Five Finger Death Punch - American Capitalist
Recenze

Five Finger Death Punch – American Capitalist

Komentáře: 26
Five Finger Death Punch - American Capitalist
Země: USA
Žánr: groove / alternative metal
Datum vydání: 11.10.2011
Label: Prospect Park

Tracklist:
01. American Capitalist
02. Under and Over It
03. The Pride
04. Coming Down
05. Menace
06. Generation Dead
07. Back for More
08. Remember Everything
09. Wicked Ways
10. If I Fall
11. 100 Ways to Hate

Hodnocení:
nK_! – 9/10
H. – 4/10

Průměrné hodnocení: 6,5/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

První pohled (nK_!):

Když jsem si před několika lety náhodně pustil CD s názvem “The Way of the Fist” od pro mě tehdy zcela neznámé americké sebranky Five Finger Death Punch (schválně to zkuste napsat dvacetkrát za sebou) byl jsem zcela pohlcen dynamičností a maximální chytlavostí jednotlivých skladeb a nedokázal jsem několik měsíců poslouchat nekriticky nic jiného (podobného žánru samozřejmě). Tak našlapanou desku jsem již dlouho neměl tu čest prohnat ušními bubínky, a proto jsem netrpělivě očekával také nejnovější materiál v podobě recenzovaného “Amerického kapitalisty”.

Je jasné, že kapel hrajících podobný styl hudby (alternativní nebo chcete-li moderní metal) je jako máku na polích, ale Five Finger Death Punch mají své jedinečné kouzlo. Je to snad naprosto podmanivými hlasovými výkony zpěváka Ivana Moodyho, excelentně zvládnutými aranžemi, chytlavými kytarovými linkami nebo nejednotvárným a promyšleným škopkováním? Nevím a ani nejsem schopen říci, která část celkového vyznění z výše zmiňovaných mi na Five Finger Death Punch učarovává nejvíce. Měl jsem trochu strach z nedávné výměny baskytaristy, ale nyní musím říci, že rozdíl není absolutně znát a to je samozřejmě jedině dobře.

Zdá se býti celkem těžké hodnotit následovníka výborného “The Way of the Fist” a o něco málo slabšího nástupce “War Is the Answer”. Povede se navázat na minulé úspěchy? Neupadl textař do tvůrčí krize? S velikou úlevou a zároveň nemalou radostí oznamuji, že se povedlo a nikdo nikam neupadl (i když občas při poslechu padám v mrákotách do kolen já). Five Finger Death Punch nepolevují ani se svou třetí deskou a sypou do nás od začátku do konce kvalitní a řádně vzteklou dávku americké agrese. Z nahrávky čiší nekonečnými proudy nadšení pro věc a nebál bych se říci, že v mém osobním žebřícku se aktuální album řadí těsně ze debut a směle mu dýchá na záda. Ale konec zbytečných keců, jsme tady přece od toho, abychom rozebrali album od A do Z, takže rychle do toho!

Začneme obligátně titulkou “American Capitalist”, která představuje pěkný násyp hnedka na začátek. A rovnou přichází přesně to, co mám na Five Finger Death Punch nejraději – naprosto dokonale připravená kytarová linka a neúprosný vokál, který exceluje především v refrénu. Paráda, taková klasika. Následuje podobně rychlá “Under and Over It” která je rovněž poměrně “obyčejnou” (dá-li se něco z téhle desky nazvat obyčejným) rubačkou. Na řadu přichází první ze dvou absolutních vrcholů alba – “The Pride”. Naprosto kulervoucí začátek v podobě uhrančivého kytarového riffu vzápětí střídá text nemilosrdně kritizující vše, co na tom drahém émerickém snu tak nemáme rádi. Za plnou desítku. V případě “Coming Down” se jedná o povinnou pomalejší vsuvku, bez které se dnešní moderní kapely prostě neobejdou. Vracíme se k rychlejšímu náklepu, “Menace” jede v pořádném tempu a je pěkně našlapaná, hlavně zase v refrénu (já už nevím, má cenu to vůbec zmiňovat, když se evidentně jedná o samozřejmost?).

