Fanoušci polských Jarun již mohou poslouchat novou desku „Rok spokojnego słońca“ na YouTube a objednávat CD od Godz ov War Productions. Oficiální datum vydání je 21. května.
Archiv štítku: Jarun
Jarun – Sporysz
 |
|
Země: Polsko Tracklist: Hrací doba: 43:03 K recenzi poskytl:
|
Polským Jarun se na našich stránkách věnujeme již od vydání jejich debutového alba „Wziemiozstąpienie“, které se objevilo na podzim roku 2012. Sice mělo své mouchy, ale našly se na něm i silné momenty a celkově vzato se jednalo o dost příjemné překvapení, které navíc věštilo potenciál do budoucna. Což je svým způsobem u debutového počinu kolikrát důležitější, než aby se kapele podařilo hned napoprvé stvořit nějaké dech beroucí veledílo.
Mnohdy se ovšem stává, že ke skutečnému naplnění načrtnutého potenciálu nedojde. Svou roli v tom může hrát i všeobecná tendence metalového obecenstva stavět se vůči jakékoliv kritice, byť mnohdy konstruktivní a dobře míněné, odmítavě, lepší je všechny plácat po zádech a tvářit se, jak je všechno úžasné a každé album zážitek až za roh a ještě dál. Nedokážu říct, jestli právě tohle byl i případ Jarun, ale vím určitě, že první deska byla přijata kladně (a řekl bych, že právem), načež ta druhá, „Pod niebem utkanym z popiołu“ z května 2015, šla s laťkou dolů. Pořád sice měla svou kvalitu, ale držely ji nad vodou především progresivnější pasáže, zatímco výlety do blackmetalových vod se Polákům tak úplně nedařily.
S odstupem mohu říct, že mě „Pod niebem utkanym z popiołu“ trochu zklamalo. Zatímco „Wziemiozstąpienie“ jsem si sem tam pustil i zpětně, k druhému albu mě po nějaké časové prodlevě nic netáhlo. Možná jsem hodil flintu do žita příliš brzy, ale snad právě díky tomuhle jsem se nijak nehnal ani do poslechu třetí řadové desky „Sporysz“, která vyšla na samém sklonku loňského roku. A to byla chyba, poněvadž tentokrát se Jarun vracejí ve skvělé formě a nabízejí posluchačům svou doposud nejlepší nahrávku.
„Sporysz“ je všech tří dosavadních desek Jarun ve všech ohledech nejdospělejší a nejvyzrálejší, skladatelsky nejjistější, kvalitativně nejvýš. Hodně se mi líbí, že Poláci tentokrát prakticky rezignovali na black metal a věnují se na novince hlavně tomu, kvůli čemu byli zajímaví a co jim ostatně šlo nejlépe. To v překladu znamená, že řadit „Sporysz“ k black metalu už je docela ošemetné. Jistě se tu najdou momenty, které se černému kovu blíží z hlediska feelingu a atmosféry, ale typické žánrové postupy byste zde hledali docela marně – žádné sypačky, žádné tremolo, žádná agrese, ani nihilismus.
Jarun se nyní soustředí na to, aby dotáhli k dokonalosti spojení folk metalu a progresivního metalu, a přitom se vyhýbají klišé a standardům obou. Jejich muzika má na hony daleko pseudo-pohanským tancovačkám, jaké frčely před lety, dokonce si ani nemusejí vypomáhat tunou folkových instrumentů a udělátek, k vytvoření folklórního feelingu jim plně stačí kytary a vokály. Podobně ani ona progrese neznamená instrumentální preciznost a exlibristické hrátky (což samozřejmě není míněno tak, že by snad Jarun neuměli hrát), spíše se projevuje v podobě chytrých kompozic, které se nemusejí spoléhat na tisíckrát prověřené postupy. Popravdě řečeno, „Sporysz“ zní přesně tak, jak jsem kdysi při poslechu „Wziemiozstąpienie“ doufal, že by Jarun jednou mohli znít.
Všechny klady se pak pojí do velmi lákavého celku, k němuž se člověk rád vrací. „Sporysz“ nemá sebemenší problém naplnit přidělený čas smysluplně a i v relativně delších písních si stále dokáže udržet pozornost. Prakticky každá píseň zvládne přijít s nějakým výtečným momentem nebo výborně vybudovanou pasáží, na niž se člověk může těšit, a naopak jsem se nezaznamenal nic, co by mě praštilo do uší, co by mi nevonělo nebo mi na desce připadalo mimo mísu.
Může to vypadat až podezřele lákavě, ale žádný zvrat ani háček nepřijde. „Sporysz“ je jednoduše bravurní nahrávka a klidně bych si dovolil říct, že prozatím patří k tomu (nej)lepšímu, co jsem měl možnost z letošní nabídky slyšet. Což nemusí implikovat něco zásadního, poněvadž ještě neskončil ani únor a valnou část času pořád věnuji dohánění restů z loňska. Jistě vím ale jednu věc – když album končí prostřednictvím krásné závěrečné melodie „Malowany ogień“, nemám pochybnosti o tom, že deska sama o sobě je skvělá. Snad i dost na to, abychom mohli prohlásit, že Jarun potenciál naznačený svým debutem opravdu naplnili.
Jarun – Pod niebem utkanym z popiołu
 |
| Země: Polsko Žánr: black / folk metal Datum vydání: 24.6.2015 Label: Unquiet Records Tracklist: K recenzi poskytl:
|
První pohled (H.):
Zárodek polské skupiny Jarun se objevil již v roce 2008, kdy ji odstartoval kytarista Zagreus jako svůj původně jednočlenný projekt. Nicméně to bylo až o dva roky později, kdy k sobě přibral další muzikanty (z nichž do dnešního dne vydrželi dva) a Jarun začali fungovat jako regulérní skupina. Za letopočet, v němž na sebe tato formace výrazněji upozornila poprvé, se ovšem dá považovat až rok 2012, kdy Jarun vypustili do světa velmi zajímavou debutovou desku „Wziemiozstąpienie“…
Na „Wziemiozstąpienie“ Poláci předváděli cosi na pomezí black metalu a folk metalu v ne úplně tuctovém pojetí, které bychom s přimhouřenýma očima mohli nazvat mírně progresivním. A přesně v tomtéž stylu Jarun víceméně pokračují i na svém druhém dlouhohrajícím počinu, jehož název zní „Pod niebem utkanym z popiołu“. Abych řekl pravdu, byl jsem na druhé album poměrně zvědavý, jelikož se mi „Wziemiozstąpienie“ svého času dost líbilo. Jarun se tehdy takřka okamžitě vyprofilovali jako skupina, jež by mohla být do budoucna tuze zajímavá, a debutovému statusu navzdory již tehdy zněli vyzrále… a zároveň však také sami sobě nastavili ne úplně nízkou laťku…
Nebudeme chodit kolem horké kaše a řekneme si to ihned – „Pod niebem utkanym z popiołu“ rozhodně je dobrým albem. Nebál bych se tvrdit, že si Jarun se svým nejnovějším dílkem neutrhli ostudu a že na svůj silný debut dokázali navázat se ctí. Přesto kdybych měl vybrat vítěze v pomyslném souboji obou počinů, nemusel bych zas tak dlouho přemýšlet, abych svůj prohnilý hnát zvedl pro podporu debutu „Wziemiozstąpienie“. Nedokážu vlastně ani přesně říct proč, jelikož i „Pod niebem utkanym z popiołu“ obsahuje několik velmi povedených pasáží a jako celek mě vlastně docela baví. Pocitově však „Wziemiozstąpienie“ přece jenom vede…
Výše jsem řekl, že „Pod niebem utkanym z popiołu“ na svého předchůdce navazuje „víceméně“. Tím jsem měl na mysli především to, že Jarun na své novince neotočili kormidlem o 180 stupňů, že to základní gró, s nímž se na „Wziemiozstąpienie“ představili, zůstává na svém místě a že obě desky jsou vůči sobě bezesporu příbuzné. Jediný větší rozdíl mi přijde v tom, že „Pod niebem utkanym z popiołu“ na mě působí trochu víc black metalově, jakoby agresivněji, a navíc se mi trochu zdá, jako kdyby ubylo těch progresivnějších momentů.
