Archiv štítku: God Defamer

God Defamer

God Defamer - Heavenly Hell
Země: Slovensko
Žánr: death metal

Otázky: Ježura, H.
Odpovědi: René Blahušiak
Počet otázek: 18

Odkazy:
facebook / bandzone

Před časem se tu objevila recenze na počin “Damned” od slovenských Dementor, která byla později doplněna i rozhovorem, v jehož rámci přišla řeč také na kapelu God Defamer, současné působiště Reného Blahušiaka, dlouholetého tahouna Dementor. Na oba články pak navázala taktéž recenze na debut God Defamer, “Heavenly Hell”. Aby bylo téma definitivně uzavřeno, hodili jsme řeč i se samotným Reném. Záměrně jsme mu kladli některé otázky analogicky k tomu, na co odpovídal už Rasťo z Dementor, tudíž máte k dispozici pěkné srovnání hned dvou názorů. Došlo ovšem samozřejmě i na témata, týkající se čistě God Defamer…


Ahoj, René! Než se pustíme do probírání ohledně záležitostí okolo God Defamer a stále ještě aktuální nahrávky “Heavenly Hell”, chtěl bych se nejdříve trochu povrtat v historii, pokud ti to nevadí. Tou historií mám samozřejmě na mysli především Dementor, s nimiž bylo tvé jméno spjato po dlouhé roky. Pokud správně počítám, Dementor za dobu tvého působení vydali celkem pět velkých desek, vydávali u velké zahraniční firmy, odehráli koncerty po celé Evropě… když se na to nyní s odstupem a nezaujatě (alespoň předpokládám, když zde už nějaký pátek nehraješ) podíváš, kdy podle tebe byla kapela na tom nejvyšším vrcholu? Co považuješ za největší úspěch Dementor?

Ahoj. V pohode, môžeme sa trochu povŕtať v dávnej minulosti. Čo sa týka Dementor, myslím si, že ten maximálny vrchol bol v období spolupráce s Osmose Productions. Pri “Enslave the Weak” sme mali dobrú zostavu. A aj keď sa v tom období udiali veľké personálne zmeny, dokázali sme to prekonať a plynulo pokračovať k albumu “God Defamer”. Pre nahranie tohto materiálu sme dostali maximálnu podporu labelu, k dispozícii Stage 1 štúdio a turné so Suffocation. Po tomto albume sa to postupne začalo kaziť. Osmose nám nepredĺžil zmluvu, čo spolu s ďalšími aspektmi, aspoň u mňa mierne znížilo motiváciu. V podstate som už aj spomenul najväčšie úspechy. Boli to kontrakt s Osmose, turné so Suffocation.

Svého času byla skupina opravdu hodně rozjetá, viz zmiňovaná smlouva a spousta akcí v zahraničí. Dalo by se říct, že jste měli nakročeno opravdu vysoko… Proč to nakonec podle tebe nevyšlo a onen poslední krok k tomu, aby se Dementor stali profesionální kapelou, nebyl učiněn? Nechtěli jste? Souhra nešťastných náhod? Nebo to trochu přeháním a tak žhavé to zas nebylo?

Ako som povedal. V prvom rade bol problém v tom, že sme prišli v dôležitom momente o silný vietor v plachtách, keď nám Osmose nepredĺžil zmluvu. Ja som celý ten čas, keď som bol v skupine veril, že sa nám podarí presadiť a snažil som sa tomu podriaďovať skoro všetko. Žiaľ, nie vždy som mal pocit, že aj ostatným členom kapely ide o to isté. Postupne som si začal uvedomovať, že ma hudba neuživí a začal som si budovať kariéru v civilnom živote. To zapríčinilo, že už som sa nedokázal venovať propagácii tak ako kedysi. Keďže nikto iný to za mňa nechcel, alebo nevedel robiť, celkom som na to rezignoval a odsunul hudobnú kariéru na bočnú koľaj, kde jazdia vlaky s nápisom “beautiful hobby”. Nemyslím si, že to bolo o nešťastných náhodách. Bolo to hlavne o nedostatku spoločnej túžby a snahy presadiť sa ako kapela. Nebola u nás tá potrebná tímová práca a entuziazmus ako v podobných kapelách, ktoré si to naozaj vydreli ako Behemoth, Krisiun, ale aj Krabathor. O tomto by sa dalo hovoriť ďalšiu hodinu, ale na to tu asi nie je priestor.

