Země: Kanada Žánr: black metal Datum vydání: 1.2.2016 Label: Mara Records Tracklist: I. Death Worship 01. Beyond the Flesh Vessel 02. Killer of All Man 03. Thousand Spears II. Glorification of Holy Death 04. Wings of Malevolence 05. Salvation Through Sin 06. Destruction of the Divine Self 07. Chaos Magnum Opus 08. Open Veins Hrací doba: 38:14 Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Mara Records

Když se řekne kanadský black metal, tak se většině lidí vybaví buď atmosférická větev z Quebecu, anebo zběsilosti v čele s Revenge, Weapon a samozřejmě Blasphemy, máme-li jmenovat ty nejznámější. Tím však portfolio této rozlehlé severoamerické země samozřejmě ani zdaleka nekončí a dnes si představíme jednu z těch méně známých záležitostí místní provenience.

Kafirun by dle všeho mělo znamenat Nevěřící v arabštině, a dokonce se takto jmenuje i jedna súra Koránu. Což nejspíš docela sedí, jelikož tato smečka pocházející z Vancouveru se netváří, že by zrovna oplývala sympatiemi k jakýmkoliv bohům. Ale co si budeme povídat, na téhle scéně by spíš opak byl překvapením. Zajímavá je rovněž zakuklená image kapely s hadry kolem hlavy, což na fotkách vypadá docela hustě (bez ironie). Nicméně, hlavním předmětem našeho zájmu je samozřejmě hudební produkce Kafirun, tak směle do toho…

Kafirun prozatím nepatří mezi zavedené formace; jejich vznik se datuje do roku 2013, z čehož tak nějak vyplývá, že pokud se nejedná o takové ty střelce, co vydávají 15 demáčů do měsíce, pak jejich diskografie nebude příliš početná. No, a Kafirun mezi takové střelce s šílenou nadprodukcí nepatří, takže v roce 2014 vydali debutové EP „Death Worship“, po němž o rok později následovalo další minialbum s názvem „Glorification of Holy Death“. My se ovšem podíváme na jejich třetí počin, který se jmenuje „The Worship and Glorification of Holy Death“.

Že se vám ty názvy zdají nějak moc podobné? Inu, dobrý postřeh, ona to totiž není náhoda. Stejně jako 1 + 2 = 3, i zde platí, že „Death Worship“ + „Glorification of Holy Death“ = „The Worship and Glorification of Holy Death“. Je to tak, třetí počin je jednoduše jen kompilace nabízející obě předešlé nahrávky na jednom nosiči. Jen pro pořádek ještě dodejme, že Kafirun svou sbírku nosičů čerstvě rozšířili o jeden další zářez, a sice sedmipalcové splitko s rakouskými Transilvania.

I navzdory tomu, že se „The Worship and Glorification of Holy Death“ skládá ze dvou samostatných počinů, soudržnost disku to nijak zvlášť nenarušuje, jelikož se Kafirun během oné roční prodlevy stylově nijak zvlášť neposunuli. Kanaďané drhnou čistokrevný black metal agresivního střihu a nijak nevybočují z nastavených žánrových mantinelů. Touhle větou jsem vlastně řekl vesměs vše, co potřebujete vědět stran projevu skupiny. Podstatná část hracího času se nese ve vysokém tempu, čiší z toho řádná zloba a nasranost a veškeré zvolnění tempa slouží jen k nastolení temnější atmosféry. Nutno ale dodat, že to není bezhlavý kulomet po celou dobu a ony přechody do středních temp se dějí pravidelně a relativně často. Tak či onak, snad jediné, co trochu vybočuje ze stylového standardu, je vokál, jelikož zpěvák Luzifaust nedisponuje oním charakteristickým krákorákem a snaží se o trochu variabilnější hrdelní běsy.

Předchozí odstavec asi vyzněl poněkud negativně a mohl vzbudit dojem, že Kafirun jsou jen další průměrnou blackovkou, jež nijak nevystupuje z bezejmenného davu podobně laděných formací. Ona je to do jisté míry asi i pravda, jelikož Kanaďané fakt nepředvádějí nic výjimečného, a pokud jejich produkci neuslyšíte, rozhodně váš život nebude ochuzen o nějaký hluboký transcendentální zážitek. Nicméně, i navzdory tomuto je vcelku zjevné, že Kafirun nějaké schopnosti mají. Popravdě řečeno, nečekal jsem od „The Worship and Glorification of Holy Death“ mnoho a byl jsem připraven spíše na těžkou nudu, ale i přesto jsem na nahrávce dokázal najít nějaký potenciál. Hudba je sice pevně sevřena v relativně úzkých stylových mantinelech, ale i s nimi dokážou Kafirun pracovat vcelku zručně. Některé riffy jsou dost solidní, pár pasáží lze považovat za povedené, docela se mi líbí slyšitelná baskytara, která taktéž předvede několik slušných výjezdů, plus ani onen již zmiňovaný vokál není vůbec špatný.

Samozřejmě, muzika Kafirun není ani omylem žádný extrémní zázrak a skutečně nemohu tvrdit, že by na mě zapůsobila v tom pravém slova smyslu. Přesto je výsledek po poznání lepší, než jsem očekával, a nebál bych se tvrdit, že Kanaďané to černěmetalové umění na rozdíl od mnoha jiných vocasů hnětou důstojně a nedělají svému žánru ostudu. Až bych si skoro dovolil prohlásit, že ten lehký nadprůměr tam je, protože zejména ty novější skladby z „Glorification of Holy Death“ mě docela baví. Tak jako tak, poslechu budoucích počinů Kafirun se bránit nebudu, protože pokud bude kapela pokračovat ve vzrůstající kvalitě, mohlo by to být dobré. A to rozhodně nemohu prohlásit o každé začínající blackmetalové smečce, již tu recenzuju…