To by v zásadě samozřejmě nemusel být problém… až na to, že se mi zdá, že právě v těch folkovějších a méně tradičnějších chvilkách jsou Jarun nejzajímavější – a možná vlastně právě to je ten důvod, proč mi „Wziemiozstąpienie“ přišlo záživnější. Především začátek „Pod niebem utkanym z popiołu“ je totiž díky své black metalovější orientaci trochu nevýrazný (zvlášť v rámci celku, samostatně ty písničky vyznívají lépe). Úvodní instrumentálka „Przedświt“ je skvělá, ale následující dvě písničky „Kamienie“ a „Zawołaj mnie a przyjdę“ jsou takové… nejsou špatné, poslouchají se úplně v pohodě, ale taky to nejsou žádné velké zázraky. Taková „Kamienie“ několik solidních nápadů obsahuje, zejména ve svém středu, ale i tak bych se bez ní klidně obešel.
To zajímavější na „Pod niebem utkanym z popiołu“ začíná až od čtvrtého, titulního kousku, u něhož se velmi povedla zejména první půle. Stejně tak mě baví i nemetalová instrumentálka „Cisy“, jež celou nahrávku dělí na dvě pomyslné části. Právě tyto dvě skladby patří k tomu nejlepšímu na albu. Zato pro následující tři kousky „Noc niedokończona“, „Trzy śmierci“ a „Piołun“ opětovně platí, že agresivnější pasáže nejsou zrovna přehlídkou hudební fantazie, ale všechny tři songy naštěstí obsahují i několik parádních chvilek, díky čemuž se stále daří držet posluchačovu pozornost. Úplně nejlepší položkou celé desky je ovšem finální rozmáchlá desetiminutovka „Jak wiatr“, v níž se konečně začínají ve větší míře objevovat i progové elementy, které v předchozím průběhu alba probleskovaly jen výjimečně, a v níž bez výhrad fungují i kytarové výjezdy.
Jaké tedy „Pod niebem utkanym z popiołu“ ve finále je? Je pravda, že ve své black metalové podobě jsou Jarun „pouze“ v pohodě poslouchatelní, nikoliv však vyloženě poutaví, ale folková a „progová“ (uvozovky proto, že vyložený prog rock zase fakt nečekejte) to ovšem bohatě vyvažují. Nicméně, i navzdory tomu, že má tentokrát metal trochu navrch, jsou obě složky stále poměrně dobře vybalancované a minimálně jako temnější protiklad vůči zbytku ten black metal funguje, takže dojmy z desky jsou stále kladné.
Druhý pohled (Ježura):
Když Jarun před dvěma lety přišli se svým debutem „Wziemiozstąpienie“, bylo to pro mě dost příjemné překvapení. Inteligentní black / folk metal se mi v jejich podání zalíbil a byl jsem rozhodně zvědavý, jakým směrem se Jarun s potenciální příští nahrávkou pohnou a jestli na kvality prvotiny dovedou důstojně navázat. Nyní se píše rok 2015, nástupce je tu a já jsem opět velmi spokojený…
„Pod niebem utkanym z popiołu“ na svého předchůdce v mnoha ohledech přímo navazuje. V příbuzném pojetí byl vyveden mimořádně zdařilý artwork, texty jsou stále v polštině (tleskám) a zůstalo i u žánrového zařazení a máme opět co do činění s deskou, která míchá black metal s folkovou hudbou, přičemž tyto dvě složky dále ozvláštňuje progresivním kořením – a to je pořád velmi ojedinělé, nebo alespoň já nevím o kapele, která by to dělala podobně. Jenže i při zachování tváře je to právě hudba, kde je posun od prvotiny znát nejvíce. „Pod niebem utkanym z popiołu“ mi oproti „Wziemiozstąpienie“ připadá dospělejší, promyšlenější a vyrovnanější, ovšem ani ne tak co do kvality vlastního materiálu, jako spíš co do jeho provedení.
„Wziemiozstąpienie“ střídala black metal s folkovějšími a progresivními momenty, přičemž všechny tři byly výrazné a přitom rovnocenné. Novinka na to jde jinak a ve většině skladeb hraje nejvýraznější roli black metal, což ale neznamená, že by byly folk s progresí nějak přehnaně upozaděny. Oboje k posluchači promlouvá skrze řadu pasáží, kterých se napříč albem urodilo požehnaně, a pak by se dalo říct, že oboje promítá i do black metalových partů. Občas je to sice asi dost pocitové, ale přijde mi, že je to znát ve většině melodií i řadě riffů. Na první pokus si řeknete, že je to prostě black, ale když jen trochu chcete, najdete to tam, i když asi lze tvdit, že Jarun maličko ustoupili od své originality.
S tím souvisí i zmiňovaná vyrovnanost. Jelikož jsou skladby postaveny tak, jak jsem napsal o něco výše, a desku navíc v její polovině příjemně zpestřuje folková instrumentálka „Cisy“, vůbec nevadí, že black metalová tvář Jarun dominuje většině desky. Kvalitativně se totiž „Pod niebem utkanym z popiołu“ pohybuje od lehkého nadprůměru (navzdory řadě vyloženě povedených momentů tím mám na mysli zejména dvojku „Kamienie“) až po opravdu výtečné kusy, přičemž ta regulérně dobrá část na 55minutové desce zabírá většinu.
Celkový dojem si ale z alba odnáším jednoznačně pozitivní a nic na tom nemění ani o něco slabší „Kamienie“, ani trochu násilný způsob, jakým navazuje na výtečné intro „Przedświt“. Jarun mě zkrátka potěšili i napodruhé, tentokrát snad ještě více než posledně. „Pod niebem utkanym z popiołu“ jsem slyšel hodněkrát a pořád mě hodně baví, takže můžu rozhodně doporučit, neboť toto – stejně jako prvotina – vážně stojí za poslech.
Jarun
 |
| Country: Poland Genre: progressive folk / black metal Questions: H.
|
Hello, Zagreus! I would like to start the interview with some general facts about the band and about your music. The very first question won’t be much complicated – what does the name of the band, Jarun, actually mean? I couldn’t find its meaning anywhere…
Hello! There’s nothing special about this name. Nothing special is hiding behind it anyway. It’s just a name taken from ancient Slavic mythology. Jarun was poorly known, local deity of vegetation, spring and fertility, known mainly among the eastern Slavs. Little is actually known about him and he’s quite a mysterious figure. But the fact that I took the name from Slavic mythology doesn’t mean that we are actually a “pagan” band although of course we draw inspiration from folklore and tradition. It’s just a strong, good, well sounding name for a band. Short and concise, easy to remember. I’m sorry if anyone was disappointed by this answer ;)
The band was founded in 2010 as an one-man project led by you. Why Jarun didn’t start as a regular band? Did you have problems with finding another musicians? Or did you wanted to express everything only by yourself and just changed your mind with time?
