Země: USA Rok vydání: 2007 Žánr: hixploitation Originální název: The Hills Have Eyes II Český název: Hory mají oči 2 Režie: Martin Weisz Hrají: Michael McMillian, Jessica Stroup, Daniella Alonso Hrací doba: 86 min Zdroj fotek: IMDb.com

(Budou spoilery.)

Remake „The Hills Have Eyes“ z roku 2006 se dočkal kladného přijetí od fanoušků i dobrého komerčního výsledku (patnáctimilionový rozpočet se zaplatil již během úvodního víkendu, celkově si film v amerických kinech vyvraždil necelých 42 milionů dolarů, celosvětově pak 70 milionů dolarů), takže se s pokračováním příliš neváhalo. Svou dvojku měl i originální snímek z roku 1977, ale „The Hills Have Eyes II“ z roku 2007 nejsou remakem „The Hills Have Eyes Part II“ z roku 1984, jde o samostatné pokračování navazující pouze na „The Hills Have Eyes“ z roku 2006.

I tuhle dvojku zaštiťoval Wes Craven z producentské pozice a navrch si napsal scénář. A podobně jako u „The Hills Have Eyes Part II“ to vypadá, jako kdyby to celé vymýšlel po lobotomii anebo pořádně husté kalbě. Zdá se, že pouštní kanibalské rodině prostě dvojky nesvědčí, protože podobně jako původní druhý díl pošlapal odkaz svého kultovního předchůdce, mrví dvojka z roku 2007 vše, co bylo na předešlém bijáku tak dobré.

Abychom si správně rozuměli. Nejhorším filmem v sérii stále suverénně zůstává „The Hills Have Eyes Part II“. Ale to je dáno spíš tím, že takhle mocný fail už asi natočit nešel, protože v osmdesátkách byly zřejmě k sehnání tvrdší drogy. Přesto i „The Hills Have Eyes II“ vykazuje značnou scénáristickou tupost, která se nejcitelněji projevuje v naprosto debilním chování postav.

Jednička měla vcelku sympatické oběti, jimž člověk mohl fandit, což nakonec v hororu nebývá pravidlem. Dvojka do pouštní oblasti posílá bandu vojenských zelenáčů (sestava klasická: hláškař, drsný černoch, pacifista, tlouštík, modelka, zamilovaná dvojice… jako vážně?), kteří se chovají jak naprostí kokoti, takže je jejich osud divákovi úplně u prdele… anebo spíš rovnou fandí kanibalům, aby konečně zmasakrovali tu otravnou partu kreténů, kteří jsou takové lopaty, že si omylem odstřelí i vlastního velitele. Ani nemluvě o vtipných momentkách, jako když si borci odkládají svoje zbraně, aby jim je někdo mohl šlohnout, anebo když se jde jedna vojanda vychcat za roh, aniž by tomu komukoliv řekla, a pak se diví, že ji mutant sebere a odtáhne si ji na šukačku do své zatuchlé nory.

Idiotismus takzvaně kladných postav je v tomhle filmu skutečně nadstandardní, až chybí jen kousek, aby to vyrovnalo demenci ze starého „The Hills Have Eyes Part II“. Wes Craven, přestože právem hororová legenda, si ve své kariéře několik slabších chvilek vybral a obě dvojky ze série „The Hills Have Eyes“ jsou toho jednoznačným důkazem.

Jednou z mála věcí, jaké lze na snímku pochválit, jsou opětovně kanibalští hnusáci, kteří jsou dost ohavní, i když tentokrát to musíme připsat na konto čistě povedeným maskám. Jejich chování a činy nemají na diváka žádný větší dopad, a to ani v momentě, kdy probíhá znásilňování unesené holky. Tím se dostáváme ke druhému kladu, čímž mám na mysli solidní porci brutality, násilí a krve, což je snad jediný aspekt, v němž tvůrci projevili alespoň náznak invence. Na rozdíl od minulého dílu to zde sice působí víc samoúčelně, ale i samoúčelný masakr se mi zdá lepší, než kdyby byl film úplně krotký a bál se krvavých záběrů.