Co bys nám pověděl o epizodě s francouzskými Osmose Productions? Málokteré formaci ze Slovenska nebo České republiky se podaří dostat se k takovému labelu… jak se to tenkrát podařilo vám? Co pro vás podpis smlouvy znamenal a co jste si od celé spolupráce slibovali? Francouzi údajně nebyli příliš spokojení s výsledkem prvního alba “Enslave the Weak” – v čem přesně byl tenkrát problém? Nedávno jsme dělali rozhovor i s tvým bývalým kolegou z Dementor, Rasťou, který nám řekl, že z další nahrávky “God Defamer” byli Osmose naopak nadšení. Proč tedy nedošlo k prodloužení kontraktu na další desky?

Ten kontrakt nás mal posunúť ďalej. Nie len, že sme získali super podporu a maximálne možnú propagáciu nášho mena, ale podpisom u tohto labelu stúplo aj naše sebavedomie na scéne. Na druhej strane boli na nás kladené väčšie očakávania. “Enslave the Weak” bol hudobne OK, akurát bol problém v mixáži a celkovom sounde nahrávky. Osmose očakavali niečo v surovom duchu “The Art of Blasphemy”. Takýto materiál sme im nedodali a preto sme v období po “Enslave” nedostali ani možnosť vybehnúť na turné s nejakou “major” kapelou. Toto nás samých priviedlo k rozhodnutiu, že so štúdiom Pro Art definitívne končíme a musím všetko vsadiť na istotu. Osmose nám v tom maximálne podporili. Napriek tomu, že nám odporúčali pre ďalší opus nejaké francúzske štúdio, nemali problém zaplatiť nám nahrávanie v Stage 1, kde sa nám nakoniec podarilo nahrať zvukovo náš najsilnejší album. Takže do Francúzska sa vrátila spokojnosť, bola ochota nás podporiť, viď turné so Suffo. Žiaľ, album sa nepredával podľa očakávaní ani napriek naozaj výrazne silnejšej podpore ako dostal “Enslave”. Takže ako každý podnikateľ zavrie prevádzku, ktorá neprosperuje, tak aj Dementoru sa zavreli dvere k ďalšej podpore. Ale v tom čase sme neboli jediní. Osmose sa zbavovali viacerých kapiel, ktoré sa predávali pod očakávania firmy.

God Defamer

Před anabází s Osmose Productions Dementor na jedno album zakotvili ještě ve Španělsku – “The Art of Blasphemy” vyšlo u místních Qabalah Records, což je nepříliš známá firma, v dnešní době již navíc dávno nefungující. Jak došlo k této spolupráci a jak bys počínání jihoevropanů zhodnotil? Šlo o dobrou firmu, nebo se jednalo o přešlap? Ptám se, jelikož u nich vyšlo jen jedno album Dementor a ani celkově toho tito Španělé příliš nevydali…

Nešlo ani tak o Qabalah, ale o to, že oni boli sublabelom Repulse Records. To bola jedna z firiem, ktorá v tom čase na scéne znamenala veľa. Nakoniec už nefunguje ani Repulse, čo ste si asi všimli. Aj keď Qabalah celkom nedodržali zmluvu a zostali nám dlžiť, beriem túto fázu ako nevyhnutnú k tomu, aby sme sa posunuli ďalej. Bol to prvý veľký krok z lokálnej scény na globálnu. Qabalah robili distribúciu cez sieť Repulse, čo dávalo záruku, že sa náš album dostane aj do veľmi vzdialených kútov sveta. A nakoniec, ak by “The Art of Blasphemy” nevyšlo u tejto firmy, ale niekde na Slovensku, asi by sme nedostali ani ponuku z Osmose. Všetko je to pekne previazené.

Když už se hrabeme v tématu labelů, tak bych si dovolil malou odbočku k God Defamer. Vaši muziku aktuálně zaštiťují slovenští Gothoom Productions, u nichž mi přijde, že je o jejich činnosti poslední dobou čím dál tím více slyšet, mimoto pod sebou mají několik dalších opravdu zajímavých skupin jako Cales nebo Galadriel. Jak jste spokojeni s jejich prací pro “Heavenly Hell”?

