Země: Česká republika Žánr: experimental electronica Datum vydání: 21.1.2019 Label: Pushteek Tracklist: 01. Unthrone 02. As If 03. Behind the Garden 04. Diminish 05. I Only 06. The Hanged Woman Hrací doba: 39:24 Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Lavra

Musím se přiznat, že tohle je recenze, kterou jsem odkládal strašně dlouho. Což o to, nikdy jsem neměl potřebu pořádat závody v co nejrychlejším psaní recenzí. Dokonce si myslím, že občas nějaká prodleva spíš pomůže – leckdy se hodí nechat náročnější alba trochu uzrát, utřídit dojmy a pak je hodit na papír až v době, kdy přijde nálada psát, aby to šlo lehce a člověk ta písmenka nemusel tahat až ze zadku. Někdy to ale odkládám tak dlouho, až se za to trochu stydím – potom to někdy vypadá i trochu trapně, když jde recenze ven s velkou slávou dlouhé měsíce po vydání samotné nahrávky.

Abych ale pokračoval v tom svém přiznávání, musím si nasypat popel na hlavu i za to, že se mi takové odsouvání stává relativně často. Zpravidla to bývá kvůli tomu, že nakonec nemám moc náladu danou desku poslouchat, což jsem si v době, kdy jsem recenzi sliboval, úplně neuvědomoval. Jindy třeba byla nálada poslouchat, ale výsledek zklamal takovým způsobem, že to člověka přešlo.

„Usual Blaze“ nicméně patří mezi třetí druh důvodů odkladů. Chuť poslouchat by byla, zklamání nepřišlo žádné, ale prostě a jednoduše nevím, co bych o tom měl napsat, přestože se mi vlastní muzika líbí. V tomhle případě jsem hledal nápady bolestivě dlouho, poněvadž „Usual Blaze“ vyšlo už 21. ledna 2019 a nahrávka na redakčním mailu přistála koncem února téhož roku. Což už je víc jak rok, vím. Vlastně ani teď nemám úplně rozmyšlené, co přesně chci sdělit, ale zároveň cítím, že už včera bylo pozdě, a navíc se na tuhle placku nechci vysrat, jelikož si prostor zaslouží. Nedělám si nicméně iluze, že bych tentokrát vypotil něco kvalitního (ne snad, že by se mi to v jiných případech dařilo, ale aspoň můžu živit tu naději!), takže to nějak budete muset přežít. Snad to společně zvládneme. Pokud se to ale necítíte a máte dneska náladu na rychlá řešení, tak běžte klidně rovnou poslouchat, stojí to za to.

Lavra je dvoučlenná pražská formace, již tvoří Barbora Zelníčková (ex-Ticho de Beige) a Tomáš Vondra (Orient). Jejich projektu dala vzniknout společná touha hrát elektronickou hudbu. Svou první nahrávku Lavra vydali v roce 2017 pod názvem „Eve“, přičemž už ta sklidila nějaký ohlas, objevila se v nějakých cenách, co já vím. Já jsem si toho nevšimnul. Asi jsem byl v té době příliš zaneprázdněný poslechem zlo black metalu z Portugalska nebo tak něco. Avšak vzhledem k tomu, jak mě deska „Usual Blaze“ baví, někdy si „Eve“ zkusím zpětně dostudovat, stejně jako dvoupísňový kraťas „Union / Deity“ z prosince 2017.

Lavra sami o sobě tvrdí, že základem jejich hudby je pop. Někde vespodu v úplném jádru může být v nějaké podobě schovaný; dejme tomu, že i zpěv Barbory by mohl nechat vzpomenout na nějaký indie pop. Říkat však tomu prostě pop by bylo hodně zavádějící. Lavra se totiž vydávají experimentálnějším směrem, do celku přibalují i vlivy industrialu, trip-hopu, v některých lokálních místech dokonce i soft noisu. Výsledkem je stěží zařaditelná a osobitá směs elektronické hudby, která nevolí jednoduché postupy, experimentuje (což se asi nejvíce projevuje v 19minutové „The Hanged Woman“) a dýchá posmutnělou náladou, a přitom se poslouchá docela příjemně (snad i v tomhle se projevuje jistá popovost?) a zní svěže.

<

Neřekl bych však, že je „Usual Blaze“ deskou vhodnou na nějaké intenzivní poslechy. Vlastně nikdy jsem neměl potřebu ji točit častokrát. Specifičnost zvuku má za následek, že se člověk jednoduše přejí. Přesto se nejedná o rychlokvašné album, které si člověk několikrát pustí a zahodí. Měl jsem chuť se vracet. Vždycky jsem si dal na nějakou dobu oddych a posléze si „Usual Blaze“ zase pustil a zase si jej užil. Skutečnost, že i prakticky po roce mi má deska co říct a po té kratší pauze opět baví, snad dostatečně ilustruje, že předkládaný materiál opravdu lze považovat za kvalitní.