It actually started a little bit earlier. Somewhere around 2008 if I remember correctly. Then after some time I went abroad and the project was suspended till the autumn of 2010. Only then it returned as a full-sized band. Jarun in the beginning was rather a hobby not a serious project. A break from serious music activities. I was just a little bit tired back then. I played in several different bands before, from raw black to technical death metal but unfortunately, all of these bands for many reasons, just fall apart and after each such collapse I had less and less desire to start it from scratch. I guess I just needed a break, but because I still I wanted to play and create, so the idea of a solo project.
As we said, Jarun was founded in 2010, but your first album was released two years later. I couldn’t find any information about possible demos. Did Jarun make any recordings before “Wziemiozstąpienie”, or the album is really your very first official release? If the second option is right, why did it take two years to release it?
Well… you couldn’t find any information about demos because there wasn’t any ;) “Wziemiozstąpienie” is our first recording ever. We didn’t want to waste our time on demos, EP’s etc. but rather to strike immediately at full power with full length album. It took us two years for many reasons. Among other things we just wanted to rehearse it first as thoroughly as possible before we could enter the studio. Then when we actually started recording process it didn’t go as smoothly as we wanted. There were long breaks between recordings of individual instruments etc. At that time we also had no permanent bassist, so we had to ask our friend Mateusz “Mateo” Kotkowski, from the rock band Emergency Pilots for help in recording the parts of that instrument. Also, the production of physical copies of the album itself was somewhat extended. So only in the autumn of 2012 our work on the album has finally come to an end. It took us a long time but it was worth it.
When you first contacted us, you wrote that you try to come up with something new in the genre. I have to confess that I didn’t believe it so much in the beginning because almost everybody claims something similar, however Jarun’s mixture of folk/black metal with prog-rock elements is truly unusual, which is of course great. I’d like to ask how it happened that you started playing such a combination? I guess it might because of an interest both in folk/black and progressive music, is that right?
Partially yes, but this is not the whole truth. My musical interests are very wide and include many widely differing genres. In the case of Jarun I just wanted to try something different, something I have not tried yet. I played in various bands before. Some were better, some worse, but I always tried to find something different in them, mix the brutality with climate, melody with heaviness, simplicity with sophistication. I hope that in the end I have succeeded with Jarun. Black metal is probably the closest genre for me, thing I have always liked and played. As for folk I was born and raised in the mountains and as a result this type of sound has always been close to me ;) Also, progressive influences are not strange to me. I always liked bands like Pink Floyd, King Crimson etc. I’m not saying that Jarun has something to do with them but some openness to a variety of sounds is for us quite common as I believe.
It is also interesting that – as it is written in Jarun’s biography – the project started with rather folk music using traditional instruments. Does it mean that Jarun was purely folk project in the beginning? If so why did you decide to expand the music also with metal. Are there any recordings from this period of the band?
Not really. There was a lot of metal, or more specifically black metal elements in Jarun’s music from the very beginning. But on the other hand, folk influences were much better heard. I used a bunch of traditional folk instruments, traditional melodies and compositional solutions. In fact, these were mostly sound experiments. I recorded parts of flutes, pipes, mouth harp etc. mostly just for fun of doing so. I recorded almost all the material in such form besides bass parts and vocal lines. I put a few songs from that material on our Myspace profile then but now they are no longer available. I still have them on my computer’s hard disk, but rather I’m not going to brag about them. Sound quality is just too low ;)
When we are talking about genres… Encyclopaedia Metallum says that you used to play in a death metal band called Archanger, is that right? I would say that there is a quite apparent difference between death metal and the music you play with Jarun nowadays, isn’t it? What do you think was the cause of such a change? Anyway, why did Archanger split up? And how do you see Archanger’s music from your today’s point of view? I’ve tried to find some previews of the band’s music but didn’t succeed…
Yes. That’s correct again. Archanger was my first “serious” band and it was indeed death metal. But it wasn’t typical, brutal and harsh sounds usually identified with this genre. We tried to combine it with other influences. Music itself was quite melodious and we also tried to connect our approach to death metal with some doom and thrash metal patterns. In fact, there is no huge gap between music of Jarun and Archanger. Of course, not counting the folk part ;) Archanger broke up of very trivial reasons. I think a lot of bands end up in this way. We started to have problems with the equipment, with place for rehearsals and eventually our guitarist moved to another city and band died of natural causes. Typical story. Before it happened we were able to record two demos – “Apostasy” and “Empire”, play some (mostly local) gigs and have a lot of fun ;) We were then young, inexperienced, but full of enthusiasm just the same as our music was. Some things I’m still proud of, other make me laugh a little, but it was an important part of my life and my musical education which taught me a lot. Interestingly, our current singer Meph also appears in the other, death metal band called Formosus, whose guitarist is Gambit, my old friend and former guitarist and co-founder of Archanger. Small world ;)
Back to Jarun… you use your native language in the music. I know it’s a little bit cliché question but why did you decide to use Polish not “regular” English? I of course appreciate it because I like when singer sings in his own language, I’m just asking…
I have to admit that it was a difficult decision. Paradoxically, it is easier to write lyrics in a foreign language. You can hide yourself, your thoughts and feelings behind a cloak of foreign words. In addition people do not pay close attention to it as you sing it then and it is easier to focus on the music. On the other hand, it somewhat limits the range of potential public and this is not a good thing if you have something important to say. So I had to choose carefully… Eventually I decided to choose Polish lyrics. It seems to me that they are better suited to the character of the music. Besides, it allows me to reach “deeper”, to write lyrics simply better because, of course I use my mother tongue much better than any foreign one. It turned out that it was a good decision. I met with many opinions about our lyrics and they are all very enthusiastic. Our lyrics are indicated as a very strong element of our album.
Well, let’s talk about “Wziemiozstąpienie” now… There is a symbol in the down right corner of the album’s artwork. I noticed you use this symbol also on some other places (like profile picture on Jarun’s Facebook). Does this symbol have any particular meaning? If so, could you explain it to us? The same question gets also to the mask which is on the left side of the cover…
Very good question. But again, my answer may be a bit disappointing for some. Nothing special hides behind this symbol. It’s only connected to each other, three stylized letter “J” in a circle taken from our logo ;) Something like our graphic symbol. The seal of Jarun ;) I wanted to create a graphic element that immediately will be associated with us. Like Emperor’s “icon E” or Metallica’s “M’s”. That’s all. As for the mask, it was created by our bassist – Radogost. He carved it out of wood, photographed it and then put on the cover. And again, nothing special hides behind it. We were just looking for the interesting theme for the cover, something that would attract attention and at the same time fit into the character of the music and lyrics. I think that we succeeded.
We have already talked about the language. I unfortunately don’t understand Polish so I have absolutely no idea what are your lyrics about, and I also dare to say that most of our readers have the same problem. I can guess some titles’ meaning because Czech and Polish are a little bit similar but it doesn’t reveal much. Could you somehow describe us the basic ideas behind Jarun’s lyrics?