Druhou půli otevírá dle mého nejsilnější skladba nové desky – “Generation Dead”. Začneme basovým intrem, melancholickou náladu navodí pomalejší vokál s podporou v pozadí a korunu králi všech skladeb nasadí neuvěřitelný refrén, při kterém běhá mráz po zádech. Naprostý luxus, dal bych hned jedenáct z deseti, kdyby to jen trochu šlo. “Back for More” je asi nejzajímavěji poskládaná skladba. Kytaristé si nemálo vyhráli. Tenhle vál zmiňuji také proto, že je kamarádova nejoblíbenější, takže zdravím, Radku, jseš slavnej :-) “Remember Everything” je takový klasický slaďáček, ale kupodivu nezní vůbec špatně, možná jen maličko klišovitě. “Wicked Ways” a “I’ll Fall” jen přelétnu, musím jít také někdy spát. Zastavím se ještě u poslední “100 Ways to Hate” začínající nápaditou skladbou kytary a bicích, ve které se posléze střídají pomalejší i rychlé pasáže a celkově se jedná o důstojné zakončení té namaxované čtyřicetiminutové jízdy.

“It’s the world I’ve grown to know / Unforgiving and so cold / Take it away / Take it away / I don’t want it
It’s a life I’m forced to live / I’ve got nothing more to give / Take it away / Take it away / I don’t want it anymore”
(Generation Dead)

Sečteno a podtrženo, vzato kolem a kolem, “American Capitalist” je prostě výborná deska, kterých moc nevychází. Mám-li srovnávat, je o maličko (ale fakt málo) horší nežli debutová “The Way of the Fist” a o něco lepší než “War Is the Answer”. Alespoň podle mého názoru. A jestli mohu poprosit, komentáři redakčního škarohlída a zatvrzelého odpůrce současné moderní scény Houskofucka se raději vyhněte, nechcete-li si zkazit chuť názorem tvrdého blackmetalisty (smích).

Druhý pohled (H.):

Five Finger Death Punch jsou pro mě zosobněním všeho, co je na současném metalu špatně – tuctová a nezáživná hudba zažívá obrovský úspěch a všichni na ni pějí chvály. Proč, ptám se, vždyť na tom moderním metalu tohoto typu není nic dobrého, nebo alespoň přinejmenším já to tam nejsem schopen vidět či slyšet. Ne, že bych byl proti Five Finger Death Punch a priori zaujatý a k poslechu “American Capitalist” už předem přistupoval s tím, že to těžce strhám, právě naopak bych byl rád, kdyby mne kapela přesvědčila, že přece jenom za něco stojí, ale kde nic není, nedá se nic chválit.

A přitom ten začátek alba ještě není nijak špatný. Titulku “American Capitalist” bych možná dokázal označit i za vcelku dobrou. Mnou tolik proklínaný čistý vokál (melodické refrény – mor současného metalu!) je zde dobře zakomponovaný a hlavně nevtíravý. Druhá “Under and Over It” je na tom v tomto ohledu už hůře, ale díky docela slušné kytarové práci bych ještě stále byl ochoten přivřít oči a nechat to “projít do dalšího kola”. I následující “The Pride” se zajímavým “Hey hey hey yaa” (byť zrovna inteligentní verš to není, hehe) není špatná.

