 |
|
Datum: 10.10.2016
|
Litevská undergroundová kapela, její jedinou nahrávkou je minialbum z loňska. Člověk by čekal počáteční rozpačitost, koncertní život snad kdesi v litevské sluji, jenže ne, Au-Dessus z jeskyně domova vylezli brzy a třeba směrem pražským si to namířili již dvakrát. Loni jsem přítomen nebyl, zato letos řekly okolnosti dobrá, a 10. října jsem si to tak štrádoval do holešovického Crossu – opět po týdnu, po koncertu italských Nibiru. Ten večer patřil předkapelám (především Blues for the Redsun) a také Au-Dessus před sebou neměli jména hodná zanedbání. Ovšem i tak jsem musel část večera odříct. Rád bych zašel už na úvodní Tosiro, ale to víte, když jednou do Prahy zavítá jedna z nobelistek, tak nějak neváháte – berete ji, Alexijevičovou. Nakonec to ještě dopadlo dobře, přicházím v půlce setu polské Sunnaty. Metro zas pro jednou rychlíkem k nezaplacení…
Vstupné zdarma již dle prvního zběžného pohledu splnilo svůj účel, bylo plno a já jsem vzal s vděčností i místo kdesi vzadu. Sunnata válčila za pomocí sludgů, stonerů, větráků i těžko přiznané snahy znít a vypadat moderně. Od sludge/stonerového fochu nejsem, doma si tyhle věci nedávám, ale živě fajn, byl to takový lepší žánrový průměr. Občas se objevily slabší momenty, jindy zas Sunnata dokázala přijít s momentem, co opravdu chytí. Ten zpravidla nebyl ničím neslyšeným a přehnaně originálním, ale jak jsem dal vědět, Poláky jsem si vyposlechl s relativním zájmem, který podpořil poctivý zvukový standard, v Crossu takřka samozřejmost. Sunnata dohrála, sbalila to své a za výživného potlesku se odebrala ze sálu pryč.
Obecenstvo učinilo to samé, na cigaretku ven, občas bohužel ani ne ven, holt nekuřácké prostory a rebelové, co přišli za kulturou zdarma. Kouř smrděl i během Au-Dessus, ačkoli během nich počal splývat s pódiovou mlhovinou a mně se aspoň přestala otvírat kudla v kapse. Pódium nebylo jen o mlze – přede mnou stál mikrofonový stojan kovově zaoblený ve stylu přebalové geometrie loňského EP i kápě s monstrózními kapucami, v nichž se hlava ztrácela ještě víc než náhodný kolemjdoucí v crossovských útrobách. Au-Dessus od počátku pálili ostrými. Zatímco na desce vyzníval předvedený post-black občas trochu neškodně, naživo to bylo jiné, čtveřice z Litvy nakládala. Při kapele stál taky zvuk, hlasitý, přesto povětšinou velmi dobře čitelný, snad jen syrové sypačky trochu splývaly. Místy si to o smytí poštovní specifikace říkalo vážně nahlas.
V případě Nibiru to bylo před týdnem zklamání, teď pravý opak. Au-Dessus překvapili – hutností, tvrdostí, na desce nepříliš protežovanými atributy. V rozpacích mě zanechal pouze konec. Kapela odchází, pódium přenechává tónům ambientu. Jsou napjaté, stejně jako publikum. Co bude dál? Nic. Desítky vteřin pryč a kapela definitivně sklízí, nepřidává, prodává merch. Jinak ale spokojenost, vlastně velká. Nečekal jsem příliš a od Au-Desssus dostal koncert velmi slušných parametrů. Teď už jen zabrat na nové desce a brázdit Evropou i světem klidně dál.