I will do my best, but it will be quite a difficult task. From the beginning, I tried to avoid the typical black metal or pagan themes. I wasn’t going to write about Satan or pagan deities because I’m not a follower of any of them (actually I “follow” myself exclusively ;)) These lyrics are sometimes very personal. Although I use quite often metaphors referring to nature, what some perceive as “pagan”, these lyrics are far from being like that. I am trying to write about important things. Life, death, loneliness, sadness, even of love. I do not want to impose to anyone one specific interpretation of these texts. I would like everyone to understand them in their own way. I understand that this is not easy if you do not know the language, so I’m thinking about translating of all the lyrics into English and placing them somewhere where everyone can read them.
“Wziemiozstąpienie” was self-released. I think it is quite common nowadays when a band releases its albums itself but the reasons for this may differ. Some bands just fail in finding a label, other bands do it purposely because they want to. What were Jarun’s reasons for releasing album themselves? And why did you decided digipack format?
We didn’t even look for any label. From the very beginning we decided to release this album at our own expense. There were many reasons for this. First of all, we did not want lose time. We could record a demo first, send it to a publishers and wait for a response, but it could take a lot of time and probably would have cost us more than self-realising. We believed in our material, we knew that it was good, good enough to put it on the full album straight away. And so we did. I think it was a good decision. In addition, it allowed us to remain independent. We can do everything in our own pace, no one hurries us , no one’s making any demands. For the musician it is an ideal situation. We can concentrate on creating, composing, on our own ideas. As for digipack … Well, I simply like them ;) It’s very comfortable and at the same time, very aesthetic format. Our next release will also probably come in this form. Maybe a little richer, with a booklet, etc.
The album is out for about six months and as far as I noticed, the responses were very positive. I’ve got two questions – first one, are you satisfied with the responses? Second one, did it provoke any label to contact Jarun with a contract? Do you think that the next album could be released with help of a label, or do you plan to continue with releasing Jarun’s music on your own?
You ask if I am satisfied with the response… If I have to be completely honest with you, I’m shocked;) We knew that we were able to make quite nice, decent album but the response to it exceeded our wildest expectations. Great reviews, fan base growing from day to day, concerts where people chant our name and sing our songs – this is all very surprising to us. We did not expect all of this. So yes, I am satisfied completely. As for your second question, we haven’t got any serious proposals so far. But this is not a problem. We don’t really look for any label. We are sending out promo materials almost exclusively to various zines and websites and we are promoting ourselves on our own. With pretty good results so far. Our next album will almost certainly be released by ourselves again.
Another quotation from Jarun’s biography… it is written there that your already started working on a new material. Could you reveal some exclusive information (laughs)? How far are you with the writing? Should we expect any changes compared to “Wziemiozstąpienie”? When do you think the new album could be released?
The material for the new album is almost ready. We still have to fine-tune a few things and rehearse it a little bit more but basically we’re almost ready. We do not know how long the recording process will take, when and where we will be recording it so I can’t tell when the album will really be ready but the compositions are already actually finished. It will be a lot of changes as compared to “Wziemiozstapienie”. The new material is likely to be less folk, but more progressive and alternative and probably a little stronger and heavier at the same time. It’s difficult to say anything for sure. Until we’ll finish recording and mixing this material even for us it will be a mystery. We would like to release it later this year, but it may be difficult to achieve.
You were supposed to play in Havířov in our country recently but you cancelled your show. Why did you drop out the event?
We really wanted to play in Havířov. We were invited by the guys from the Havířov – based band Radgorath to play at Evil Melodic Metal Fest in this town. Initially, it seemed that we will play without problems but then it turned out that our drummer will not be able to appear and we were forced to cancel our show. We very much regret it and we hope that in the future we will be able to play in front of Czech audience. We are open to any proposals ;)
Well, we are slowly getting nearer to the end so let’s change the topic a little bit. In past years, many controversial bands which combine black/folk metal with extreme right-winged philosophy appeared in the scene, especially in Eastern Europe and many of them also in your country. It’s clear that Jarun have nothing to do with anything like that but I would like to ask you about what do you think about combining metal music with political issues? Would you prefer a band with controversial opinions (which you don’t have to agree with) or a band whose lyrics are empty and with no soul?
As you rightly noticed, Jarun has nothing to do with any ideology, no matter whether political or religious. And certainly not with the right-wing extremism. We try to keep as far away as possible from such matters and in our music and lyrics deal with a more versatile and universal issues. But that does not mean that we therefore reject completely artists involved in such attitudes. Unless this becomes fanaticism, violence and extremes, so far we accept and respect the views of other artists. Regardless of which side they are. It does not matter whether the left or right, as long as they are sincere in what they do we have respect for them. And yes, I would prefer a band with controversial opinions (even if I don’t agree with them), over a band whose lyrics are, as you put it, “empty and with no soul”. >Metal and rock in general has always been about something important, always had something to say. I think this is exactly what clearly separates good music from the poor one.
Since our countries are bordering I just have to ask if you know and like some Czech bands? And if so, we of course would like to hear which ones (laughs). I guess at least Root and Inferno should be familiar because they belong under one of the finest metal labels in Poland, Agonia Records…
To be honest I love the whole Czech culture ;) Whether we’re talking about art, music, film, or literature, in the works of Czech artists is something that I really like and admire. The specific atmosphere, sensitivity, sense of humor and distance to themselves and their works makes Czechs works absolutely unique and exceptional. I love writers like Bohumil Hrabal, Milan Kundera or Jaroslav Hašek (“Good Soldier Švejk” is one of my favorite books ever ;)), filmmakers like Jiří Menzel, David Ondříček, Petr Zelenka or Jan Švankmajer and of course many musicians. Not only those associated with the metal music. For example, I love the works of Jaromír Nohavica, Čechomor, Lenka Dusilová etc. When it comes to metal, one of my absolute favorite bands is Silent Stream of Godless Elegy. Absolutely fantastic band! In general, in the Czech Republic is a great folk/pagan metal scene with bands like Vesna (Adultery), Trollech, Žrec and many, many more. I have also a few favorites among the veterans of the scene especially Krabathor and Forgotten Silence. We have too little space in this interview to mention them all ;)
Let’s do the last question. How do you see Jarun’s future? I honestly believe that your music has a lot of potential so it could be interesting to hear where you would like to get with Jarun. I guess that becoming a fully professional band is a little bit unlikely but still – what are your ambitions with Jarun for the future? Thank you very much for the interview, we will be looking forward to the new album!