Nicméně je evidentní, že „The Hills Have Eyes II“ poslalo sérii do průměrných vod a výš posunulo snad jen úroveň tuposti. Oproti bravurní jedničce se jedná o citelný propad. Podívat se na to stále dá, ale nijak to nezapůsobí a po konci zůstane pachuť zklamání.

Osobně si myslím, že koncept „The Hills Have Eyes“ stále má potenciál, jenž by si zasloužil pořádně využít, jelikož ze čtyř dosavadních filmů dělá pouštním kanibalům čest jen jeden (samozřejmě narážím na verzi z roku 2006). A dejme tomu, že originál lze tolerovat jako snímek své doby, který ale ve zkoušce časem neobstál. Na jednu stranu bych si tedy další vyprahlou řezničinu líbit nechal – pokud by to tedy nebylo na styl první dvojky anebo druhé dvojky. V takovém případě už radši nic netočit.

Země: USA Rok vydání: 1977 Žánr: hixploitation Originální název: The Hills Have Eyes Český název: Hory mají oči Režie: Wes Craven Hrají: Michael Berryman, Lance Gordon, James Whitworth, Suze Lanier-Bramlett, Bobby Carter, Martin Speer Hrací doba: 89 min Zdroj fotek: IMDb.com

(Budou spoilery.)

Já samozřejmě vím, chápu, uznávám a plně respektuji, že základy tohoto hororové subžánru pocházejí z nehororových snímků „Deliverance“ a „Straw Dogs“, jimž také oběma mocně fandím, ale skutečným ztělesněním čistokrevného hixploitation jsou pro mě dvě ryze hororové série, které se obě také mohou pochlubit legendárním statusem. Jakmile dojde na diskuzi o buranském hororu, kde se nic netušící výletníci z moderní společnosti v divočině střetávají s místními zvrhlými vidláky, jimž nejsou cizí kratochvíle jako znásilňování, vraždění či kanibalismus (a ne nutně v tomto pořadí), okamžitě mi jako první na mysli vyvstanou „The Texas Chain Saw Massacre“ a „The Hills Have Eyes“.

V obou případech se jedná o známé hororové série, jejichž první díly se zaslouženě těší kultovnímu statusu. Na druhou stranu, objektivně je nutno říct, že „The Hills Have Eyes“ v tomto případě přece jenom tahají za kratší konec. Když pomineme, že je snímek „The Texas Chain Saw Massacre“ inspirován (mimo jiné) a že dokonce využil i některé kulisy z jeho natáčení, není možné nevidět, že „The Hills Have Eyes“ nejsou tak dusivě syrové a působivé. A hlavně – zub času je citelně nahlodal. Samozřejmě nelze pochybovat o tom, že jde o žánrovou klasiku, ale i přesto je zřejmé, že tenhle notorický známý Cravenův kousek nedokázal zestárnout bez ztráty kytičky.

„The Hills Have Eyes“ opisují standardní příběhový oblouk hixploitation filmů – osoby z civilizace versus osoby z divočiny. Početná americká rodinka se rozhodne obhlédnout po cestě do Los Angeles starý důl, ale v pouštní pustině nabourá. Široko daleko zdánlivě nikdo není… ale jen zdánlivě. Okolí totiž obývá rodina kanibalů vypadajících trochu jako neandrtálci, kteří vyčkají do tmy a poté vezmou karavan útokem. Snímek je volně inspirován legendou o rodinném klanu Sawneyho Beana, jenž měl v 15. století ve Skotsku přepadávat, mučit a pojídat pocestné. Historici ovšem věrohodnost téhle legendy zpochybňují s tím, že se nikdy nestala, anebo je přinejmenším výrazně zveličována.