Gothoom je pre nás ideálnym labelom. Ich meno a práca rastie. Čím viac známych kapiel si podchytia, tým viac sa dostanú do povedomia ľudí na scéne. Myslím, že Cales bol fajn úlovok :-) Radi by sme našu spoluprácu predĺžili minimálne na jeden ďalší album.

Nyní jedno téma, které se v souvislosti s Dementor řeší neustále – tvůj odchod. Nejdřív tam tuším byl odchod, poté zase návrat, poté zase další, tentokrát již definitivní odchod… co tě tedy vedlo v roce 2006 ze skupiny odejít, proč ses do ní následně vrátil a proč jsi pak zase odešel?

Prvý odchod bol dobrovoľný. Bolo to myslím okolo roku 2004/2005 keď sa u mňa zmenila situácia v rodine. Narodila sa nám dcérka Nikolka a pracovne som bol dosť vyťažený častým cestovaním do zahraničia. Ako som už spomínal, nejaký prirodzený, silný náhradník, čo by za mňa zobral propagáciu proste v kapele neexistoval. Tak som si povedal, že to radšej zabalím, ako by som mal s kapelou upadnúť do hlbokého podzemia. Dementor pokračoval ďalej, čo bolo celkom fajn. V roku 2007 som sa kvôli práci presťahoval do Ružomberka. Jednak som bol bližšie kapele ale tiež som mal iný charakter práce, kde už nebolo takmer žiadne cestovanie. Vytvoril sa mi časový priestor, tak som sa s Rasťom dohodol, že sa do kapely vrátim ako koncertný gitarista. Nemal som záujem plne zapadnúť do toho istého kolotoča ako kedysi. Nemal som v úmysle ani tvoriť, ani pre kapelu vyjednávať koncerty alebo robiť rozhovory. Odohral som par koncertov. Keď prišlo do hry turné po Európe, povedal som, že do toho za takých podmienok nejdem. Už nie som vo veku a stave, že by som túžil jazdiť v namačkanej dodávke, večer hrať 2000 km od domova pre 40 a menej ľudí a po koncerte sa opiť aby som prežil noc v sediacej polohe na sedačke dodávky. Napriek tomu, že sme sa s Rasťom dohodli, že budem “ich chlapec” na lokálne, víkendové akcie, nakoniec ma z kapely vydrbali bez akejkoľvek informácie. Takže ma skôr odišli, ako som odišiel sám.

Teď trochu jedovatá otázečka… Rasťo nám říkal, že hlavním důvodem tvého odchodu byla tvá časová zaneprázdněnost. Po opuštění Dementor jsi pak založil God Defamer, čili se přímo nabízí se zeptat, jak je to možné, že na Dementor čas nebyl a na God Defamer je? Napadá mne snad jen to, že jsou God Defamer méně časově nároční… Pokud se mělo jednat o přílišnou časovou náročnost, jak s tím souvisí následující větička na Bandzone profilu God Defamer: “Kvôli komunikačným skratom a iným očividným nedostatkom sa René rozhodol ísť svojou vlastnou cestou a zakladá kompletne novú kapelu.”?

To je zámoteček, čo? :-) OK, takže už vieš ako som sa k hudbe vrátil a ako ma odišli. Ten odchod je komunikačný skrat o ktorom som skladal básne pri tvorení biografie God Defamer. Nikomu som sa s tým ešte nezdôveril, ale poviem ti to. :-) V čase keď ma vyhodili som opäť cítil, že sa mi do žíl vliala túžba hrať. Chcel som dokázať, že mám ešte čo povedať a tak som sa poohliadol po scéne a obklopil sa šikovnými ľuďmi. God Defamer som nezakladal s úmyslom, že si raz za mesiac zajammujeme v garáži. Je to plnohodnotná kapela, ktorej som sa rozhodol venovať. Čas som si teda nejakým spôsobom vyhradil. Na druhej strane ma do plného nasadenia nepúšťa to, že mám rodinu a tiež som zase zmenil prácu. Každopádne verím, že sa nám podarí úspešne dopracovať k novému albumu a že trochu zoptimalizujem prácu. Firma v ktorej pracujem totižto sídli v Košisiach, pričom väčšina GD muzikantov je na západnom Slovensku (Bratislava, Nitra, Trnava). Je však predpoklad, že sa presídlime do Bratislavy, čo by mi mohlo trochu rozviazať ruky.

