Země: Itálie Žánr: rock / pop Datum vydání: 30.4.2013 Label: Bakerteam Records Hodnocení: 5,5/10 Odkazy: web / facebook / twitter K recenzi poskytl: Scarlet Records / Bakerteam Records

Mechanická labuť je hračkou italského muzikanta a zvukaře jménem Truzzi Federico. Přesněji řečeno, Mechanical Swan je jednou ze tří jeho kapel. To co hrají, označují na Facebooku jako “rock-gothic elettronico”. Pojďme se na to podívat blíž…

“Black Dawn Romance” má opravdu pěkný obal. Čistým nezavádějícím způsobem důstojně prezentuje a vyvolává pocit, že uvnitř by se mohlo schovávat něco dobré muziky. Obal je dokonce ještě o něco upřímnější než tvrzení, že skupina hraje rock/gothic, protože tohle úplnou pravdou není. Když to, co Mechanická labuť hraje, pojmenuju jako romantický pop-rock se vsuvkami metalově zkreslených kytar, jistě nic nezkazím. Evokují například skupinu HIM až na to, že zpěvák prostě nemá gotický přednes. No a hlavně díky tomu Mechanical Swan sklouzávají často do popu, podobnému tomu z komerčních rádií. Celá šťáva alba je vložena do několika velmi slušných momentů. Jeden z nich je hned úvodní “No Tears to Cry” a na albu je tahle skladba jako první zcela oprávněně. Skladbu otevírá parádní refrénový klávesový riff. Velmi hezký refrén má i skladba “Human” nebo “My Lonely Life” i ploužák “If You”. Jedním z “top” desky je v pořadí pátá “Emerald Bird”. V téhle skladbě je i cítit italský původ seskupení. Závěrečná “Black Dawn Romance” vlastně jako jediná prezentuje tu část hudby, kterou autor nazývá “elettronico”. Na albu je i předělávka “In Your Room” od Depeche Mode – hezky udělaná a výborně nazpívaná, ale zázrak nikde.

Mechanical Swan vzorně dodržují zákonitosti pop/rocku. Vše je citlivě zpracované, avšak nijak převratné. Skladby plynou víceméně příjemně, jenže celkový výsledek vychází maličko mdle. “Black Dawn Romance” by si zasloužilo lepší produkci. Ke světové nahrávce chybí mnoho a můj výsledný dojem je rozbředlý mezi jiné podobné kapely, kterých bylo a je dost. Kytarové riffy jsou nejslabší částí nahrávky a je dobře, že na nich hudba není postavená. Záhadným rozmarem autora pro mě zůstanou i heavy metalová sóla, která se tam podle mě nehodí. Truzzi Federico je bezesporu talentovaný a je zřejmé, že je na dobré cestě, ale já slyším, že jeho chvíle ještě nepřišla. Určitě v budoucnu nahraje pořádnou pecku, která Mechanickou labuť vystřelí na cestu kolem světa. O to tady jde především. Nebo ne?