Země: Česká republika Žánr: black metal / hardcore / crust Datum vydání: březen 2013 Label: DéPéHá Prodakšn Tracklist: 01. Ve stínu vlka 02. Poslední západ 03. Všechny slzy vyschly 04. Zlámaný kosti Hodnocení: H. – 8/10 Stick – 8/10 Průměrné hodnocení: 8/10 Odkazy: bandcamp / bandzone K recenzi poskytl: DéPéHá Prodakšn

Na první pohled to může vypadat, že Vekslan (někdy rovněž psáno jako Vek$laŋ, nicméně “normální” přepis se mně osobně zamlouvá více, tudíž s prominutím budu používat ten) je zcela nová akvizice na domácí scéně, což je technicky vzato pravda, avšak lidi z kapely za nováčky považovat nelze. Ve Vekslan se scházejí hudebníci, kteří působili, resp. působí v kapelách !úl.. a Mörkhimmel. Obzvláště s těmi druhými zmiňovanými, Mörkhimmel, toho mají Vekslan společného poměrně dost – kromě baskytaristy Andyho a zpěváka Slávka totiž navíc sdílejí i velmi podobný styl.

Po tomto tvrzení budou jistě všichni, kteří měli tu čest s deskou “Zloskřivec”, s níž si Mörkhimmel v loňském roce vydobyli poměrně slušnou pozornost na domácí scéně alternativnějšího extrémního metalu, více či méně tušit, jakým směrem se bude ubírat tvorba Vekslan, prezentovaná na minialbu “EPMMXII”. Čtveřice songů staví na black metalovém základě přiostřeném vlivy žánrů jako hardcore, punk nebo třeba v menší míře i crust. Jak známo, tahle kombinace dokáže být pěkně divoká záležitost, což dokazují například Italové The Secret, jejichž loňská řadovka “Agnus Dei” je kurevsky agresivním nářezem – právě v porovnání s nimi se Vekslan prezentují poměrně umírněnější formou, přesto se nedá tvrdit, že by ten jejich black metal s punkovým nábojem neměl říz, ba právě naopak. Čtvrt hodinka muziky na “EPMMXII” má rozhodně koule, o tom není sporu, dýchá z ní až sympatická špinavost a upřímnost, což je rozhodně super. Hudební nálož navíc místy prořízne skvělá kytarová melodie, jež výslednou podobu opravdu příjemně oživuje – z tohoto ohledu bych vyzdvihnul zejména pasáže ve třech čtvrtinách songu “Poslední západ” a v polovině válu “Všechny slzy vyschly”. Konkrétně tu druhou zmiňovanou bych – kdyby na to mělo dojít – asi volil jako nejlepší z “EPMMXII”, ale jinak jsou vážně dobré všechny čtyři. Už jen z toho je asi jasné, že tím pádem nemá počin na tak krátké ploše sebemenší šanci nudit, i když ho člověk sjede třeba i dvakrát za sebou, což v mém případě bylo takřka pravidlem.

Co jsem tak viděl některé prvotní ohlasy na “EPMMXII”, všiml jsem si, že někomu docela vadí Slávkův afektovaný vokál, nicméně zcela zjevně je to takhle “zprasené” naprosto záměrně, mně osobně to vůbec nevadí – špinavý řev se ke špinavé muzice hodí jak pověstná prdel na ještě pověstnější hrnec. Pokud k tomu navíc připočteme zvuk, který je i přes neustále omílanou špinavost stále velmi dobře čitelný, nic nebrání v tom, aby si člověk nahrávku parádně užil, až je skoro škoda, že to má jen 14 minut a pár vteřin navrch. Z tohoto pohledu trochu zamrzí, že si na nosič nenašla cestu poslední skladba “Bezejmenné smrt nehledá”, která byla v příslušné nahrávací seanci zaznamenána (což bylo už v loňském roce – předpokládám, že právě proto se taky počin jmenuje “EPMMXII”, čili “EP2012”) – ta totiž však vyšla na kompilaci od Damage Done Records. Sice se dá bez problému poslechnout na Bandzone kapely, ale ze svého pohledu posluchače bych víc ocenil to mít všechno pohromadě na jednom disku, zvlášť když se “Bezejmenné smrt nehledá” svou kvalitou od přítomné čtveřice neliší…

Jistě by stály za zmínku ještě technické parametry, protože “EPMMXII” vyšlo jako velmi jednoduše řešený nosič – pálené CDčko s velmi úsporným obalem. Čistě ze svého osobního pohledu bych dal přece jen přednost profi CD s pořádným bookletem, ale podle všeho zde byl evidentní záměr udělat počin v co nejvíce UG stylu, proti čemuž se nedá nic namítat. Navíc docela brutální limitace 66 kusů z “EPMMXII” dělá slušnou raritku, takže nakonec proč ne.

Celkově je prvotina Vekslan možná až překvapivě dobrá, a když o tom přemýšlím tak v přímém srovnání (doslova se to nabízí) se spřízněnými Mörkhimmel a jejich tolik ceněnou loňskou řadovkou “Zloskřivec” bych nakonec asi zvednul ruku spíše ve prospěch Vekslan a “EPMMXII”. Ačkoliv to nejspíš bude znít jako klišé, jedná se o velice dobrý příslib do budoucna, jelikož potenciál je v tom zcela zjevně hodně velký. Zbývá tedy už jen doufat, že na případném dalším počinu (snad již dlouhohrajícím), že to bude minimálně stejně kvalitní jako v případě “EPMMXII”.

Další názory:

Ty vole, tak zpěvák Slávek mě oslovil už v kapele Mörkhimmel, která zněla velice dobře, ale to, co se odehrává na novinkovém EP kapely Vekslan, to je skutečně super materiál. Někdy mám pocit, že takový mix crust/HC a black metalu dokáže vyplodit snad jen česká kapela. Z mého pohledu to zní docela neotřele, zní to nasraně a má to koule. Jen ten vyblitý Slávkův chropot někdy zní spíš legračně než hrozivě, ale to je asi na pohledu každého.
Stick