Pojďme se už však konečně věnovat God Defamer. Už na albu “God Defamer” od Dementor mi přišlo, že tam byly znát postupy, jaké nyní používáš na “Heavenly Hell”, byť to tenkrát nebylo v takové míře. Tuším správně, že jsi pod hlavičkou God Defamer mohl naplno rozvinout nápady, které by se do repertoáru Dementor příliš nehodily? Nebo ta rozdílnost mezi současnými Dementor a God Defamer plyne i z toho, že máš kolem sebe jiné spoluhráče? Nepřispělo i tohle všechno jistou měrou k tvému odchodu z Dementor? K tomu bych přidal ještě jednu další menší otázku – sleduješ tvorbu Dementor i po opuštění kapely? Pokud ano, jak se ti třeba líbí poslední deska “Damned”?

Myslím, že si to tak nejako vyjadril už aj v tej otázke. Ale pekne po poriadku. V Dementor som mohol použiť a publikovať akýkoľvek nápad. Nikto ma nijako neobmedzoval a ani nebolo treba. Keď sme zakladali God Defamer mysleli sme si, že sa budeme pohybovať niekde na pomedzí rýchleho a brutálneho death metalu. To reflektuje skladba “The Holiest One”, ktorá je jedna z mojich 2 príspevkov na album “Heavenly Hell”. Je to jediná skladba, o ktorej sa dá povedať, že nesie prvky mojej tvorby v Dementor. Dôležité je, že ja osobne už k brutálnemu death metalu neinklinujem. Začínajú ma baviť viac melodické kapely. Alex, ktorý sa k nám pripojil má prsty ovplyvnené progresívnymi kapelami a ma široký žánrový rozhľad. On je najväčším tvorcom God Defamer. Keď prišiel so skladbou “Heavenly Hell”, povedali sme si: “Wow, páni, prečo nie? Skúsme hrať viac technicky a pritom aj melodickejšie.” Na to prišla moja odpoveď v podobe “Organization of Fear”. To už bolo niečo čo som v živote pre Dementor nezložil a ani by som to bez vplyvu God Defamer nevytvoril. Následne Alex priniesol geniálne veci ako “Murders from the Past”, “Another Day, Another Death” alebo “Relibitch”. To sú veci, ktoré sa mne absolútne páčia a ktoré sa nedajú porovnať s Dementor a ani s inou death metalovou kapelou. Tiež si myslím, že God Defamer je ťažko zaškatuľkovateľná kapela v rámci death metalu. A v podobnom duchu sa bude niesť aj nový album GD. Som rád, že mám možnosť vyvíjať sa ako gitarista v rámci GD. Posunul som sa aj hráčsky a to by som bez odchodu z Dementor nikdy nedokázal. Takže ti ďakujem Rasťo za tú ranu z milosti :-) Dementor sledujem len marginálne. Informácie o nich mám buď priamo od Rasťa, alebo od Deathera, s ktorými som v kontakte. Posledný krát som si pustil kompletný album Dementor asi v roku 2005.

Když už padla zmínka o tvých současných spoluhráčích, jak jste se vlastně dali dohromady? Je slovenská scéna natolik propojená, že jste o sobě navzájem věděli a byla to jen otázka domluvy, nebo muselo dojít na konkurzy?