Ale pak už to přijde. “Coming Down” je typický losamericanos-niklbekhadr-chcesemiblejt uchcávačka, až to hezké není. A od té doby už to jde jenom z kopce, a to hodně prudkého. Žádný zajímavý song, dokonce ani žádný alespoň trochu poslouchatelný, všechno bez výraznějšího nápadu a podle jednoho mustru, neustále dokola. Dva slušné kusy na začátku (první a třetí) to opravdu nezachrání. Jediné, co mi na Five Finger Death Punch přijde opravdu zajímavé, je jejich nový baskytarista, který vypadá jak plešatý dvojník Varga Vikernese. A to je s prominutím trochu málo…

Podobné články

26 komentářů u „Five Finger Death Punch – American Capitalist“

  2. Ach jo, toto nikdy nepochopím.. Když nemáš H. rád moderní metal a jeho odnože tak proč to recenzuješ? o_O

    Odpovědět

    1. Speedy, 5FDP nerecenzuju, jen hodnotím. To je snad zakázaný, hodnotit horšíma známkama? A rozhodně není pravda, že bych všechen moderní metal neměl rád, viz. moje předchozí recenze. Když názor na tu kapelu mám (i když ne pozitivní), proč ho nenapsat (pokud si správně pamatuju máme ještě pořád demokracii) – jen proto, abych náhodou nenaštval někoho, komu se to třeba líbí? To snad ne. Ty nechápeš moje hodnocení 5FDP, já zas nechápu, jak ty můžeš prohlásit, že Iron Maiden je stará sračka, která by měla uvolnit místo mladším ;-)

      Odpovědět

      1. Tady jde o to že by to mělo být objektivní ne? A ne že napíšeš do svého hodnocení v první větě ze nemáš rád tento styl hudby a nevím co vše Ti vadí.. “losamericanos-niklbekhadr-chcesemiblejt uchcávačka” velice objektivní ;)

        Btw ano to je můj názor, klidně ho zopakuju při diskuzi nad pivem nebo na ICQ, ale nervu to nikam na web pod recenzi to je ten rozdíl..

        Proč se většina redakce nevyjadřuje pod recenze tvého oblíbeného black metalu? ;)

        Odpovědět

      1. Asi ten kde se střídá čistý vokál s uřvaným, jinak mě nic jiného nenapadá co by tím mohlo být myšleno..

        Odpovědět

    3. Já myslím, že tady jde jen o subjektivní názor. H. není člověk, který by za to bral peníze, tak dle mého skromného názoru, nějakou objektivitu řešit nemusí. Prostě je to jeho názor a člověk, který tu kapelu má rád, ten názor přece řešit nemusí. Pokud ho řešit musí, je to pak pouze jeho problém.
      Dle mého je důležité, aby člověk znal víc názorů a úhlů pohledu na danou věc, i když s nimi nesouhlasí. I o tom by měla být recenze.

      Odpovědět

      1. Jo to jo ale co si potom čtenář řekne o webu když v první větě hodnocení najde to co se tu dá najít a jenom podotknu že nemyslím teď jenom tuhle recenzi ale toto na co narážím už trvá delší dobu..

        Jde tady logika a opravdu nevím jestli čtenáře zajímá názor někoho který má hudební chutě úplně někde jinde.. No offense ;)

        Odpovědět

        2. Můj názor je, že je lepší mít dvě hodnocení desky, než jen jedno. Ať už je to hodnocení jakékoliv. Navíc každý kdo sem chodí pravidelně, si myslím udělal obrázek, co je H. za úchyla (myšleno jen v dobrém :D). A kdo sem pravidelně nechodí, jen narazil na recenzi alba své oblíbené kapely, tak má nějakýho H. slušně řečenu u análu. Nemám pravdu? :D Každopádně tvůj názor chápu a respektuju, nic však nemění na to mém :)

          Odpovědět

      2. Recenze je subjektivní slohový útvar, který je založen na tom, že se vyhne pokusům o objektivitu a předloží osobní náhled autora – žádat po H. jakoukoliv objektivitu je tedy už z premisy věci blbost..