As you said, in this type of music it is difficult to achieve measurable success, earn some money, support yourself from playing. So we rather not planning to become international rock stars ;) But we want to play for as long as possible and make the best music we can just for pure joy of doing so. We want to play shows, record some great albums, meet interesting people and see interesting places. That’s all. We have specific plans only for the next two albums. The first will be, as I said, a bit more metal and progressive at the same time, but the second one, will be rather acoustic with a lot of something that we call alternative neofolk. Only time will tell if we can achieve these plans…
Thank you for the interview and for the interesting questions! Thank you also for your support and kind words about our music. We appreciate it very much. Greetings also for all of your readers and all the Czech fans of good music ;) I hope to see you on concerts in your beautiful country ;)
Jarun
|
| Země: Polsko Žánr: progressive folk / black metal Otázky: H.
|
“Wziemiozstąpienie” od polských Jarun patří k deskám, které nás v letošní roce prozatím nejvíce překvapily… je pravda, že vyšla už loni, ale až letos se nám dostala do rukou a velmi jsme si ji oblíbili, takže po nedávné recenzi celkem logicky následovala i nesmělá nabídka rozhovoru, která byla kapelou přijata, a tak mohlo vzniknout následující povídání. Odpovědí se zhostil kytarista Zagreus…
Ahoj, Zagreusi! Rád bych rozhovor začal nějakými obecnými fakty o kapele a o vaší hudbě. Úplně první otázka nebude příliš komplikovaná – co jméno skupiny, Jarun, vlastně znamená? Nikde jsem nemohl najít jeho význam…
Zdravím! Na tom jméně není nic zvláštního. Nic speciálního se za tím neskrývá. Je to jen jméno převzaté ze slovanské mytologie. Jarun byl nepříliš známý místní bůžek rostlinstva, jara a úrody, je známý především mezi východními Slovany. Vlastně se toho o něm víc docela málo a je to trochu záhadná figura. Ale fakt, že jsem si jméno vybral ze slovanské mytologie, neznamená, že bychom ve skutečnosti byli “pagan” skupinou, ačkoliv si samozřejmě bereme inspiraci z folklóru a tradicí. Je to jen silné, dobré a dobře znějící jméno pro kapelu. Krátké a stručné, lehké na zapamatování. Omlouvám se, jestli tato odpověď někoho zklamala ;)
Skupina byla založena v roce 2010 jako jednočlenný projekt vedený tebou. Proč Jarun nezačali jako regulérní kapela? Měl jsi snad problém se sháněním dalších hudebníků? Nebo ses chtěl všemu věnovat jen sám a časem jsi změnil názor?
Ve skutečnosti to začalo o trochu dříve. Někdy okolo roku 2008, jestli si správně pamatuji. Poté jsem po čase odjel do zahraničí a projekt byl pozastaven až do podzimu 2010. Až tehdy se vrátil jako plnohodnotná skupina. Ze začátku byl Jarun spíše koníček než seriózní projekt. Přestávka od seriózních hudebních aktivit. Byl jsem tehdy trochu unavený. Hrál jsem v několika různých skupinách, od syrového black metalu až po technický death metal, ale naneštěstí se všechny tyto kapely z různých důvodů rozpadly a po každém takovém kolapsu jsem měl menší a menší chuť začínat zase od začátku. Myslím, že jsem jen potřeboval pauzu, ale stále jsem chtěl hrát a tvořit, proto sólový projekt.
Jak jsme již řekli, kapela byla založena v roce 2010, ale vaše první album bylo vydáno až o dva roky později. Nemohl jsem nikde najít informace o případných demosnímcích. Nahráli něco Jarun před “Wziemiozstąpienie”, nebo je toto album skutečně vaší první oficiální nahrávkou? Pokud je ta druhá možnost správně, proč vám jeho vydání trvalo celé dva roky?
No… informace o demech jsi nemohl najít, protože žádná nejsou ;) “Wziemiozstąpienie” je naše první nahrávka vůbec. Nechtěli jsme ztrácet svůj čas s demosnímky, EPčky atd., ale radši udeřit hned v plné síle s dlouhohrajícím albem. Dva roky to trvalo z mnoha důvodů. Chtěli jsme to nejdříve důkladně nazkoušet, jak jen to bylo možné, než jsme se vydali do studia. Pak když jsme opravdu s nahráváním začali, nešlo to tak hladce, jak jsme chtěli. Mezi natáčením jednotlivých nástrojů byly dlouhé přestávky atp. V této době jsme také neměli stálého baskytaristu, takže jsme museli požádat našeho kamaráda Mateusze “Mateo” Kotkowskiho z rockové skupiny Emergency Pilots, aby nám s nahráváním partů tohoto nástroje pomohl. Také výroba fyzických kopií desky se trochu protáhla. Takže až na podzim 2012 byla naše práce na albu u konce. Trvalo nám to dlouho, ale stálo to za to.
Když jsi nás poprvé kontaktoval, napsal jsi, že se snažíte ve svém žánru přijít s něčím novým. Musím se přiznat, že jsem tomu zpočátku příliš nevěřil, protože skoro každý tvrdí něco podobného, ale vaše kombinace folk/black metalu s prog-rockovými elementy je opravdu nezvyklá, což je samozřejmě skvělé. Chtěl bych se zeptat, jak k tomu došlo, že jste začali hrát takovou kombinaci? Hádám, že by mohlo jít o zálibu ve folk/blacku i progresivní hudbě, je to tak?
Částečně ano, ale není to celá pravda. Mé hudební chutě jsou rozsáhlé a obsahují mnoho velmi se odlišujících žánrů. V případě Jarun jsem chtěl zkusit něco jiného, něco, co jsem doposud nezkusil. Hrával jsem v různých kapelách. Některé byly lepší, některé horší, ale vždy jsem se v nich snažil hledat něco odlišného, kombinovat brutalitu s lehkostí, melodie s tvrdostí, jednoduchost s propracovaností. Doufám, že jsem v tomto nakonec uspěl s Jarun. Black metal je mi pravděpodobně nejbližším žánrem, vždy jsem jej měl rád a hrál jsem jej. Co se týče folku, narodil jsem se a vyrostl jsem v horách, takže ve výsledku mi byl tento druh hudby vždy blízký ;) Také progresivní muzika mi není cizí. Vždy jsem měl rád skupiny jako Pink Floyd, King Crimson atp. Netvrdím, že by s nimi Jarun měli něco společného, ale věřím, že sdílíme otevřenost různým zvukům.
Je také zajímavé – jak je napsáno v biografii Jarun – že projekt začal spíše jako folková hudba s využitím tradičních nástrojů. Znamená to tedy, že Jarun byl zpočátku čistě folkový projekt? Pokud ano, proč ses rozhodnul rozšířit zvuk i o metal. Existují nějaké nahrávky z tohoto období?