Scéna je podľa mňa dosť prepojená, ale to platí v prípade ľudí, ktorí sa na nej aktívnejšie pohybujú. Napríklad Alex pozná asi každého kto hrá v kapele alebo píše pre periodiká. To nie je môj prípad, takže som skôr išiel po ľuďoch, ktorých som mal v obzore. Ako prvého som potreboval kvalitného bubeníka. S Rudym som si začal písať už dávnejšie pred založením GD. Vedel som, že je voľný a lačný po hraní v kapele. Po tom poslednom odchode z Dementor som ho okamžite kontaktoval a dohodol sa s ním, že to spoločne roztočíme. Dali sme dokopy prvé 2 skladby a keď sme zistili, že by to mohlo klapať rozhliadli sme sa po ďalších kolegoch. Spevák! Jedným z kandidátov bol Jaro Kyselica, môj bojovník z Dementor z rokov 1991 až 1994. Vedeli sme, že je voľný a že dokáže viac ako death metalový growling. Jaro súhlasí a vstupuje! Gitarista. Začínam komunikovať s Alexom, spolubojovníkom z rokov 2003 – 2004. Možnosť pripojiť sa k nám sa mu celkom pozdáva, keďže jeho Cortribe je v ruinách. Po prvej skúške sme sa dohodli. Basáka sme našli na nete. Rudy komunikoval s Majom, ktorý za sebou nemá hudobnú minulosť, ale chce pridať ruku k dielu. Konkurzy sme neriešili. Vsadili sme na osvedčené referencie. Pre informáciu musím uviesť, že Jara po nahraní proma 2009 nahradil Peter Hija. V kapele už tiež nie je Rudy, ktorého na konci 2011 nahradil Miro Raučina.

God Defamer

Na Slovensku se jistě vyskytuje nejedna velice zajímavá a hudebně kvalitní kapela, a to nejen v death metalovém ranku, kam patří God Defamer i Dementor. Sleduješ nějak více domácí scénu? Zaujala tě třeba nějaká nahrávka v poslední době? Já osobně jsem zjistil, že nejeden český fanoušek slovenskou scénu v podstatě nezná – které kapely bys někomu takovému ty osobně doporučil?

Ja si stále veľmi vážim Depresy. Sú profíci a dobrí muzikanti napriek tomu, že už to asi netlačia hlavou proti múru. Na Slovensku sú aj ďalšie kapely, ktoré sa mi páčia ako Rust2Dust, Brainscan, Unmourned, Disconsolate, Empyrion, My Choice sú poprdeli, ale gule majú aj Kamorthon alebo Meredith. Plus niekoľko ďalších spolkov.

Album “Heavenly Hell” jste nahrávali u Rolanda Grapowa, a pokud si mohu dovolit hodnotit, výsledek je vynikající. Bylo od začátku jasné, u koho chcete nahrávat, nebo jste uvažovali o nějakých jiných studiích? Jsi s výsledkem plně spokojený, nebo na poli produkce stále vidíš prostor pro zlepšení?

Mali sme niekoľko alternatív a na druhej strane aj obmedzený budget. Rolanda sme chceli, pretože sa nám páčila produkcia X-Core “In Hell”. Dôležité bolo, či sa budeme vedieť dohodnúť na cene. Keďže Roland je veľmi flexibilný, navrhol systém práce, ktorý by reflektoval náš rozpočet a tak sme sa nakoniec radi dohodli. Výsledok je veľmi dobrý, aj keď vždy nájdeš niečo čo by si urobil inak. Jediný problém tu asi bol vtom, že Roland príliš nesleduje a netočí podobne extrémne kapely. Ale zázemie a vybavenie má skvelé. Viem si predstaviť nahrávať s ním aj ďalší album. Priestor na zlepšenie vidím a budem ho mať na pamäti :-)

Ke skladbě “Another Day, Another Death” vznikl klip, který si co do profesionality zpracování nezadá se západní produkcí. Ostatně snad všechno, co se vztahuje k “Heavenly Hell” vykazuje vysokou úroveň profesionality… Jsi vážně takový perfekcionista, nebo vás k takovému výsledku dostrkali lidé z Gothoom Productions?

Nie je to len o mne. Podobné estetické vnímanie majú všetci v tomto reťazci od nášho kameramana a režiséra Ivana Džugana po PetraGothoom. Keď hovoríme o klipoch, celkom vydarený bol už aj ten k “Organization of Fear”, ktorý je nahraný na podklade proma 2009 a ešte s Jarom pri mikrofóne. “Heavenly Hell” sme chceli poňať viac svojsky aj keď sme čerpali nejaké námety na spracovanie z iných klipov. Viď tá žiarovka do ktorej spieva Peter. Predpokladám, že vieš, odkiaľ sme to vykuchali. :-)

God Defamer

Když jsi ještě fungoval v Dementor, krom kytary ses staral také o vokály. Proč ses tohoto postu v rámci God Defamer zřekl?

