Země: Slovensko Žánr: metal Datum vydání: 16.3.2015 Label: Nordavind Records Tracklist: 01. Gosphell (intro) 02. Nevítaný hosť 03. Kniha bez stránok 04. Fatherfucker 05. Absencia reality 06. Vraždím keď spím 07. Amorove ihly 08. Pomáhať a chrániť 09. Prídi na môj kar 10. Ruská ruleta s plným zásobníkom 11. Život je dar 12. Dig’N’Bass (hip-hrob) Hodnocení: 6,5/10 Odkazy: web / facebook K recenzi poskytl: Pseudosapiens

Pod svérázným názvem Pseudosapiens se skrývá mladá smečka ze slovenského města Revúca, které je podle slov kapely docela prdel. Jestli na tom tahle čtyřčlenná smečka něco změní, to těžko říct. Nicméně už jen původ kapely je vzhledem k názvu města slušná slovní hříčka, protože o řvaní a bordel na jejich prvotině rozhodně není nouze. A když jsme u toho, tak o ty slovní hříčky taky ne. Už jen název desky “Godfail” může napovědět, že tu budeme mít nejspíš co dočinění s kritikou (určitého) kusu společnosti a s trochou štěstí u toho nebude chybět ani nějaká ta satira. A když se člověk podívá na to, co o sobě kapela píše na oficiální stránce, může si být jist, že tihle pánové se vážně fakt neberou.

Dvanáct skladeb vydá na velmi sympatických 35 minut, což je ve většině případů stopáž tak akorát, aby člověk nezačal zívat nudou. Nejinak je tomu i v případě “Godfail”, nicméně rozhodně v tom nemá prsty jen přiměřená délka alba. Pánové se s tím totiž moc nemažou a berou to docela poctivě od podlahy, takže jejich energická směska heavy metalu, thrashe a hardcoru má něco do sebe a po většinu skladeb jsem neměl čas se vyloženě nudit, alespoň co se po hudební stránce týče. Velmi příjemně mě překvapilo, že jediným receptem není jen nezřízený náser a jízda, ale skladby mají hlavu a patu a práce kytar je dost na úrovni. Baví mě hlavně první půlka alba, samotný rozjezd v podobě dvou písní “Nevítaný hosť” a “Kniha bez stránok” je hodně solidní a je trochu škoda, že závěr alba už mi přijde poněkud slabší, nicméně pořád alespoň dobrý.

Kytaristi Jaňík a Falusoid docela válí, a zejména když dojde na ostřejší tempa, jsou schopní ze sebe vytáhnout silné riffy, které člověku utkví v hlavě. Basa mi sice nepřijde tak výrazná, jak bych si představoval, na druhou stranu bicman Koza žene skladby vpřed a jeho hře taky nemám moc co vytknout. Nad tím vším od kytary řve, growluje a sem tam i zpívá Falusoid, což mi hlavně v otázce čistého zpěvu přijde jako nejslabší článek. Hrubší projev je v zásadě bez problémů, zpěv mi ale sedí víceméně jen v prvních dvou písních (intro nepočítaje) a třeba v “Prídi na môj kar” (cover “Sleeping in my Car” od Roxette) mi moc nesedí.

Co už je na zvážení každého, to je nadhled, humor a sarkasmus, se kterým kapela střílí do všech od flanďáků až po chlupatý a na nikom nenechá nit suchou. Neříkám, že to je špatně, ale pro mě osobně jsou texty tím jediným, co mě nijak neoslovuje. Beru, že se kluci neberou vážně, ostatně tomu odpovídá i vážně nevážný tón, kterým o sobě kapela píše na svém webu, ale buď je to na mě ještě moc málo chlívácké, nebo možná až zbytečně prvoplánové agro. Třeba takový “Fatherfucker” poslední “Dig’N’Bass (hip-hrob)” nebo právě “Prídi na môj kar” mě díky textům nijak zvlášť nebaví, hlavně poslední jmenovaná, která mi dost připomíná vychlastaná Morčata na útěku. Chápu, že tohle se nedá brát vážně, zkrátka mi to kdovíjak vtipné nepřijde. Naproti tomu je ale kapela schopná napsat i dobré texty, jedním příkladem za všechny může být třeba povedená “Absencia reality”.

I přes nějaké výtky si ale “Godfail” nevede nijak špatně. Na debut jde o hodně dobré album, a vzhledem k tomu, že bylo vydané samonákladem, nelze než smeknout i směrem k velmi slušné produkci. Nejde o nic, co by mě vyloženě usadilo na prdel, ale o to se ostatně Pseudosapiens ani nesnaží. “Godfail” je deska dost pestrá a energická, a sic se sem tam najde něco, co mě na ní nebaví (hlavně díky rozdílnému vkusu pro humor), pořád se najde dost jiných podařených momentů, které si rád pustím. Nadprůměr si Pseudosapiens svým debutem rozhodně zaslouží.