Archiv štítku: Garden of Hesperides

Garden of Hesperides – Forest Journey Pt.III – Final Moments

Garden of Hesperides - Forest Journey Pt.III - Final Moments

Země: USA
Žánr: atmospheric black metal
Datum vydání: 29.4.2018
Label: Bloody Mountain Records

Tracklist:
01. Alone in the Woods
02. The Still Silence
03. Into the High Meadow
04. Where the Mountains Begin
05. The Tallest Point Beneath the Clouds
06. Final Moments

Hrací doba: 32:21

Odkazy:

K recenzi poskytl:
Against PR

Se zámořským jednočlenným projektem Garden of Hesperides jsem se už kdysi setkal. Poprvé jsem si jej všimnul v roce 2014, kdy vyšla jeho debutová deska „The Frozen Garden of the Hesperides“. Nemůžu tvrdit, že bych si to album nějak podrobně pamatoval. Mám určité povědomí o tom, že se jednalo o atmosférický ambientní black metal burzumovského typu a že to nakonec bylo relativně fajn, i když o žádný velký zázrak se samozřejmě nejednalo.

Rozhodně ale vím, že mě „The Frozen Garden of the Hesperides“ nedokázalo zaujmout natolik, abych netrpělivě číhal na další nahrávky a abych podrobněji sledoval jeho další kroky. Tím pádem mi trochu uniklo, že ještě v tom samém roce pod hlavičkou Garden of Hesperides vyšla další dvě minialba „Forest Journey …and the Cloven Echo“ a „Forest Journey Pt.II …the Fallen from Winds“, která jsou zřejmě, jak jejich názvy napovídají, nějakým způsobem provázána.

Stejně tak mi uniklo, že v mezičase došlo k „deanonymizaci“ Garden of Hesperides. Zatímco dříve nešlo o člověku, jenž za projektem stojí, najít žádné informace, dnes už není problém dohledat, že se jedná o kapelu Lorda Sxuperiona známého z formací jako Sxuperion, Valdur nebo Weverin a mimo jiné také majitele Bloody Mountain Records. Nejspíš nebude náhoda, že právě na téhle značce vycházejí i nahrávky Garden of Hesperides.

Jak již padlo, rok 2014 znamenal pro Garden of Hesperides vydání hned tří počinů. V následujících letech se nicméně projekt odmlčel a až letos na jaře přišel s další nahrávkou, která evidentně navazuje na dvojici starších minialb. Novinka se totiž jmenuje „Forest Journey Pt.III – Final Moments“. Ta návaznost už je jen z názvu evidentní. Porce muziky je ovšem vyšší oproti dvacetiminutové „jedničce“ a čtrnáctiminutové „dvojce“. Třetí část cyklu „Forest Journey“ totiž přesahuje půlhodiny hracího času a pro srovnání můžeme uvést, že je jen o cca pět a půl minuty kratší než doposud jediná dlouhohrající deska „The Frozen Garden of the Hesperides“.

Po hudební stránce mě „Forest Journey Pt.III – Final Moments“ vlastně nijak nepřekvapilo. Jak už jsem se přiznal výše, muziku Garden of Hesperides jsem naposledy slyšel v roce 2014, nicméně novinka zní vesměs tak, jak jsem dle mlhavých vzpomínek očekával. Jedná se tedy o pomalejší atmosférický black metal s ambientními vlivy a celkovým laděním do přírodních nálad.

Jistě si řeknete – klasika, tohle už tady bylo mockrát. A vlastně máte naprostou pravdu, poněvadž Garden of Hesperides nelze považovat za nějakou zásadní záležitost, která by vám neměla proklouznout mezi prsty. Na druhou stranu si dovolím tvrdit, že pokud máte podobné atmo-věci v oblibě, pak poslechem „Forest Journey Pt.III – Final Moments“ neprohloupíte. Poslouchá se to totiž moc fajn a v jistých momentech se skutečně daří tvořit vydařenou atmosféru.

V tomto ohledu mám na mysli především skladby „The Still Silence“ a „Where the Mountains Begin“, přičemž tu první jmenovanou bych s klidem označil za vrchol celého EP. „The Tallest Point Beneath the Clouds“ se od zbytku počinu odlišuje výraznější melodikou a dynamičtějším vývojem, ale taky to není špatně. „Alone in the Woods“ a „Into the High Meadow“ jsou vesměs oukej, ale lepší momenty nabízejí už jen lokálně, v případě druhé zmiňované kupříkladu hned na začátku. Jedinou vyloženě zbytečnou položkou alba je pro mě finální ambientní osmiminutovka „Final Moments“, jíž by slušelo výrazné zkrácení. Ideálně tak o polovinu nebo ještě více.

Kecat vám nebudu, „Forest Journey Pt.III – Final Moments“ není žádný skrytý poklad. Je to taková nenápadná nahrávka, která má svoje nenápadné kouzlo, vlastně se mi to docela líbí, ale na rovinu říkám, že se po tom nemusíte pídit. Určeno jen příznivcům daného druhu black metalu, jinak se na to klidně vyprdněte.


Garden of Hesperides – The Frozen Garden of the Hesperides

Garden of Hesperides - The Frozen Garden of the Hesperides
Země: USA
Žánr: atmospheric black metal
Datum vydání: 10.1.2014
Label: Bloody Mountain Records

Hodnocení: 6,5/10

Odkazy:

Chtělo by se říct, že provařenější koncept už si zámořské uskupení Garden of Hesperides snad zvolit ani nemohlo. Považte sami – black metal, který se snaží nastolit hypnotickou atmosféru za pomoci dlouhých monotónních ploch a lehkého ambientního vyťukávání. A aby toho náhodou nebylo málo, přidejte k tomu, že se jedná o projekt jednočlenný a že onen jediný člen se snaží zůstat v co největší anonymitě (dokonce ani není známo, z jaké části Spojených států amerických pochází).

Tohle všechno je něco, co jsme všichni již mnohokráte viděli a slyšeli a asi všichni od každého dalšího takového alba nejspíš čekáme, že na ten třistapadesátý pokus už to bude nuda – a to jsem očekával i já od počinu s názvem “The Frozen Garden of the Hesperides”. Jenže jakkoliv se to může zdát nepravděpodobné, vlastně mě Garden of Hesperides na svém dlouhohrajícím debutu všem předpokladům navzdory baví. Ta nahrávka fakt nenabízí nic jiného než to, co již padlo v prvním odstavci – je tu monotónní kytarová stěna, sotva znatelný vokál působící spíš jako další instrument, sem tam z této masy vykoukne minimalistické klávesové (klavírní?) ťukání a výjimečně i kytarové melodie. Jenže on i takhle obehraný recept pořád funguje…

Páteř “The Frozen Garden of the Hesperides” tvoří první tři dlouhé skladby, jež všechny přesahují hranici deseti minut. Každá z nich sice staví na výše popsaném receptu a všechny tři jsou dobré, ale o malý kousek u mě vede ta třetí – “The Open Woods of Eternity”. Zejména její finále je výtečné, ačkoliv se v něm přesně v duchu minimalismu neodehrává nic výrazně odlišného od předchozích minut písně. Závěrečná šestiminutovka “Melted” už pak nic moc neřeší a na předchozí tři songy nemá, ale špatná také není.

Nevím, jestli to nebude tím, že já osobně mám pro takovéhle záležitosti poměrně slabost, ale je to tak – “The Frozen Garden of the Hesperides” mě upřímně baví. A v to jsem popravdě řečeno ani nedoufal, když jsem si tu placku pouštěl poprvé.