        Otázka, která mi vrtá hlavou, je spíš, komu jsou vůbec jeho názory určeny? Posluchač “moderního metalu” už předem ví, že jeho názor za běrnou minci brát nemůže, pravověrný posluchač black metalu si zas 5FDP stáhne snad jedině po lobotomii a neinformovaný čtenář, jemuž jsou h.-ovy hudební choutky cizí, z většiny recenzí nepochytí holé nic, protože se většinou navzájem negujete (jako třeba teď). Informační hodnota pro návštěvníky je zkrátka nulová, což vám sice může být fuk, ale osobně bych ten čas, který je tráven léčením grafomanských choutek a sepisováním plivanců na moderní zaprodance, kteří do každé písně musí nacpat aspoň jeden melodický refrén, raději věnoval jinému, a ne nutně zrovna obsahovému, zdokonalování blogu. / End of my rant

        Odpovědět

        1. Sorry za jedovatou poznámku, ale jsem fakt rád, že na sicmaggotu Corey(8) už nepíše. Psát na blogu s širokým hudebním záběrem a na fanstránce zahrnuté jedné kapele, to je rozdíl. Snaha se jistě cení, ale vlastně tam nejde udělat přešlap, když jde jen o “vzývání metalových bohů”, což čtenáři-fans jistě žerou.
          Dovolím si ještě citovat poslední větu z jednoho z novějších článků: “I tentokrát nás Slipknot pohltí svým fantastickým světem…” … to jako myslíš vážně? :D

          Odpovědět

  3. Předem říkám, že jsem 5FDP v životě neslyšel, ale k týhle diskuzi – názor člověka s jinými hudebními chutěmi lidi klidně zajímat může – už jenom proto, že jim to může napovědět, co od desky čekat vzhledem k tomu, co poslouchají sami. IMHO, Speedy tu mele pěkně z cesty (viz objektivita recenzí), zatímco Corey tu položil docela zajímavý téma. To by ale bylo na sáhodlouhou debatu, na kterou teď nemám čas ani nervy, takže se asi nezúčastním :-P

    Odpovědět

  4. Aspoň tady proudí po delší době diskuze, ne :-D ?

    Já třeba black vůbec neposlouchám, ale můžu říct, že H.-ovi recenze mají hlavu a patu. Ne uplně ve všech případech, ale rozumim, co tím myslí, když si stěžuje na neoriginalitu a “moderní” kapely. Třeba mě 5FDP taky neba. OK, má to chvílema koule, ale po 1 poslechu si na to ani nevzpomenu. Žádná přidaná hodnota. Sice možná dobře odvedená práce, ale posbíraný kousky střepů jiných kapel, který něco znamenaj a slepený dohromady mi prostě zněj nahovno a chci od hudby víc.

    Ale pravda je, že třeba Evanescence fandů sem asi zabrousí víc, než Burzum. Takže asi nechtěj poslouchat jaká to je tuctovka. To jsi měl na mysli Corey(8)?

    Odpovědět

  5. Fíha, tady se to nějak rozjelo. Prostě a jednoduše jsem napsal svůj názor – souhlasíš/nesouhlasíš, tím to hasne. Problém v tom nevidím. Na nějakou falešnou objektivitu, který stejně není možný dosáhnout, to nemá cenu hrát, jak už tu bylo zmíněno.

    Jinak nechápu, proč tu furt všichni vytahujou black metal, když tam o něm nepadlo ani slovo (ta poznámečka o Vikernesovi nemá s muzikou nic společnýho). Jestli si někdo myslí, že poslouchám jen BM a nic jinýho, rád bych ho vyvedl z omylu – poslouchám všechno od tekkna, přes rádiovej pop, klasickej heavy až po avantgardu. A ano, poslechnu si bez problému i nějakej ten moderní metal a podobný věci, když je to dobrý (ale tuhle podmínku 5FDP u mě nesplňují, je mi líto). Proč ostatní nehodnotí recenze na ten “můj black metal”, to se musíte zeptat přímo jich, protože klidně můžou. A ať k tomu klidně nahází i 1/10 – ne že by mi to bylo jedno, ale dokážu s tím žít, protože je to osobní názor a proti tomu se nedá nic namítat, pokud to není stylem “každej black metal = sračka”. Než tady někdo zkusí říct, že přesně tohle jsem udělal já u 5FDP, doporučil bych mu znova si ten můj odstavec přečíst, protože nic takovýho tam není, naopak jsem tam mimo jiné napsal, že bych se rád nechal překvapit a že první tři písničky se mi líbí.

