Země: Česká republika Žánr: metal Datum vydání: 1.12.2013 Label: MetalGate Records Tracklist: 01. Calm Between the Storms 02. Doom Live 03. The Hike 04. Involved 05. The Hike II 06. The Grief 07. Dark Side of Conscience 08. For Jana 09. Thin Patience 10. Watchdogs Hodnocení: H. – 7/10 Ježura – 7,5/10 Průměrné hodnocení: 7,25/10 Odkazy: web / facebook / bandzone K recenzi poskytl: Metal Promotions

Six Degrees of Separation už dávno nepatří mezi nějaké mladé nebo nadějné skupiny, právě naopak – dnes už se řadí mezi stálice a jistoty českého metalového koloritu. Po minulé anabázi v podobě desky “Of Us” z roku 2010, kterou si kapela vydala sama na vlastní značce Triotus Production, se Six Degrees of Separation v loňském roce opět vrátili po klasický label (v tomto případě Metalgate Records), s jehož pomocí v prosinci vydali svou pátou oficiální desku s názvem “The Hike & Other Laments”…

Žádná velká překvapení se v případě novinky nekonají, vlastně by se dalo celkem bez problémů říct, že jestli jste měli někdy v minulosti tu čest s nějakou nahrávkou Six Degrees of Separation, pak vás “The Hike & Other Laments” asi jen těžko nějak zvlášť překvapí nebo šokuje. Skupina si na albu plus mínus drží svůj již zaběhnutý standard a oproti svým třem předcházejícím deskám se posouvá vlastně jen minimálně, spíše kosmeticky. Ve výsledku se tedy dá tvrdit, že je to v podstatě standardní album Six Degrees of Separation, ale na druhou stranu, standard téhle kapely je na velice dobré úrovni, o tom zase žádná.

Další věc, jež mě v souvislosti s “The Hike & Other Laments” napadá, je něco, co asi žádná skupina neslyší s příliš velkým nadšením, nicméně si nemohu pomoct… jakkoliv je “The Hike & Other Laments” stále povedenou nahrávkou, Six Degrees of Separation mají na kontě už i mnohem lepší desky – mám tím na mysli dvojici “Chain-Driven Sunset” (2007) a především “Triotus, Tricephalus and Tribadism” (2005). Hlavně se druhým jmenovaným albem totiž Six Degrees of Separation sami sobě nastavili tak extrémně vysokou laťku, že už ji asi jen těžko překonají a každý jejich další počin s ním bude srovnáván.

Možná, že až doposud to pro “The Hike & Other Laments” nevyznívá úplně nejlépe a vypadá to, že se jedná prostě o další album v řadě, jež v diskografii skupiny nijak zvlášť nevyčnívá. To je možná do jisté míry i pravda, nicméně je tu pořád jedno obrovské ALE, které jsem zcela záměrně až doposud nezmiňoval, aby to jednou bylo také trochu napínavé pro ty, kdo se s tvorbou kapely doposud nesetkali. Možná, že v rámci tvorby Six Degrees of Separation nová deska zas tak nevyčnívá, jenže tenhle fakt zcela dorovnává to, že tvorba Six Degrees of Separation vyčnívá jako celek nad konkurencí. Tohle je totiž formace, o níž bych se rozhodně nebál tvrdit, že je její zvuk naprosto charakteristický, nezaměnitelný a ano, i originální. Metalovou muziku osobně poslouchám už nějaký ten pátek, ale doposud jsem ještě (ani u nás, ani v zahraničí) nenarazil na skupinu, jež by se svým soundem nějak přibližovala Six Degrees of Separation.

A to je obrovské eso v rukávu… A také je to něco, co lze naopak “The Hike & Other Laments” přičíst jenom k dobru, protože i tahle deska obsahuje charakteristický rukopis Six Degrees of Separation korunovaný specifickým vokálem Doctora. A s touhle originalitou souvisí (a možná, že je to spíš ekvivalence než implikace) také naprostá nezařaditelnost kapely. Možná jste si už všimli, že jsem doposud nezmínil, v jakém žánru se Six Degrees of Separation vlastně pohybují… je to proto, že prostě a jednoduše nevím. Ten jejich metal je natolik svojský, že do nějaké určité stylové škatulky šoupnout nejde… nebo tedy alespoň já jsem doposud neslyšel o žádné, která by sem pasovala. Kupříkladu Encyclopaedia Metallum se vám bude snažit nakecat, že se jedná o thrash metal, ale to je naprosto kardinální hovadina, protože k thrash metalu to má asi tak stejně blízko jako Eva a Vašek ke goregrindu. Jinde jsem tomu zase viděl říkat progressive metal, což už sice s přivřenýma očima není tak totálně mimo jako thrash, ale pořád má to, co Six Degrees of Separation produkují, dost daleko k tomu, co si třeba já osobně pod progresivním metalem představím. Ale to všechno rozhodně není negativum, naopak!

Ačkoliv jsem výše říkal, že je “The Hike & Other Laments” pro Six Degrees of Separation spíše standardem, neznamená to, že by se zde opět neurodilo několik opravdu skvělých a pamětihodných skladeb. Sice tu bohužel není žádný vysloveně fenomenální kus jako třeba nepřekonatelná “Light Hates Me” z “Triotus, Tricephalus and Tribadism”, ale zcela jistě se vyplatí vypíchnout hodně parádní refrény písniček jako “The Hike II” (pro mě osobně asi vrchol alba) nebo “The Grief”, velice povedenou “Doom Live” či parádní “For Jana”, jež svým názvem odkazuje na předcházející “Of Us”.

Jaké tedy “The Hike & Other Laments” vlastně je? Když to tak po sobě čtu, tak si říkám, že to možná není úplně jasné, protože se recenze rozjížděla v trochu střízlivějším duchu, aby se pak zvrhla ve chválení samotného stylu kapely. Abych to tedy uvedl na pravou míru – Six Degrees of Separation rozhodně natočili další velmi povedené album. Sice už ve své diskografii mají i silnější placky, nicméně se stále jedná o skvělou věc v jejich svébytném a jen těžko zaměnitelném stylu. Známka přesně na půl cesty mezi 7 a 7,5…

Další názory:

K objevení skutečnosti, že Six Degrees of Separation patří k top domácím kapelám, mi stačilo jedno setkání naživo. Od té doby už sice uplynul nějaký ten pátek, ale teprve skrze “The Hike & Other Laments” jsem se kapele konečně podíval trochu na zoubek. Dojmy? Je to dobré, sakra dobré. Na té desce je jasně znát, že její autoři nejsou žádní nezkušení nebo naopak vyčpělí nýmandi a kvalita je zde přítomna ve vysokém množství. Přesto to množství ale není zase tak vysoké, jak jsem čekal, a musím tedy souhlasit s kolegou a jeho tvrzením, že Six Degrees of Separation asi mají na kontě lepší desky – navzdory tomu, že jsem žádnou z nich pohříchu neslyšel. Přesto (vida, další souznění názorů) jde ale o podařený materiál, který nabízí celou řadu silných skladeb. Za mě to jsou třeba oba díly skorotitulní “The Hike”, závěrečná “Watchdogs” a klidně ještě pár dalších. Ne, není to zázrak, jen opravdu dobré album, ale ono to ani přes vysoké nároky vlastně ani nevadí. Je totiž příjemné se neustále přesvědčovat, že v naší zemičce pořád umíme dělat zatraceně dobrou muziku a Six Degrees of Separation se svým pátým řadovým albem to na každý pád potvrzují.
Ježura