Ne úplně. V hudbě Jarun bylo již od úplného začátku hodně metalu, jmenovitě tedy black metalu. Ale na druhou stranu, folkové vlivy byly mnohem znatelnější. Používal jsem několik tradičních folkových nástrojů, lidových melodií a kompozičních řešení. Ve skutečnosti šlo hlavně o experimentování se zvukem. Nahrál jsem party píšťal, dud, foukací harmoniky atd., většinou jen pro zábavu ze hry. Skoro všechen materiál jsem tak natočil, kromě basových partů a vokálních linek. Několik songů jsem pak umístil na náš MySpace, ale už nejsou k dispozici. Stále je mám na harddisku svého počítače, ale už se s nimi chlubit nebudu. Kvalita zvuku je totiž docela nízká ;)
Když se bavíme o žánrech… Encyclopaedia Metallum tvrdí, že jsi hrával v death metalové kapele s názvem Archanger, je to tak? Řekl bych, že mezi death metalem a hudbou, jakou dnes hraješ s Jarun, je docela znatelný rozdíl, není to tak? Co je důvodem takové změny? Mimochodem, proč se Archanger rozpadli? A jak se hudbu Archanger vnímáš z dnešního pohledu? Zkoušel jsem najít nějaké ukázky hudby, ale nic jsem nenašel…
Ano, je to tak. Archanger byla moje první “seriózní” kapela a opravdu to byl death metal. Ale nebyl to typický brutální a hrubý sound, jaký je v žánru běžný. Pokoušeli jsme se o kombinaci s dalšími vlivy. Samotná muzika byla docela melodická a také jsme svůj přístup zkoušeli propojit s náznaky doom a thrash metalu. Ve skutečnosti mezi hudbou Archanger a Jarun není tak obrovský rozdíl. Nepočítaje folkové party, samozřejmě ;) Archanger se rozpadli z velmi triviálních důvodů. Řekl bych, že spousta skupin tímhle způsobem končí. Začali jsme mít problémy s vybavením, s místem pro zkoušky a nakonec se kytarista odstěhoval do jiného města, takže kapela samovolně odumřela. Typická historka. Než se tak stalo, nahráli jsme dvě dema – “Apostasy” a “Empire” – odehráli pár (převážně lokálních) koncertů a užili si spoustu srandy ;) Byli jsme mladí, nezkušení, ale plní entusiasmu, stejně jako naše hudba. Na některé věci jsem stále pyšný, některé mě trochu rozesmívají, ale byla to důležitá část mého života a moje hudební škola, která mě dost naučila. Zajímavé je, že náš současný zpěvák Meph také účinkuje v další death metalové skupině s názvem Formosus, jejíž kytarista je Gambit, můj starý přítel a bývalý kytarista a spoluzakladatel Archanger. Svět je malý ;)
Zpátky k Jarun… v hudbě používáte svůj rodný jazyk. Vím, že je to trochu klišé otázka, ale proč jste se rozhodli používat polštinu, ne “regulérní” angličtinu? Samozřejmě se mi to líbí, protože mám rád, když zpěvák zpívá ve svém jazyce, jen se ptám…
Musím připustit, že to bylo těžké rozhodnutí. Paradoxně je lehčí psát texty v cizím jazyce. Můžeš sebe a svá slova úkryt pod rouškou cizích výrazů. Kromě toho tomu lidí příliš pozornosti nevěnují, když zpíváš, takže se můžeš soustředit na muziku. Na druhou stranu to poněkud limituje rozsah potencionálního publika a také to není moc dobré, když máš něco důležitého ke sdělení. Vybíral jsem tedy opatrně… a nakonec jsem zvolil texty v polštině. Zdá se mi, že se lépe hodily k charakteru naší hudby. Mimoto mi to umožňuje dostat se “hlouběji”, jednoduše psát lepší texty, protože samozřejmě svůj mateřský jazyk ovládám lépe než ten cizí. Ukázalo se, že to bylo dobré rozhodnutí. Setkal jsem se s mnoha názory na naše texty a všechny byly nadšené. Naše texty se jeví být silnou stránkou desky.
Inu, pojďme se nyní bavit o “Wziemiozstąpoenie”… Na obalu alba je v pravém dolním rohu symbol. Všiml jsem si, že tento symbol používáte také na dalších místech (např. profilový obrázek na Facebooku Jarun). Má tento symbol nějaký konkrétní význam? Pokud ano, mohl bys nám jej objasnit? Stejná otázka pak směřuje také na masku na levé straně obalu.
Velmi dobrá otázka. Moje odpověď ale opět může být pro někoho trochu zklamání. Za symbolem se neskrývá nic zvláštního. Jsou to jenom do kruhu vzájemně propojená písmena “J” z našeho loga ;) Něco jako naše grafická značka, pečeť Jarun ;) Chtěl vytvořit grafický prvek, který s námi bude okamžitě spojován. Něco jako “icon E” u Emperor nebo písmena “M” u Metallicy. To je celé. Co se týče masky, tu vytvořil náš baskytarista – Radogost. Vydlabal ji do dřeva, vyfotil a umístil na obálku. A opět nejde o nic speciálního. Jen jsme hledali nějaký zajímavý námět na přebal, něco, co by upoutalo pozornost a zároveň pasovalo k charakteru hudby a textů. Myslím, že se nám to povedlo.
Už jsme mluvili o jazyce. Bohužel ale polsky nerozumím, takže nemám žádnou představu, o čem vaše texty jsou, a dovolím si tvrdit, že většina našich čtenářů bude mít stejný problém. Zvládnu odhadnout význam některých názvů, protože čeština a polština jsou trochu podobné, ale moc to toho neřekne. Mohl bys nám nějak popsat základní myšlenky v textech Jarun?
Budu se snažit, ale jde o docela těžký úkol. Od začátku se snažím vyhnout se běžným black metalovým nebo pohanským tématům. Nechtěl jsem psát o Satanovi nebo pohanských božstvech, protože nejsem příznivec ani jednoho (vlastně jsem “příznivec” výhradně sám sebe ;)). Tyto texty jsou občas velmi osobní. Ačkoliv často používám metafory odkazující na přírodu, což někteří chápou jako “pagan”, mají ty texty do něčeho takového daleko. Život, smrt, osamění, smutek, dokonce láska. Nechci nikomu nutit určitou interpretaci těch textů. Budu radši, když jim každý porozumí sám svým vlastním způsobem. Chápu, že to není lehké, pokud neznáš jazyk, takže přemýšlím o překladu všech textů do angličtiny a jejich umístění někam, kde si je bude moct každý přečíst.
“Wziemiozstąpienie” jste si vydali sami. Řekl bych, že už je dnes docela běžné, že si kapely vydávají alba samy, ale důvody se můžou různit. Některé skupiny jen nemohou sehnat label, jiné to dělají záměrně, protože chtějí. Co byly důvody Jarun, že si desku vydali sami? A proč jste se rozhodli pro formát digipacku?
Ani jsme žádný label nehledali. Už na začátku jsme se rozhodli, že album vydáme na vlastní náklady. Důvodů bylo hodně. Zaprvé, nechtěli jsme ztrácet čas. Mohli jsme nejdříve natočit demo, rozeslat jej vydavatelům a čekat na odpověď, ale zabralo by to hodně času a pravděpodobně by nás to stálo víc než samovydání. Svému materiálu jsme věřili, věděli jsme, že je dobrý, dost dobrý na to, abychom jej použili rovnou na plnohodnotnou desku. A tak jsme to udělali. Myslím, že to bylo dobré rozhodnutí. Navíc nám to umožnilo zůstat nezávislí. Můžeme vše dělat vlastním tempem, nikdo nás nehoní, nikdo na nás nemá požadavky. Pro hudebníka je to ideální stav. Můžeme se soustředit na tvorbu, skládání, na vlastní nápady. Co se digipacku týče… jednoduše je mám rád ;) Je to velmi komfortní a zároveň estetický formát. Naše příští nahrávky pravděpodobně vyjde také v tomto formátu. Možná trochu bohatší, s bookletem atd.
Album je venku asi šest měsíců a co jsem zatím zaznamenal, ohlasy jsou velice pozitivní. Mám dvě otázky – zaprvé, jsi spokojen s odezvou? Zadruhé, nevyprovokovalo to nějakou firmu, aby Jarun kontaktovala s nabídkou? Myslíš, že by další deska mohla vyjít s pomocí nějaké firmy, nebo plánujete hudbu Jarun dále vydávat na vlastní pěst?
Když se ptáš, jestli jsem spokojený s odezvou… musím k tobě být úplně upřímný, jsem šokován ;) Věděli jsme, že budeme schopní vytvořit docela pěkné, solidní album, ale odezva předčila naše největší očekávání. Skvělé recenze, den ode dne rostoucí fanouškovská základna, koncerty, kde lidé skandují naše jméno a zpívají naše písně – to je pro nás velmi překvapující. Nic z toho jsme nečekali. Takže ano, jsem naprosto spokojen. Co se týče druhé otázky, žádné seriózní nabídky nemáme. Ale to není problém. Vlastně se po labelu nesháníme. Rozesíláme promo materiály téměř výhradně různým zinům a stránkám a propagujeme se sami. S prozatím velmi dobrými výsledky. Naši další desku si s největší pravděpodobností opět vydáme sami.