    Co se týče toho dotazu, co to je moderní metal, tak to samozřejmě žádná definice neexistuje, je to spíš o pocitu. Stejně tak se můžeme ptát, jak vlastně zní oldschool, jak vypadá progresivní hudba, a co to vlastně vůbec je ten metal obecně? U ničeho jsem zatím nenarazil na přesnou definici (pokud ji ale někdo zná, sem s ní – rád se poučím…)

    Každopádně je veškerý moje dovysvětlování jen plácání do větru, protože každej tu má svojí vlastní pravdu a jeden druhýho nemáme šanci přesvědčit, čili se tu můžeme dohadovat a vzájemně osočovat do nekonečna. Že někdo nesouhlasí s mým názorem, s tím nemám problém, stačí do diskuse napsat nesouhlasím proto a proto, a šlus. Dumat tu nad důvody, proč to vlastně ten Monsterfuck hodnotí, když se mu to nelíbí, je podle mě volovina. Jednoduše – proč ne? Rád si poslechnu cokoliv, protože existuje možnost, že by se mi to mohlo líbit.

    Mimochodem, napadá mě ještě jedna věc k tématu. Když se tu dřív sešlo pár recenzí za sebou s vysokým hodnocením, objevovaly se stížnosti, že všemu dáváme hodně bodů a že jsme strašně neobjektivní. Když něco dostane nižší hodnocení, tak je taky oheň na střeše. To abychom všemu dávali zlatou střední cestu 7-8, aby si nikdo nemohl stěžovat, ne? :-)

    Odpovědět

  6. Mimochodem, ještě poznámka k tomu, jak moc tvrdej black metalista jsem – poslední dobou furt poslouchám Madonnu (která má podle mě mnohem větší koule než celý 5FDP) 8-)

    Odpovědět

  8. Přijde mi divný, když se tady někdo naváží H. za to, že co dělal a dělá vždycky: píše o muzice nebo píše svoje názory na muziku, zvlášť když autorem většiny tohohle blogu(tím nechcu ostatní redaktory urazit, ale přes 200 recenzí je hodně).

    Odpovědět

      1. Kvalita je obecně hodně subjektivní záležitost, viz náš prvotní problém kvality novýho alba 5FDP… :D

        Odpovědět

          1. Pravda :D

            Jinak tohle tady bylo řešený už několikrát (myslim, že sem se zapojil i já) a nikdy z toho nic rozumnýho nevzešlo. Recenze je zhodnocení něčeho a pokud chcete něco zhodnotit, musíte na to mít názor. Nic víc. To ,že klasickej posluchač mainstream metalu ví, že do toho pude a naopak BM fan nikdy, je věc jiná. Kdybych si teď sebe představil jako novýho čtenáře bez vyhraněnýho stylu, tak bych do to šel, protože sem si přišel číst o hudbě a chci zkoušet nový věci. “Redakce” mi připravila článek s jednim podprůměrným hodnocením a jednim vysokým. Pudu do toho s tim, že se mi to může líbit a nemusí. Kdyby tu byly dvě podprůmerný hodnocení asi bych se na to už vykašlal, takže já tady tu informační hodnotu prostě vidim.

          2. opravdu? Starší omletou frázi už tam nemáš? Znáš snad ISO na psaní recenzí? Tak o čem to meleš? :-!

  9. Je to solidní výplň ticha, ale jindy než v létě bych si to nepustil, páč by hrozilo, že mi ta hudba zůstane v paměti :D

    Jinak podobný problém jako s hodnocením různých sitcomů na webech s filmovou/televizní tematikou. Lidi hodnotí to, jakej z toho maj pocit + protože se tomu odmítají věnovat do hloubky, odpouští spoustu chyb. Co tím chci říct? Že je kurva jedno, jestli “Walker, Texas Ranger” má 26% (ČSFD), ale prostě mě to baví.

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.