Země: USA Rok vydání: 1999 Žánr: supernatural horror Originální název: Stir of Echoes Český název: Ozvěny mrtvých Režie: David Koepp Hrají: Kevin Bacon, Kathryn Erbe Hrací doba: 99 min

(Budou velké spoilery.)

Na duchařiny tu pičuju docela často. To jste si už asi zvykli, pokud se ve zdejším filmovém koutku hrabete pravidelněji. Sice dost často dodávám, že i mezi supernatural horory se tu a tam najdou slušné kousky, ale konkrétní příklady jsem tušil nikdy nedal, ani jsem tu žádný takový doposud nepředstavil, tudíž by se mohlo zdát, že se jedná o alibistickou floskuli, abych nevypadal zaujatě. Ale ono pár solidních počinů skutečně existuje. A nyní konečně nastal čas, abychom se zde podívali i na něco rozumnějšího z toho subžánru.

Ústřední postavou „Stir of Echoes“ je Tom Witzky. Obyčejný kořen od rodiny na předměstí, žije v baráku se svou manželkou a synkem. Chodí do práce, občas se účastní sousedských akciček a kalbiček, sem tam jde na fotbalový zápas. Docela typický a nijak zvlášť zajímavý, leč v určité míře poměrně spokojený život.

Jedná taková sousedská kalbička mu nicméně dost nečekaně obrátí život vzhůru nohama. Jeho manželka Maggie má totiž trochu crazy sestru Lisu, která žere všechny ty spirituální a esoterické sračky. Z alkoholického tlachání a dohadů o tématu vznikne nápad, že se Tom nechá zhypnotizovat. Na konci seance Lisa Tomovi přikáže, aby víc otevřel svou mysl, čímž nechtěně aktivuje jeho do té doby dobře skryté schopnosti dorozumívat se s mrtvými.

Mrtví ale nechodí jen tak na pokec. Ozývají se, jen když něco chtějí, a nedají pokoj, dokud to nedostanou. Tom Witzky to brzo pozná na vlastní kůži, protože jeden duch zrovna něco chce. Chtěl to už po synkovi, jenž je ale moc malý na to, aby cokoliv zvládnul, takže duch přesune svou pozornost k probuzenému tatíkovi, jemuž nenechá klidu, dokud nevykope jednoho kostlivce ve skříni zdánlivě idylického sousedství a neučiní zadost spravedlnosti vůči těm, co v jeho domě kdysi zabili.

Nezní to jako nějaká velká hitparáda, ale ve skutečnosti je „Stir of Echoes“ natočené dost zručně a docela zábavně. Zejména v té části, kde ještě není úplně jasné, o co přesně ve filmu nakonec půjde, „Stir of Echoes“ boduje a navzdory určité dávce klišé mu toho vlastně nejde zas tak moc vyčítat. Líbí se mi i to, že podání je spíš komornější, neobjevují se žádné pokusy o velké strašení a bafání, natožpak laciné lekačky. Dokonce bych si i dovolil říct, že „Stir of Echoes“ má svým pojetím blíže k thrilleru říznutému kriminálkou, v němž se náhodou objevuje i nějaký nadpřirozený prvek, než ke klasickému supernatural hororu. Aspoň tedy k tomu, jak jej podávají filmaři v poslední dekádě a něco. Výsledek tedy stojí primárně na hercích, jimž s přehledem vládne Kevin Bacon v hlavní roli, jenž dokázal skvěle podat, jak jeho postavě postupně začíná šibat a nedokáže přestat s odhalováním pravdy i za cenu ztráty zaměstnání a odcizení se od vlastní rodiny.

Dejme tomu, že první polovina až dvě třetiny se tedy dost povedly. Snímku bohužel začíná docházet dech v momentě, kdy by měl naopak vrcholit, a jakmile se události začnou trochu vyjasňovat, lehce se to rozpadá pod vlivem naprosto průhledné a neobjevné pointy. I přesto „Stir of Echoes“ stále považuji za jednu z těch snesitelnějších filmových duchařin, s nimiž jsem měl tu čest.

I navzdory svým kvalitám se mi „Stir of Echoes“ zdá trochu přehlížené, ne úplně doceněné a také ve své době nebylo nějak zásadně úspěšné. Člověk nemusí být úplně génius, aby na přišel na důvod. Snímku výrazně uškodilo, že šel do kin jen měsíc po extrémně úspěšném „The Sixth Sense“, s nímž sdílí mnohé podobnosti, například motiv dítěte, které vidí mrtvé lidi. Díky nadpřirozenému nadání dostupnému jen malému procentu populace pak „Stir of Echoes“ připomene také další hororovou klasiku „The Shining“ od Stephena Kinga.

Svým způsobem je ale trochu podpásovka mlátit filmu tyhle spojitosti o hlavu. „Stir of Echoes“ totiž vzniklo na základě románu „A Stir of Echoes“ od amerického spisovatele Richarda Mathesona. Kniha vyšla v roce 1958, tedy dlouho předtím než vzniklo „The Sixth Sense“, a dokonce i dlouho předtím, než King napsal „The Shining“. Na to se ale historie neptá. Načasování nasazení „Stir of Echoes“ do kin se jednoduše moc nepovedlo, a snímek tak zůstal ve stínu slavnějšího kolegy.

Na názor většiny ale samozřejmě sere pes. Pokud máte chuť na solidní žánrovku, která jde trochu jiným směrem než novodobé supernatural horory à la „The Conjuring“, klidně „Stir of Echoes“ dejte šanci. Není to šleha, z níž byste si měli káknout do trenýrek, ale na jedno podívání zafunguje a na hodinku a půl poslouží jako důstojná společnost.