Další citace z biografie Jarun… je zde napsáno, že jste již začali pracovat na novém materiálu. Mohl bys prozradit nějaké exkluzivní informace (smích)? Jak daleko jste se skládáním? Máme očekávat nějaké změny oproti “Wziemiozstąpienie”? Kdy myslíš, že by nové album mohlo vyjít?
Materiál na novou desku je už téměř hotový. Pořád musíme pár věcí trochu doladit a ještě trochu více zkoušet, ale v základě jsme téměř připraveni. Nevíme, jak dlouho bude nahrávací proces trvat, kdy a kde budeme natáčet, takže nemůžu říct, kdy bude album dokončené, ale samotné kompozice jsou už hotové. Oproti “Wziemiozstąpienie” bude spousta změn. Nový materiál bude pravděpodobně méně folkový, ale více progresivní a alternativnější a nejspíše trochu silnější a tvrdší zároveň. Ještě to říct jistě. Dokud nedokončíme nahrávání a mixování, bude to záhada i pro nás. Rádi bychom to vydali v průběhu tohoto roku, ale možná to bude těžko to stihnout.
Měli jste hrát nedávno hrát v Havířově v naší zemi, ale svůj koncert jste odřekli. Proč jste se akce nezúčastnili?
Opravdu jsme v Havířově chtěli hrát. Pozvali nás kluci z havířovské skupiny Radgorath, abychom v jejich městě vystoupili na Evil Melodic Metal Festu. Zpočátku to vypadalo, že budeme bez problémů hrát, ale pak se ukázalo, že náš bubeník nebude schopen vystoupit, a tak jsme byli nuceni koncert odříct. Velice toho litujeme a doufáme, že v budoucnosti budeme moct vystoupit i před českým publikem. Jsme otevřeni jakýmkoliv nabídkám ;)
Pomalu se blížíme ke konci, tak pojďme trochu změnit téma. V posledních letech se na scéně objevilo množství kontroverzních skupin, které kombinují black/folk metal s extrémně pravicovou filozofií, hlavně ve východní Evropě a spousta z nich i ve vaší zemi. Je jasné, že Jarun s něčím takovým nemají nic společného, ale chtěl bych se tě zeptat, co si myslíš o míchání metalové hudby a politiky? Dal bys přednost skupině s kontroverzními názory (s nimiž ani nemusíš souhlasit), nebo skupině, jejíž texty jsou prázdné a bez duše?
Jak sis správně všimnul, Jarun nemají nic společného s jakoukoliv ideologií, je jedno, jestli politickou nebo náboženskou. A už vůbec ne s pravicovým extremismem. Snažíme se od takových věcí držet tak daleko, jak jen to jde, v naší hudbě a našich textech se zabýváme všestrannými a univerzálními tématy. To ovšem neznamená, že bychom absolutně neuznávali umělce, kteří se podobnými věcmi zabývají. Dokud nejde o fanatismus, násilí a extrémy, akceptujeme a respektujeme pohled jiných umělců. Bez ohledu na to, z jaké jsou strany. Nezáleží na tom, jestli jsou nalevo nebo napravo, ale dokud jsou upřímní v tom, co dělají, tak to respektujeme. A ano, radši bych dal přednost kapele s kontroverzními názory (i když s nimi nesouhlasím) před skupinou, jejíž texty jsou, jak jsi řekl, “prázdné a bez duše”. Metal a rock vždy obecně byly o něčem důležitém, vždy měly co říct. Myslím, že tohle je to, co odděluje dobrou hudbu od té špatné.
Vzhledem k tomu, že naše země sousedí, musím se zeptat, jestli znáš a máš rád nějaké české skupiny? A pokud ano, samozřejmě bychom rádi slyšeli jaké (smích). Hádám, že minimálně Root a Inferno by měli být povědomí, když patří pod jeden z nejlepších metalových labelů vaší země, Agonia Records…
Abych byl upřímný, mám rád celou českou kulturu ;) Ať už se bavíme o umění, hudbě, filmu nebo literatuře, v dílech českých umělců je něco, co mám opravdu rád a co obdivuji. Specifická atmosféra, vnímavost, smysl pro humor a odstup od sebe sama a své práce činí česká díla absolutně unikátní a výjimečná. Miluji spisovatele jako Bohumil Hrabal, Milan Kundera nebo Jaroslav Hašek (“Dobrý voják Švejk” je jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec ;)), filmaře jako Jiří Menzel, David Ondříček, Petr Zelenka nebo Jan Švankmajer a samozřejmě i spoustu hudebníků. Nejen ty, kteří jsou spojeni s metalovou hudbou. Například miluji počiny Jaromíra Nohavici, Čechomoru, Lenky Dusilové atd. Když přijde na metal, jedna z mých úplně nejoblíbenějších skupin je Silent Stream of Godless Elegy. Naprosto fantastická kapela! Obecně je v České republice výborná folk/pagan metalová scéna s kapelami jako Vesna (Adultery), Trollech, Žrec a mnoha, mnoha dalšími. Mám své oblíbence i mezi veterány scény, zejména Krabathor a Forgotten Silence. Je tu v rozhovoru ale málo místa na to, abych je zmínil všechny ;)
Pojďme na poslední otázku. Jak vidíš budoucnost Jarun? Upřímně si myslím, že má vaše muzika spoustu potenciálu, takže by bylo zajímavé vědět, kam se s Jarun chcete dostat. Hádám, že stát se plně profesionální kapelu je poněkud nepravděpodobné, ale i tak – jaké jsou ambice Jarun do budoucna? Mnohokrát díky za rozhovor a budeme se těšit na další desku!