Chrochtanie v Dementor sa pre mňa ukázalo ako nevyhnutnosť, keď sme nedokázali nájsť vhodného speváka a nechceli sme zase riešiť niekoho úplne nového na koho by nebolo spoľahnutie. Vedeli sme, že pokiaľ budem v kapele ja, budeme mať aj speváka a tak som sa toho chopil. Nie je to nič čo by ma bavilo viac ako gitara a nie je to ani to čo by som chcel počuť v GD. Takže som sa toho nezriekol, ale vôbec som o tom ani len neuvažoval. Chcem, aby v GD boli variabilnejšie vokály a pokiaľ možno, čo najviac melodických liniek. Baví ma hrať na gitare a venovať sa len tejto drevenej krásavici, pokiaľ stojím na pódiu.

Kdy tě vlastně napadlo, že začneš hrát antikřesťanský death metal a co tě k tomu vedlo? Nepůsobilo ti to v začátcích problémy? Slovensko je přeci jen katolická země, takže se nabízí srovnání s děním v Polsku, kde to mají obdobně smýšlející hudebníci docela těžké. Na Slovensku to sice asi tak žhavé nebude, ale přeci jen…

Priviedlo ma k tomu detstvo, keď na dennom poriadku bola v škole bitka trstenicou od farára na hodinách náboženstva. :-) Teraz vážne, nikdy som Dementor neradil do skupiny kapiel, ktoré svoju image budovali na boji proti kresťanskej pretvárke a násiliu. V prvom rade mi išlo o death metal a keďže som bol ateisticky založený a veľmi negatívne som vnímal počínanie cirkvi v celej histórii ľudstva, zameral som sa na tieto témy pri písaní textov. Koniec-koncov, keď som prišiel do kapely v 1991, chalani už boli sami takto nasmerovaní. Tak prečo to kaziť, však? Nejaké problémy boli a to nie len na Slovensku, ale nebolo to nič, čo by nám nejako významne kazilo úmysel hrať hudbu.

Na Bandzone profilu kapely visí rozpis turné po Slovensku a Polsku, takže je vidět, že koncerty nezanedbáváte. V ČR plánujete zahrát v červenci v rámci festivalu Týnský Mazec a také v říjnu na čtvrtém ročníku Prometalfestu. Můžeme ale v dohledné době očekávat také nějaké větší turné God Defamer po Čechách a Moravě?

Zatiaľ nič väčšie pre Čechy a Moravu neplánujeme. Možno po nahraní nového albumu. Zatiaľ by sme to obmedzili na zaujímavejšie víkendové akcie u vás. Ak o nás niekto má záujem, nech nás kontaktuje.

Zajímalo by mě, kdo přišel s nápadem na ztvárnění vašeho loga. Had (nebo snad drak?) zakousnutý do vlastního ocasu evokuje severskou mytologii a metaforu nekonečna. Jakým způsobem tyto motivy odrážejí hudbu God Defamer? Nebo je to čistě stylový motiv, který se na logo dostal jen proto, že dobře vypadá?

To logo čo opisuješ nie je naše originálne logo a používame ho menej ako to pôvodné. Keď sme uvažovali o logu, nechceli sme žiadne nečitateľné čarbanice, ale niečo, čo by ľudia mohli okamžite identifikovať. Takže používame pomerne bežný logotyp, ktorý je mierne graficky upravený. To logo v kruhu vytvoril jeden známy z Holandska, s ktorým som sa spoznal na Myspace. Pre nás to nemá žiadnu symboliku, je to proste len niečo, čo sa nám graficky páči. Našu tvorbu to nijako neovplyvňuje a nechceme si tým ani vsugerovať, že tu budeme naveky.

God Defamer

“Heavenly Hell” vyšlo v říjnu 2010, tudíž se na závěr nelze nezeptat – co nějaký jeho nástupce? Rýsuje se už něco? Pokud ano, kdy by to podle tvého odhadu mohlo být vypuštěno ven?

