Země: Rakousko Žánr: symphonic power metal Datum vydání: 21.6.2014 Label: Steamhammer Hodnocení: 5,5/10 Odkazy: web / facebook

Rakušané Edenbridge patří k početnému zástupu kapel, které to drhnou už docela dlouho, mají celkem početnou diskografii a vydává jim to i vcelku solidní firma, ale pořád se jim nepodařilo prorazit do vyšší ligy a jsou skupinou, která je na koncertech pořád v roli supportu a na festivalech plní úlohu výplně programu v čase mezi obědem a večerními taháky.

Ale není se tomu moc co divit, jelikož Edenbridge produkují takový ten žánrový standard, jaký jste jistě slyšeli už mnohokrát, tedy muziku, která je v překladu snadno zaměnitelná se stovkou dalších podobných jmen. Recept na to, jak zahrát symfonický power metal, je v případě Edenbridge opravdu ten nejklasičtější – hodné kytary i rytmika, lehce symfonické aranže, rádoby bombastický sound, nezbytná zpěvačka, bez níž to prostě nejde, navrch z toho sem tam vykoukne obligátní Nightwish – a máme hotovo.

A přitom by “The Bonding” mohla být dost dobrá deska, kdyby ji netáhlo dolů několik faktorů. Začátek alba je v pohodě, úvodní “Mystic River” je dost povedená a její refrén zní přesně tak, jak bych si od podobné kapely představoval, aby se mi to líbilo. Ještě druhá “Alight a New Tomorrow” se dá, ale pak slušně rozjetý začátek Edenbridge hned zabijí baladou “Star-Crossed Dreamer”. Balady už dneska asi zjevně neumí nikdo dělat, protože z toho vždycky vylezou patetické uchcávačky, což je i případ Edenbridge (tahle není jediná). No, a po téhle písničce následuje sled nevýrazných songů, které vždycky proletí kolem, aniž by si jich posluchač pořádně všimnul… možná tak “Into a Sea of Souls” má pár momentů, ale jinak je to takové nijaké. Z letargie pořádně vytrhne až závěrečná čtvrt hodinovka “The Bonding”, jíž jsem se díky délce bál, ale nakonec se z ní společně s “Mystic River” vyklubal suverénně nejpovedenější song.

Osekat nudný balast, vyhodit balady, zahustit nápady a stáhnout to na půl hodinu, mohlo to být fakt super. Takhle je to ale bohužel další album z mnoha a za týden si na něj ani nevzpomenete. Škoda, protože potenciál by byl na víc…