Jak jsi zmínil, v tomto typu hudby je obtížné dosáhnout nějakého měřitelného úspěchu, vydělat nějaké peníze, zaopatřit se hraním. Takže kariéru mezinárodních rockových hvězd radši neplánujeme ;) Chtěli bychom ale hrát tak dlouho, jak to bude možné, dělat nejlepší hudbu, jaké jsme schopni, jen pro tu radost z hraní. Chtěli bychom hrát koncerty, nahrávat výborná alba, potkávat zajímavé lidi a navštívit zajímavá místa. To je celé. Máme konkrétní plány na další dvě desky. Ta první, jak už jsem řekl, bude více metalová a progresivní zároveň, ale ta druhá bude spíše akustická se spoustou něčeho, co bychom mohli nazvat alternativním neofolkem. Jen čas ukáže, jestli se nám to podaří uskutečnit…
Díky za rozhovor a za zajímavé otázky! Také díky za podporu a za milá slova o naší hudbě. Velmi si toho vážíme. Také zdravíme všechny vaše čtenáře a české příznivce dobré hudby ;) Snad se někdy uvidíme na koncert ve vaší krásné zemi ;)
Jarun – Wziemiozstąpienie
|
| Země: Polsko Žánr: black / folk metal Datum vydání: 16.3.2012 Label: selfrelease Tracklist: Hodnocení: Průměrné hodnocení: 8/10 K recenzi poskytl:
|
Co se metalové hudby ve střední Evropě týče, polská scéna patří k těm nejproslulejším a čítá jak světově proslulé prvoligové kapely, tak řadu undergroundových skvostů, které dělají radost jen nemnoha zasvěceným. Každá další příležitost přijít do styku s doposud neznámou polskou kapelou tedy s sebou nese reálnou možnost, že se posluchači dostane přinejmenším obstojného zážitku. A už jen proto apeluji na čtenáře, aby se nechali touto recenzí nalákat alespoň k letmému poslechu desky, která je dnes na pořadu dne. Ona deska se jmenuje “Wziemiozstąpienie”, jde o debut polské kapely Jarun, která se pohybuje ve vodách folk metalu, a nyní je na řadě ujasnit si, s jakou se tam pohybuje grácií…
Nebyla by to však správná recenze folk metalové desky, kdybych si již tradičně nerýpnul do kvalitativního stavu žánrové scény. Tentokrát to však ke čtenářově potěše nebudu kdovíjak okecávat a spokojím se s konstatováním, že Jarun chvála bohu rozšiřují nepočetné řady toho folk metalového tábora, který neklade vykazování příjmů na první místo, a to většinou na úkor produkce kvalitní hudby. Co je nesmírně důležité – Jarun nejenže se vyvarovali tohoto rozšířenému neduhu, ale navíc produkují muziku tak neotřelou, že mě nenapadá ani jediná jiná kapela, k jejíž tvorbě bych ji mohl přirovnat. Jejich hudba totiž v praxi naplňuje představu většiny obeznámených jedinců o pojmu folk metal jen částečně. Z velmi obecného hlediska by se dalo říct, že se na “Wziemiozstąpienie” mísí ta black metalovější tvář folk metalu s akustickými příspěvky blíže nespecifikovaných strunných nástrojů, a to tak, že se nedá úplně jasně říct, že by jedna z těchto složek převažovala. Jednou dominuje ta, jindy ona, tu jsou obě v rovnováze a vkusně se doplňují. Vzhledem k péči, jaké se dotyčným nástrojům dostalo z rukou skladatelů, je však takový popis zcela vágní a nic neříkající. Ano, jsou zde přítomné úderné a svérázně melodické folk/blackové kytarové smršti, jejichž specifickou podobou si vybudovaly renomé třeba irské žánrové kapely, a stejně tak nechybí ani dominující, případně jen podkreslující akustické brnkačky, dodávající celku značnou dávku života. V trochu omezenější míře se dostalo i na svéráznou slovanskou atmosféru (byť ta pochmurně black metalová má zde mírně navrch), ale nic z toho přes svoje nezpochybnitelné kvality nedělá hudbu Jarun tím, čím je a čím mezi zástupy jiných vyniká. To tajuplné “něco” není nic jiného, než zřetelné progresivní prvky, které na “Wziemiozstąpienie” sice na posluchače nepadají po tunách z každé skladby, ale alespoň v omezené míře prostupují drtivou většinou desky, a když se ukážou ve své plné kráse, nezbývá než hodně uznale přikývnout.
Takže tedy ani ne tak folk metal jako spíše progressive rock/folk black metal? Škatule je to sice ohyzdná a slovní opis by byl mnohem malebnější, ale jádro téhle muziky definuje vcelku výstižně. Aby však nedošlo k nějaké mýlce, je záhodno zdůraznit, že nejde zase o žádné přehnané floydoviny ale vskutku poctivou fúzi všeho výše zmíněných s tím, že výraz desky osciluje mezi spíše folk/blackovou polohou a spíše prog rockovou polohou. A konečně – obě polohy nabízí opravdu solidní přísun přinejhorším velmi slušné muziky, jejíž kvality se dají jen sotva zpochybňovat. A proč taky, když blackovým jízdám nechybí hutná atmosféra ani tah na branku, progresivní hrátky zase dovedou člověka velmi spolehlivě zamotat do svých osidel, a to vše dohromady funguje naprosto přirozeně, nenuceně, uvěřitelně a upřímně? V takových podmínkách pak už není vůbec složité užívat si řadu vynikajících obratů a konkurenceschopných nápadů, kterými deska oplývá. Na “Wziemiozstąpienie” je zkrátka z každé noty znát, že je dílem lidí, kteří nejen že jsou zdatnými muzikanty, ale především jim nechybí jasná vize a skladatelské dovednosti, které určují výslednou podobu materiálu, jenž jim vzniká pod rukama.
“Wziemiozstąpienie” je pestré a přesto velice vyrovnané album, takže vybírat nějaký zřetelný vrchol nebo přešlap není moc jednoduché a snad ani úplně žádoucí. Přesto si to neodpustím a poukážu na trojici skladeb “Niech moje słowa będą ogniem”, “Powrót” a “Zamieć”. První může platit za ukázku, s jakou finesou se Jarun umí opřít do rozmáchlého folk/black metalu, druhé dvě pak ukazují, jak zdařile může zdánlivě podivná kombinace progresivního rocku a folk metalu působit v praxi. Zbývajících pět skladeb však těm jmenovaným rozhodně nedělá ostudu, takže si dovedu živě představit, že jiní posluchači si jistě najdou svoje oblíbené kusy i mezi nimi. A nebyl by to vskutku žádný div, protože tihle Poláci se se svojí prvotinou opravdu vytáhli, a stvořili desku, která by mohla jméno Jarun minimálně na undergroundové scéně zapsat do povědomí nemalého počtu fanoušků. Troufám si tvrdit, že pokud je toto první krok na cestě, která Jarun – jak já osobně doufám – čeká, třeba rovnou s tím druhým bychom se mohli dočkat opravdu výborného zážitku. Když o tom tak přemýšlím, tak je to vlastně dost pravděpodobné, když už ten stávající totiž nabízí řádově větší hodnotu, než desítky a stovky bezpohlavních pokusů z dílny jiných, byť nesrovnatelně zavedenějších…
Další názory:
Téhle desce jsem zpočátku moc nevěřil, ale nakonec mě debut “Wziemiozstąpienie” od polských Jarun o svých kvalitách přesvědčit dokázal a vyklubala se z něj deska, která je rozhodně hodna pozornosti. Jarun nabízejí folk metal, nicméně je jedním dechem nutné dodat, že to rozhodně není obyčejný a tuctový folk metal, ba právě naopak. Jarun tento žánr okořenili trochou black metalu, což by ještě samo o sobě tak úctyhodné nebylo, a obrovskou porcí nápaditosti, progrese a neotřelosti – a to už úctyhodné je. “Wziemiozstąpienie” je doslova narvané výbornými nápady, atmosférou, je velmi zábavná a v mnohých ohledech dokáže opravdu překvapovat; přelévá se od black metalových výjezdů přes folkové mezihry až k prog rockovým pasážím, po cestě nabere vše okolo, oklikou se vrátí zpátky a s další písničkou jde zase jinou cestou. Čím více se nahrávka blíží ke svému konci, tím víc po trochu ostřejším začátku zajíždí do progresivnějších vod, nicméně i v první polovině je rozhodně co poslouchat. Za vrcholy bych asi označil “Deszcz”, “Powrót” a “Zamieć”, nicméně celé “Wziemiozstąpienie” je barvité a nabízí spoustu výtečných momentů. Hodně, hodně dobré album, které mohu jen doporučit všem, kteří upřednostňují inteligentní folk metal nad tím hopsavým.
H.