 |
| Země: Německo Žánr: pagan black metal Datum vydání: 31.1.2014 Label: selfrelease Tracklist: Hodnocení: 5/10 K recenzi poskytl:
|
Když s tou kapelou nejste obeznámeni už z minulosti a předchozích alb, bývá německý black metal skoro vždy docela loterie. Není pochyb o tom, že se v této zemi v rámci tohoto žánru vyskytuje množství skvostů a vysoce kvalitních smeček, v žádném případě netvrdím opak, protože já sám mám tvorbu nejedné místní formace v obrovské oblibě. Na druhou stranu, nezřídka se stává, že je black metal z Německa těžký průměr (to ještě v tom šťastnějším případě) nebo rovnou totální hovadina (to když máte fakt pech), v nemalém procentu případů je na vině to, že ta která skupina ve své tvorbě uplatňuje pověstnou německou pohanskou kýčovitost. A vzhledem k tomu, že debut “Helwege” z roku 2010 jsem neslyšel, byla pro mě pětičlenná formace Hangatyr z Durynska a její druhá deska “Elemente” právě takovouhle sázkou do loterie…
Jak to teda dopadlo? Spadá “Elemente” do oné vzácnější sorty skvostů, nebo se jedná o ten druhý případ? Nebudeme nijak chodit kolem horké kaše, Hangatyr jsou ukázkovým příkladem toho druhého a o poznání méně pozitivnějšího scénáře. Jak bylo naznačeno v prvním odstavci, tento scénář může mít hned dvě verze, z nichž “Elemente” je naštěstí ještě ta o něco lepší a poslouchatelnější, což v překladu znamená, že se stále nejedná o nějaký extrémní provar, po jehož poslechu byste měli potřebu poslat dříve zkonzumované pochutiny zpět na světlo boží (čti: zvracet), ale jde o album, jež spadá tak nějak do průměru, maximálně hodně lehounkého nadprůměru, ale to už vážně jen o chlup. To z “Elemente” dělá nahrávku, kterou si určitě můžete poslechnout, nijak vás to neurazí a třeba jako kulisa k nějaké práci to může posloužit, protože když to vnímáte na půl ucha, tak se tou nohou do rytmu klidně poklepávat dá.
Jenže, povězme si to upřímně – alb, o nichž se dá říct něco podobného, v dnešní době vycházejí v podstatě desítky denně. Proč si v tomhle neskutečně obrovském objemu, jenž dalece přesahuje možnosti jednotlivce, zaslouží vaši pozornost právě Hangatyr? Abych řekl pravdu… nevím. Během všech těch poslechů, které jsem ve společnosti “Elemente” absolvoval, jsem tak nějak neobjevil důvod, proč by si právě tihle Němci měli místo v přehrávači fanouška kvalitní hudby zasloužit. Není vlastně důvod, proč si je nepustit, ale ani tu není nic, co by naopak mělo hovořit v jejich prospěch – jednoduše proto, že existuje spousta a spousta hudby, která si to zaslouží mnohonásobně více.
A zde bych mohl recenzi s naprosto klidným srdcem skončit, protože víc toho o “Elemente” vlastně ani nepotřebujete vědět. Nijak zvlášť vás od poslechu Hangatyr neodrazuju, zároveň vám jej však ani nemohu doporučit. Jak již bylo řečeno, pokud zrovna potřebujete nepříliš náročnou kulisu a nemáte nic po ruce, proč ne, tímhle nic moc nezkazíte, ale tím životnost “Elemente” hasne. Jelikož jsem ale dobrák od kosti (fakt!), zkusme být na chvíli optimisté a najít něco, co je na téhle nahrávce vyloženě dobré a chvályhodné.
Vezměme to však trochu zeširoka. Explicitně to ještě nepadlo, ale black metal, jakým se prezentují právě Hangatyr, je poměrně dost laděný do pohanské estetiky a atmosféry. Chápete zcela správně, že jedna z věcí, jež mi na “Elemente” vadí, je právě to, že kapela tu a tam sklouzává k čemusi, co připomíná onu tolik nechvalně proslulou germánskou halekačku. Jednou z těch chvályhodných záležitostí je to, že ve výsledku není “Elemente” ani náhodou tak hrozné, jak by to při podobné konstelaci mohlo být. Naopak se dá říct, že pár minimálně slušných obratů se Hangatyr povedlo dát dohromady, čehož může být důkazem… no, vlastně víc songů. Dejme tomu, že třeba pár momentů v “Grimmfrost”, aby tu zaznělo něco konkrétního.
Jenže těch pár minimálně slušných záblesků je všechno zajímavé, s čím Hangatyr zvládnou přijít. Všechno mezitím není žádná hrůza, ale je to takové o ničem. Atmosféru to nemá, tah na bránu to nemá, ksicht to nemá, charisma to nemá… na originalitu se ani neptejte, protože to bych si myslel, že jste až doteď neposlouchali. Jestli naopak něco “Elemente” má, tak je to jednotvárnost, nevýraznost či obyčejnost. Samozřejmě nejsem tak naivní, abych od každého alba očekával stylotvorný skvost s nezaměnitelným soundem, na takové požadavky jsem rezignoval dávno předtím, než jsem o nich vůbec začal přemýšlet, ale aspoň nějaký elementární základ, aspoň náznak “něčeho” v hudbě pořád slyšet chci. A tady nic takového není.
Co si budeme povídat, ortel je už nyní myslím docela zřejmý – už jen proto, že jsem jej vlastně již řekl hned několikrát, akorát pokaždé lehce jinými slovy. Abychom si ale úplně rozuměli, tak to zopakujme ještě jednou i pro ty pomalejší, jsou-li mezi vámi tací… “Elemente” je (pagan) black metalové album, jehož poslech vám nijak neublíží, ale zároveň ani není šance, že byste si z něj mohli něco odnést. Nakolik tohle je nebo není při současné přeplněnosti scény důvod si to shánět, to nechť si už každý rozhodne sám za sebe. Co se týče mě, já sám zase sebe říkám ne, byť nemůžu tvrdit, že by mě hudba Hangatyr vyloženě obtěžovala. Jednoduše… mám lepší věcí na poslech.