Země: Rusko Žánr: industrial / experimental Datum vydání: 1.10.2018 Label: Detriti Records Tracklist: 01. Роушанак и леденящий исток Хурла Кёль 02. De humani corporis fabrica 03. Лалеш 04. Триумф в Вавилоне 05. Месть ослепительная 06. Набранный номер: 976 07. Шаг навстречу судьбе 08. В катакомбы по винтовой лестнице Hrací doba: 57:26 Odkazy: web K recenzi poskytl: ﻗﺎﻣﺖ ﺍﻟﺳﺎﻋﺔ

S ruskou experimentální formací ﻗﺎﻣﺖ ﺍﻟﺳﺎﻋﺔ – nebo v pro našince trochu čitelnějším přepisu také Qamat is-sa’atu – jsme se na našich stránkách setkali již třikrát, ale nikdy se tak nestalo prostřednictvím jejich vlastního počinu. Poprvé jsme si povídali o excelentním splitku „αρχάος“ s krajany Krrau. Další dvě dostaveníčka proběhla v recenzích na dvě kompilace od labelu UIS, jmenovitě „Аргандаб“ a „Ещё не время предавать“ (UIS jen tak mimochodem aktuálně vydávají další kompilačku „Вароша“ a ﻗﺎﻣﺖ ﺍﻟﺳﺎﻋﺔ budou opět součástí, takže byste se měli těšit, máte-li vkus!).

A protože se ve všech případech jednalo o mimořádně zajímavé počiny, na nichž navíc ﻗﺎﻣﺖ ﺍﻟﺳﺎﻋﺔ patřili k největším ozdobám, je načase, abychom se na tenhle ruský projekt podívali i ve vlastním článku. Poslouží nám k tomu kompilace „Unpronounceable“ (nevím, jestli ten titul má být menším odkazem na název samotné skupiny, ale docela to sedí, haha), která vyšla v loňském roce na audiokazetě u německého vydavatelství Detriti Records.

Zmínil jsem, že „Unpronounceable“ je kompilace, takže by se asi slušelo zmínit, co přesně se tu kompiluje. První a čtvrtá skladba „Роушанак и леденящий исток Хурла Кёль“ („Roshanak & The Gelid Headwaters of Hurla Kel“) a „Триумф в Вавилоне“ („Triumph in Babylon“) pocházejí z nám již známého splitka „αρχάος“, tudíž pro bližší informace vás rád odkážu na dobovou recenzi, kde si můžete počíst i o konceptu celého počinu.

Pro dnešek mohu zmínit, že tehdejší chvála pořád platí, poněvadž tyhle dvě kompozice jsou kurevsky působivé a můj obdiv k nim rozhodně nepocházel z dočasného nadšení. I nyní s takhle velkým odstupem mě to sakra baví a prakticky k tomu nemám co vytknout. Detriti Records kupříkladu o „Роушанак и леденящий исток Хурла Кёль“ prohlásili, že jde o „definici industriálního klenotu“, a já mohu potvrdit, že vůbec nekecají, ani nepřehánějí. Jedním dechem ale dodám, že „Триумф в Вавилоне“ není o nic horší, a když se třeba v deváté minutě ozve majestátní troubení, tak mě to dostane pokaždé. Tohle jednoduše nemá chybu.

V prvním odstavci jsem vzpomínal label UIS a jeho kompilace. Vzhledem k tomu, že se ﻗﺎﻣﺖ ﺍﻟﺳﺎﻋﺔ podíleli doposud na každé (mám podezření, že vydavatelství a kapela jsou nějakým způsobem propojeny, ale jistě to nevím), asi nepřekvapí, že i tyhle počiny dostaly na „Unpronounceable“ svůj prostor, ale nevybíralo se z těch, které jsem zde recenzoval. „Месть ослепительная“ („Dazzling Revenge“) pochází z v pořadí třetí kompilace „Koi Pond“ (2013) a „De humani corporis fabrica“ z osmé „Анатомический атлас“ (2016). Obě písně každopádně potvrzují, že v ﻗﺎﻣﺖ ﺍﻟﺳﺎﻋﺔ se vážně ukrývá velký talent. Obě spojuje nervní industriální podklad, který je v první jmenované víc klaustrofobický, zatímco v té druhé točí posluchače v desetiminutové hypnotické spirále.

Osobně jsem si docela oblíbil třetí skladbu „Лалеш“ („Lalish“), která se původně objevila v roce 2016 na další kazetové kompilaci „Семь башен шайтана“, tentokrát vydané u jiného ruského labelu Oriental Prophecy. Zde se opět hojně projevují orientální elementy, což ovšem dává smysl vzhledem k tématu. Láliš je horské údolí v dnešním severním Iráku, kde se nachází starověký chrám jezídů a hrobka šejcha Adí ibn Musáfira, nejvýznamnějšího náboženského vůdce jezídů. V songu byl dokonce použit úryvek ze záznamu jezídského posvátného obřadu. Mimoto má píseň osobní význam i pro samotné ﻗﺎﻣﺖ ﺍﻟﺳﺎﻋﺔ, protože zároveň slouží jako pocta otci jednoho člena zemřelého během skládání. Ve skladbě se objevuje i úryvek z modlitby z jeho pohřbu.

Poslední tři stopy „Набранный номер: 976“ („Dialed Number 976“), „Шаг навстречу судьбе“ („Step Towards Destiny“) a „В катакомбы по винтовой лестнице“ („Down Spiral Staircase into Catacombs“) slouží jako ukázka z tehdy nadcházející dlouhohrající desky „Порождение ночи“, která nakonec vyšla v prosinci 2018 u Hvedrungrsmil Records (já vím, že mám zpoždění jak prase, nezlobte se).

Zmiňované tři songy spolu nesouvisí jen umístěním v diskografii. Dohromady tvoří ucelený příběh inspirovaný dílem anglického spisovatele Clivea Barkera. Nejsilnější z nich mi jednoznačně přijde ta poslední, „В катакомбы по винтовой лестнице“, protože ta se jako jediná nechá trochu srovnat s předešlými tracky z neřadových počinů (i když kvalit těch nejlepších také nedosahuje). „Шаг навстречу судьбе“ je oukej a může se pochlubit trochu agresivnějším feelingem. „Набранный номер: 976“ mě příliš nezaujala a její telefonické vytáčení u konce mě postupně začalo trochu prudit.

„Unpronounceable“ jako celek nabízí slušný průřez tvorbou ﻗﺎﻣﺖ ﺍﻟﺳﺎﻋﺔ. Ukazuje, že Rusové jsou schopni vytvořit dech beroucí experimentální opusy, používat orientální prvky i vyndat nějaký ten tradičnější industrial. Pokud jste se s nimi doposud nesetkali, mohlo by „Unpronounceable“ posloužit jako vhodný startovací bod, protože důkaz o tom, že ﻗﺎﻣﺖ ﺍﻟﺳﺎﻋﺔ za poslech stojí, podává bez zaváhání.