Samozrejme. Alex už má hotových 5 skladieb a minimálne ďalšie 2 rozpracované. Trochu nás pribrzdila výmena bubeníka, ale už sa nám podarilo dať dokopy 2 veci z toho zoznamu. Jednu už hráme na koncertoch. V pláne sme mali nahrať a vydať nový album už tento rok. Ale nie som si istý, či sa nám to podarí, keďže už je máj. Každopádne sa budeme snažiť aby medzera medzi našimi dvoma albumami bola čo najkratšia.

Nyní už zbývá prostor pouze pro obligátní výzvu o nějaký závěrečný proslov na volné téma – cokoliv, co uznáš za vhodné. Díky moc za rozhovor a ať to hraje!

Aj ja ďakujem tebe za zaujímavý rozhovor a záujem o God Defamer. Posolstvá žiadne nemám. Snáď by som len poďakoval našim fanúšikom a vyzval tých, ktorí nás ešte nepoznajú, aby skúsili navštíviť náš profil na www.bandzone.cz/goddefamer. Nech sa darí!


God Defamer – Heavenly Hell

God Defamer - Heavenly Hell
Země: Slovensko
Žánr: death metal
Datum vydání: 1.10.2010
Label: Gothoom Productions

Tracklist:
01. Organisation of Fear
02. Pestiferous Bastard
03. Sacred Pervert Low Life
04. Murders From the Past
05. Another Day, Another Death
06. Heavenly Hell
07. Postmortal Indignity
08. Relibitch
09. Blood Atonement
10. The Holiest One

Hodnocení: 8/10

Odkazy:
facebook / bandzone

K recenzi poskytl:
God Defamer

Jméno God Defamer se poprvé objevilo v roce 2004 na přebalu tehdy nového alba slovenských death metalových veteránů Dementor. A právě Dementor jsou původním působištěm kytaristy Reného Blahušiaka, který kapelu opustil a jménem God Defamer záhy pokřtil uskupení, ve kterém nyní zhmotňuje své hudební vize. Vzhledem k personálnímu pozadí God Defamer se tak vyloženě nabízí srovnání s aktuální novinku Dementor, která prošla mýma rukama před nějakou dobou, jenže ono to není tak jednoduché. Jak jsem zjistil, nahrávky se totiž natolik liší, že by jejich vzájemné srovnání nebylo k ničemu. Budete se tak budete muset spokojit s prachobyčejnou recenzí. To je otrava, že?

Nebudu kecat, dokud se na mě album “Heavenly Hell” jenom smálo z poličky, měl jsem po zkušenosti s “Damned” dojem, že alespoň přibližně tuším, jak bude znít. Proto mě první poslech dost šokoval. Ano, pořád je to death metal, a to pěkně řízný. Tady ale podobnost s představami končí a nastupuje realita. S tou se to má tak, že se na “Heavenly Hell” namísto čiré rubanice urodilo necelých čtyřicet minut lehce progresivní a z jistého úhlu pohledu také pořádně melodické muziky, která přes to všechno k death metalovému žánru na každý pád patří. Progrese, melodie, death metal… to zavání vším možným, takže by neškodilo se tomu podívat na zoubek trochu blíže.

Není třeba žádného velkého úsilí, aby člověk zjistil, že na “Heavenly Hell” hraje absolutní prim kytarová sekce. Ne, že bych chtěl nějak zpochybňovat důležitost ostatních nástrojů, ale kytary si pro sebe uzurpují drtivou většinu veškerého dění na albu, a to od prvních vteřin až do samotného konce. Důvod je vesměs prostý. Reného skladatelský mozek totiž nevsadil výhradně na klasické těžkopádné death metalové riffy, ale dal vyniknout především takovým, které od hráčů vyžadují spíše rychlé a obratné prsty, běhající po hmatníku sem a tam, než pevně svírané power chordy. Místy mě dokonce napadá paralela s kytarovými linkami některých švédských melodiků, ale to jen tak na okraj, je to přeci jen něco jiného. Každopádně jsou to právě tyhle vyhrávané riffy, které vkusně zkombinované s těmi klasičtějšími tvoří gró celého alba a které jsou zhmotněním proklamované progrese a melodičnosti. Nenechte se však zmýlit, melodičnost, jaké jsme na “Heavenly Hell” svědky, rozhodně nedělá celou muziku měkčí, a i když to třeba v případě songu “Another Day, Another Death” klouže směrem k melo-deathu, pořád se jedná o pořádný nářez, kterému melodie přidávají spíš na přitažlivosti, než aby jej měkčily. Způsob, jakým jsou vystavěny, pak plně ospravedlňuje pojem “progresivní”, kterým jsem se tu už několikrát oháněl. Těžko se to popisuje konkrétně, ale věřte mi – že postačí jediný poslech a budete hned vědět, o čem mluvím.

