Země: Francie Žánr: stoner metal / hardcore / thrash metal Datum vydání: 30.3.2014 Label: Just for Fun Records Hrací doba: 21:54 Odkazy: web / facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Dooweet

Frantíci One Last Shot jsou jednou z mnoha kapel, o které pravděpodobně již nikdy neuslyšíte, nicméně proč se neseznámit s jejich prvním EP „First Gear“, zvlášť s přihlédnutím k faktu, že to, co na něj One Last Shot nacpali, není zdaleka tak špatné, jak bych od úplných začátečníků někde z Paříže očekával. One Last Shot toho za sebou totiž moc nemají, což je vzhledem k tomu, že vznikli teprve v roce 2013 pochopitelné, takže „First Gear“ ve mně vzbuzovalo prakticky cokoli, jen ne očekávání slušné metalové jízdy.

Záměrně jsem použil velmi volnou škatulku metal, protože One Last Shot toho mixují vícero a identifikovat jejich hudbu není tak jednoduché, jak by se na první poslech mohlo zdát. Vezměte thrash metal, punk rock, stoner metal, špatku hardcoru a výsledkem je takový mix, který může papírově vzhlížet neforemně a jako dost divná slátanina všeho uvedeného, ale není to tak úplně přesné. Ono to totiž dohromady funguje dost dobře. Je to rychlé, zpěvné, melodické, ale přesto borci nerezignovali na zjevné projevy agrese a ostré kytary. Tedy přesně tak, jak slibuje ten thrash metal. No dobře, na škatulce ani tak nezáleží. Hlavní je, že „First Gear“ při poslechu umí zabavit.

Na ploše regulérního alba bych možná mluvil jinak, ale při poslechu oněch pěti písní, které se na „First Gear“ nacházejí, to je všechno dohromady tak přímočaře pohodové, že nemám k „First Gear“ prakticky žádných výhrad. Dle potřeb One Last Shot zrychlí, tu zase zpomalí a kytarově ostřejší momenty jsou zručně střídány melodickými nápěvy a sbory, které tomu dodávají ještě více šťávy. Jasně, je to průhledná kopírka nejprovařenějších postupů a svým způsobem jsou všechny vály s výjimkou pomalejší „G.A.S.“ dle jednoho mustru, jenž se časem ohraje, ale znáte ty chvíle, kdy si nemůžete pomoct a zobete i takto neoriginální kapele z ruky. One Last Shot jsou pro mou maličkost jedním z těchto příkladů.

„First Gear“ startuje stoner rockovou vyhrávkou ve skladbě „Brawler“, ovšem po chvíli se popustí uzda rychlejšímu tempu a zpěvák, jenž si říká Sky, se umně pohybuje někde na pomezí agresivního chrapláku a melodického rockového vokálu a svou přirozeností se pro mě stal hlavní postavou One Last Shot. S variabilitou to sice zrovna nepřehání, ale když se svými kumpány za zády začne pět refrén „G.A.S.“, tak mě má na své straně.

A takto bych mohl s výčtem kladů pokračovat takřka napříč celým EP, které končí na příjemných 20 minutách. Zkrátím to tedy tím, že uvedu nejlepší skladby, jimiž jsou metalické jízdy „Prophesick“ a „Headbangers“ číhající v samém závěru. Hlavně druhá jmenovaná si to díky rychlým a úderným bicím směřuje k podstatě thrash metalu, ovšem přičtěte si k tomu punkově zpěvný refrén. Žádná ze skladeb vyloženě nenudí, což je hlavním důvodem ke vší té chvále, kterou jsem na adresu „First Gear“ vznesl. Příjemná nahrávka, která si na nic nehraje.