 |
| Země: Belgie Žánr: black metal Datum vydání: 22.3.2010 Label: Regain Records Tracklist: Hodnocení: 6/10 Odkazy:
|
Blasfemická sebranka Enthroned z Belgie je asi tím největším vývozcem surového černého kovu ze své domoviny (nebojte se, na Ancient Rites jsem nezapomněl, jen je podle mě zavádějící je považovat za čistý black metal). I když už se v současnosti v řadách této chásky nenachází jediný původní člen, Enthroned se po celých 17 let své existence drží svého kopyta satanic black metalu jako klíště.
Přestože nepopírám, že Enthroned na svém kontě mají pár opravdu povedených nahrávek, za nějakou black metalovou elitu bych je neoznačoval ani v nejmenším. Muzika to není špatná, to jistě ne, je to klasický rouhačský black metal každým coulem s vražedným tempem, dštící síru na všechny strany. Brutální dvoukopáková kulometná salva se prolíná s nepostradatelným krákorákem za vydatné podpory zabijáckých riffů, občas samozřejmě přijde ke slovu i nějaké to lehké zpomalení či dokonce temný chorál na zahuštění atmosféry před další bouří. Ano, přesně takové je i „Pentagrammaton“, a pokud tohle někomu stačí k absolutnímu štěstí, nechť si k výslednému hodnocení přičte jeden bodík navíc.
Já osobně však musím konstatovat, ačkoliv jsem milovníkem všeho black metalem zapáchajícího, že se mi tvorba Enthroned s narůstajícím počtem desek začíná trošičku zajídat a jejich nahrávky mi čím dál tím víc splývají mezi sebou. Enthroned na svět rozhodně nevyvrhli špatné album… jenže ani nějak extra výrazné album. Je to v pohodě, dobře se to poslouchá, to ano, ale upřímně, když chytnu slinu na nějaký pořádný blackmetalový nářez (a to se zrovna mně stává celkem často), zalovím v jiných vodách. Poslechem „Pentagrammaton“ nic neztratíte a například jako kulisa k nějaké jiné činnosti poslouží opravdu dobře, ale jak říkám, když budu chtít hudbu opravdu poslouchat a budu chtít mít co poslouchat, půjdu o dům dál na jinou adresu a na zvonek Enthroned zazvoním, až budu zase potřebovat u něčeho relativně „pohodového“ vypnout.
Pokud bych měl vyzdvihnout nějaké konkrétní songy, tak určitě doporučím ty ze středu nahrávky, který je jistojistě tou nejsilnější částí desky. „Ornament of Grace“ zaujme především povedeným závěrem. „Magnvs princeps leopardi“ já osobně pasuji na jedničku této kolekce, výborné sbory v pozadí holt dělají svoje. Titulní věc „Pentagrammaton“ má zase super sólo a následující „Nehas’t“ super refrén. Oproti tomu začátek desky je spíše nevýrazný a konec až moc nasáklý thrashem (například taková „Unconscious Minds“ jako by na tuhle nahrávku ani nepatřila).
Celkově se jedná o bezproblémové blackmetalové album, které rozhodně nemá šanci urazit. To je však na dnešní přeplněné scéně už možná trochu málo. Jestli je pravověrná blackmetalová jízda spíše standardních kvalit pro vaše sluchovody tím pravým, se už ale musíte rozhodnout sami. Jak již bylo řečeno výše, za zkoušku nic nedáte, žaludeční potíže to určitě nezpůsobí, a ať už “Pentagrammaton” u vás dopadne jakkoliv, párkrát otočit se to dá bez problémů. Za mě slabší šestka, ale nebudu vám kecat, chvilku jsem přemýšlel i o pětce.
P. S. Plusové body však kapela musí dostat za (a nutno zmínit, že to je u Enthroned zvykem) hodně dobrý obal a grafiku.
