Země: Slovinsko Žánr: funeral doom / sludge metal Datum vydání: 1.9.2015 Label: Argonauta Records Hrací doba: 51:27 Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Against PR

Se slovinským jednočlenným projektem Beneath the Storm jsme se tu již setkali, a to prostřednictvím recenze na loňskou (sakra, teď už vlastně předloňskou) druhou desku s názvem „Evil Reflection“. Igor Shimon, jenž za Beneath the Storm stojí, tehdy předvedl až nečekaně vysokou kvalitu a jeho přístup k extrémnímu doom metalu mě zaujal. Když jsem tedy svého času zjistil, že se objeví pokračování (už třetí řadové album během tří let), docela jsem se na to i těšil a doufal jsem, že novinka „Devil’s Village“ za svým povedeným předchůdcem nebude nijak zaostávat.

Bohužel, právě tohle se stalo, a kdybych musel zvolit vítěze v pomyslném duelu, nemusel moc dlouho přemýšlet nad upřednostněním „Evil Reflection“. Nechci tím tvrdit, že je „Devil’s Village“ nepovedenou nahrávkou, ale předcházející počin byl zejména díky své působivé druhé půli silnější. Nicméně, obecně vzato je „Devil’s Village“ stále slušnou nahrávkou, která se poslouchá úplně v pohodě a dokáže člověka zabavit. Samozřejmě tedy za předpokladu, že pohřební doom metal může být v pohodě a že se u něj člověk může bavit.

Základní ingredience Beneath the Storm samozřejmě zůstávají nezměněné, tudíž se opětovně jedná o extrémní hutný a pomalý funeral doom metal, do něhož ovšem pronikají i vlivy sludge, což je právě tím, co tomuhle slovinskému projektu velkou měrou přidává na přitažlivosti. Nesmí však chybět ani takové ty pro doom metal snad už typické sabbathovské riffy, jako se tomu děje třeba ve třetí „At the Hour of 13“. Temnou atmosféru bohatě podporují i samply ze snímku „The City of the Dead“ (1960), okolo jehož příběhu se ostatně točí i celý koncept „Devil’s Village“.

Všechno je tedy zdánlivě na svém místě… a vlastně nejen zdánlivě, jelikož „Devil’s Village“ funguje a napříč svou hrací dobou dokáže nabídnout hned několik zajímavých momentů nebo hezky těžkých riffů. Stejně tak tomu nijak neškodí ani délka přes 50 minut… i když, co si budeme povídat, tohle ještě na poměry žánru není nějaká extrémně přepálená stopáž. Nicméně, pořád se nejedná o nic lepšího než jen solidní lehký nadprůměr, který sice na pár poslechů vydrží, ale „Evil Reflection“ kouká jen záda.