jako svůj název vybrala i jedna německá smečka. Ve skutečnosti jde o jednočlenný projekt, za nímž stojí Hysteriis mající na starosti vše od komponování až po nástroje. Pouze na živá vystoupení si přibírá další čtyři chalany. Což dá rozum, protože takový borec, aby zvládl hoblovat na bicí i kytaru zároveň, to určitě není, chacha. Stran názvu F41.0 by se možná slušelo zmínit, že i texty kapely se zaobírají tématem psychických poruch a strachu, tudíž jde o poměrně vhodně zvolený název. Netuším ovšem, jestli má s tímhle Hysteriis i osobní zkušenosti či jestli dokonce podobnou poruchou netrpí.

Taková informace nás ale nakonec ani nemusí tak zajímat. Hlavní pro nás bude odhalení toho, jak si vede „Bürde“, tedy druhá dlouhohrající deska F41.0, která přišla čtyři roky po debutovém počinu „Near Life Experiences“. Jste-li zastánci rychlých řešení, pak vás dnes nepotěším, poněvadž v případě „Bürde“ se mi nechce hned na začátku jednoznačně říct, zdali jde o nahrávku dobrou, špatnou, či průměrnou…

Deska se rozjíždí velice slibně. První skladba „Davor“ mi přijde poměrně dobrá a daří se v ní vytvářet ucházející atmosféru. F41.0 se prezentuje jako blackmetalová formace holdující středním tempům a hymničnosti, což mi sice k tématu textů tak úplně nesedí, ale srát na to, když mi ta muzika připadá v cajku. Gradace a určité zahušťování momentů jsou poměrně dobré. S trochou nadsázky byste si to pro mě za mě mohli představit jako takovou srážku The Committee a Drudkh. Podobně i druhá „E.V.A.“ si drží jistou úroveň, ačkoliv je už slabší než otvírák. Zatím dejme tomu.

Nicméně od třetí „Enso“, přestože se v ní najde několik povedených motivů, začíná album lehce skomírat a bohužel v tomto duchu pokračuje i nadále. Výrazněji mě dokázala zaujmout až finální „Kokytos“. V čem jsou „Davor“ nebo právě „Kokytos“ lepší než „Enso“, titulní „Bürde“ či „Alpha“ ve středu alba? To je právě ono – nijak zásadně odlišné nejsou. Snad kvůli tomu, že celá nahrávka jede vesměs dle jednoho mustru, všechny skladby jsou podobně vystavěné, podobně dlouhé (každá 7+ minut)… vlastně jsou si podobné jako vejce vejci.

Začíná vám to docházet? Naneštěstí je to tak – snažení F41.0 podráží nohy stereotyp a neschopnost vykročit ze své pohodlné zóny. „Bürde“ totiž představuje šestici oukej písní posluchačsky méně náročného a přívětivějšího black metalu ve středním tempu. Místy je cítit nějakou náladu i slušné skladatelské nápady, na nichž je vidět, že úplně bez talentu F41.0 (respektive Hysteriis) nebude. Scházela mi ovšem větší odvaha, vlastní ksicht nebo cokoliv jiného, co by „Bürde“ posunulo z role naprosto standardní záležitosti trochu výš. Na písničkové album jednotlivé skladby příliš splývají, na monolit to má zase nevýraznou atmosféru, s níž to nelze utáhnout. Úvodní dojmy z prvního poslechu se tvářily slibně, ale vcelku rychle se ukázalo, že tu nic zvláštního ke slyšení není. Abych tedy konečně vybral jednu z výše nastolených možností – „Bürde“ je průměr.