Bylo by ovšem dost trapné, kdyby “Heavenly Hell”, které stojí a padá s prací kytaristů, nabídlo kytary plytké, hloupé nebo vyloženě iritující (případné další záporné přívlastky si doplňte dle libosti). Bohudík se nic takového neděje a kytarové linky mohu bez ostychu označit za skutečně výborné. Sice jsem se při několika momentech přistihl, že se nebavím tak, jak bych mohl, ale to jsou jenom detaily. Naprostá většina materiálu je totiž napsaná vyloženě skvěle, celek tak nepřestává bavit a co víc – některé riffovací přestřelky, vyhrávky a sóla je vyloženě radost poslouchat. Nic se neopakuje, je to pestré, nápadité a kdoví co ještě. Prostě profesionální práce odvedená zkušenou rukou. Žádná vata nebo kompromis.

Ujasnili jsme si tedy, že je na albu přítomná kytarová hradba alfou a omegou celého díla a že tento úděl nese směle vstříc lepším zítřkům. Jenže i kdyby byly kytary sebedůležitější, nelze zapomínat i na ostatní složky, které třeba nejsou tak úplně na očích. Pak tedy do toho. Přesné a rychlé bicí jsou kvalitním základem a svůj úkol plní obstojně. Sice mě do uší nepraštilo nic, co by nějak extra vyčnívalo, ale to už je asi daň za dominantní postavení kytar. Podobně je to v případě baskytary, a tak nám tu zbývá akorát vokál. Ostré polohy jsou zde podány velmi klasickou formou a dokud se jich zpěvák Peter Hija drží, nic nenasvědčuje tomu, že by byl majitelem jakkoli specifického a jasně rozpoznatelného vokálu. Vítané zpestření přichází v okamžiku, kdy Peter (alespoň myslím, že je to on – v bookletu ani jinde jsem se nedočetl, že by tomu mělo být jinak) spustí čistě. Ve vší té brutální vokální smršti je to velmi osvěžující. Aby taky ne, když jsou čisté vokály nazpívány velice obstojně a ani v nejmenším netahají posluchače za uši, jako se to občas při podobných pokusech stává. Zkrátka a jednoduše další zatraktivnění celku a tedy i další plusové body…

Když si vzpomenu na recenzi “Damned” od Dementor, moje asi hlavní výtka směřovala ke zvuku nahrávky. Proto jsem se obával i o osud “Heavenly Hell” a bál se další ne úplně vydařené produkce. Jenže je to právě zvuk, který mě na nahrávce vedle kytar fascinuje asi nejvíce. Je totiž skvělý! Všechno zní jak má, nikde se nic nepere, nic neobtěžuje a dohromady to zní dokonale přirozeně. Vybrat k nahrávání slovenské studio Rolanda Grapowa a samotnému mistrovi svěřit produkci se tedy ukázalo jako velice prozíravý nápad. A pak že to v československých podmínkách nejde…

God Defamer

Takže co s tím? Máme tu album, které stojí na kytarách, a ty kytary hrají skvělé věci. To vše je zabaleno do prvotřídního zvuku. Pár slabších míst se sice najde, ale v celkovém kontextu desky jsou do vesměs zanedbatelné momenty. “Heavenly Hell” jako celek nenudí, ale baví, je to deska pestrá a od podlahy po strop naplněná výborně složenou muzikou, která je velice vyrovnaná a drží při sobě. Já jsem tedy vrcholně spokojen a pánům muzikantům tleskám za tak zdařilý počin. Nic to ale nemění na tom, že God Defamer pořád mají kam stoupat, a to je jedině dobře. Když si už debut vyslouží osmičku, kdo ví, čeho se dočkáme příště. Už se těším…