Země: Dánsko Žánr: black metal Datum vydání: 19.9.2014 Label: Scarlet Records Tracklist: 01. Intro 02. World of Tombs 03. Diabolical Engines of Torment 04. Unpure Salvation 05. Plague Propaganda 06. …of Flesh and Darkness 07. In Torture We Trust Pt. II 08. This Unholy Dwelling 09. Blessed by Foulness 10. Twisted Mass of Burnt Decay [Autopsy cover] Hodnocení: 6/10 Odkazy: web / facebook K recenzi poskytl: Scarlet Records

Nevím, jestli se jedná jen o můj osobní pocit, ale zdá se mi, že Dánové Horned Almighty jsou na scéně extrémního metalu obecně považováni za kvalitní kapelu. Svým způsobem nic proti tomu, protože se v žádném případě nedá tvrdit, že by jejich tvorba neměla úroveň, jenom si myslím, že jsou až moc přeceňováni. Tedy, abych byl přesnější, nemohu soudit, jak tomu bylo na prvních dvou albech, protože jsem měl tu čest pouze se třetím “Contaminating the Divine” z roku 2009 a čtvrtým “Necro Spirituals”, které je o rok mladší. Ani jedna z těchto dvou desek není špatná, Horned Almighty do toho šlapou docela zodpovědně a nemám žádný problém si to poslechnout, ale je to prostě takový ten druh nahrávek, které si pustíte tak pětkrát, nohy vám budou samy od sebe klepat ve zběsilém rytmu, ale po těch pěti posleších už tak nějak nemáte chuť se tomu věnovat dál a radši to odložíte.

Samozřejmě, nikdy jsem se netvářil, že mám patent na rozum a že jenom můj vkus je ten jediný pravý, jistě to někdo může vnímat jinak, ale já osobně jsem “Contaminating the Divine” i “Necro Spirituals” věnoval jen těch pár otočení a pak jsem na ty placky pomalu zapomněl. Čtyři roky uběhly jako voda (a během nich jsem ty počiny vůbec neslyšel) a Horned Almighty jsou tu zpátky, tentokrát s pátým zářezem na své dlouhohrající pažbě – “World of Tombs”.

Vzhledem k tomu, že na “World of Tombs” už píšu recenzi, rozhodl jsem se tentokrát překonat sám sebe a dát muzice Horned Almighty víc prostoru na to, aby se předvedla. Výsledek zpočátku dopadl úplně stejně jako v případě obou minulých alb – ta muzika je fakt našlapaná a je vidět, že Horned Almighty umí, ale jen prvních cca pět poslechů je zábavných a pak mě chuť poslouchat dále opustila. Ačkoliv jsem se to tentokrát vzal za ten zodpovědnější konec a poslouchal dále, nějaký zlom bohužel nenastal, takže pro mě tito Dánové stále zůstávají v sortě hodně solidních kapel, které však na vyšší ligu nemají.

Nicméně i přesto, co jsem řekl, stále platí, že Horned Almighty nejsou žádné lamy a těch několik prvních poslechů je to vážně zábava. A také nijak nezastírám fakt, že několik songů se mi upřímně zalíbilo, například “Plague Propaganda” s několika nebezpečně chytlavými pasážemi nebo sedmiminutová “Blessed by Foulness”, která je zároveň poslední regulérní peckou, jelikož po ní už následuje jenom cover “Twisted Mass of Burnt Decay” od zámořských řezníků Autopsy. Vrcholem alba je však sedmá “In Torture We Trust Pt. II” s jedním opravdu kulervoucím motivem. Ten zbytek taktéž není špatný, solidní kvalitativní úroveň má a vlastně tu není jediná písnička, u níž by bylo od věci mluvit od nadprůměru, takřka ve všech případech to ovšem nad tím průměrem není moc vysoko.

Tak mě napadá, že jsem si tu už stihl vylít srdíčko, a taky vám vykecat, jaké skladby jsou nejlepší, ale pořádně jsme se ještě nevěnovali tomu, co Horned Almighty vlastně hrají za styl. Inu, nevadí – lepší pozdě než vůbec, tak na to pojďme teď. V základě je to black metal trochu modernějšího střihu, čímž nemám na mysli jakési klávesové halekačky, ale prostě a jednoduše fakt, že není na místě očekávat nějakou chrastivou garáž. Všimněte si ovšem toho, že jsem řekl “v základě black metal” – to totiž znamená, že do výraziva Horned Almighty promlouvají i další vlivy, především death metal, jenž je z mnoha pasáží cítit opravdu mocně. Stejně tak se však objeví i thrashové výjezdy, což je na novince nejznatelnější asi v songu “Diabolical Engines of Torment”, který místy zní, jako kdyby se na “World of Tombs” zakutálel třeba od norských Aura Noir.

Tak jako tak, “World of Tombs” se rozhodně poslouchat dá, je to slušná práce a v žádném případě to není pro dánskou extrémně metalovou scénu ostuda. Jen bych to prostě až tak moc nepřeceňoval, neboť to není nic víc než hezky se poslouchající hoblovačka. Jasně, spousta kapel si i o téhle úrovni může nechat jen zdát, o tom žádná, ale to nic nemění na faktu, že mi slabší šestka přijde pro “World of Tombs” jako adekvátní známka…