Na filmu lze i dnes rozhodně ocenit vyprahlé prostředí pouště, které je pro horor tohoto typu jak stvořené. I navzdory tomu, co jsem výše prohlásil o výrazném zestárnutí, není možné „The Hills Have Eyes“ obviňovat ani z toho, že by snad diváka nudily. Snímek docela rychle ubíhá a baví – přestože trvá poměrně dlouho, než se skutečně rozjede a než dojde k dlouho tušené krvavé konfrontaci. Lokálně se daří tvořit určité napětí, byť není nijak zásadně intenzivní a zcela jistě vám nezpůsobí újmu na psychice, vcelku dobře pracuje s divákovým očekáváním nevyhnutelného střetu a vše kulminuje v momentě, kdy k němu konečně dojde. Nekompromisní upálení hlavy rodiny, vnik do karavanu, znásilnění dcery – právě s takovými výjevy se nejpřesvědčivěji daří tvořit pocit surovosti kanibalů a bezmoci obětí.

Na druhou stranu, jindy zas „The Hills Have Eyes“ působí viditelně zašle a zastarale. A tím rozhodně nemám na mysli skutečnost, že některé postavy nosí zvonové kalhoty, jak se na sedmdesátá léta sluší a patří. Vidět je to třeba na násilí – v době vydání byly „The Hills Have Eyes“ považovány za drsný a explicitní snímek a jejich původní sestřih si vysloužil nejvyšší možný rating (dnes již nepoužívané označení X). Následně byl ovšem film sestříhán, aby dosáhl na nižší hodnocení R, a původní sestřih s vynechanými scénami se nyní považuje za navždy ztracený. I tak šlo o na svou dobu násilnou záležitost. Dnes ale „The Hills Have Eyes“ působí spíš jako neškodný starý horor, jenž s výjimkou jednoho záběru na vykuchanou achillovku nedokáže nabídnout nic, nad čím by se současný divák nějak zásadně pozastavil. A to už v téhle době existovaly snímky, nad jejichž zvrhlostí a brutalitou lidé odvracejí hlavu dodnes.

Podobně ani parta kanibalů nedokáže budit nějaký zásadní respekt a noční můry vám nezpůsobí. Občas působí spíš jako banda retardů, nikoliv jako ohavní pouštní psanci, kteří by vám měli nedlouhý zbytek vašeho života pořádně znepříjemnit. Což ovšem nic nemění na tom, že minimálně postava Pluta v podání Michaela Berrymana patří k notoricky známým hororovým záporákům. Trochu paradoxní je, že v samotném filmu působí drsněji postavy Marse a především otce rodiny Jupitera, jehož se obávají i ostatní kanibalové.

Upřímně mě zde navíc vždy trochu obtěžovala ještě jedna věc, a sice geniální pes, který dokonce společně s Marsem vede tabulku bodycountu! Samozřejmě vím, že pes se dá vycvičit, ale tohle mi připadalo dost přehnané. Chytřejší už byl, ty vole, snad jen komisař Rex. Kdyby si rodina s sebou nevezla čokla, tak by proti kanibalům neměla žádnou šanci, zvlášť když se její členové občas chovají jak blbci a sami se vydávají do tmy, ačkoliv už tuší nebo dokonce moc dobře vědí, co a kdo tam na ně může číhat.

Může se zdát, že kritika je výrazná. Možná svým způsobem ano. Ale můžete si to překládat tak, že chvála se nemá dávat jen za zásluhy a kultovní status (jejž ovšem nepopírám ani v nejmenším!). Mouchy tu jednoduše jsou, tak proč je uměle zakrývat. Nicméně i jim navzdory má snímek určité kouzlo, (jak již bylo řečeno) nenudí a za hororovou klasiku je považován právem. Osobně jej mám vlastně docela rád a myslím, že přinejmenším žánroví fanoušci by to rozhodně měli znát.